MÓDNÍ FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-přírodovědecká fakulta

3. Richard Avedon – radost z pohybu
Richard Avedon, model Balenciaga, čtvrtˇ Marais, Paris, Harper´s
Bazaar 1948
3. Richard Avedon- rados po
Uvedl se svými fotografiemi pro Harper’s
Bazaar v roce 1947. Editorka tohoto
časopisu, Carmel Snow, jej vyslala
do Paříže, aby přinesl zprávu o módních
kolekcích předváděných v rámci
sezónního „týdnu módy“. Tehdy zde
vyfotografoval Coco Chanel pod plakátem
s nápisem „Proč Hitler?“ Vzhledem
k prokázané kolaboraci této dámy,
to byl portrét velmi výmluvný. Přesto
měl tolik taktu, že jej uveřejnil až v roce
1971, po smrti této slavné módní návrhářky.
Úkol fotografovat módu zvládl
tenkrát v Paříži roku 1947 lépe, než paní
Snow čekala. Jeho fotografie byly úderné,
plné citu, pohybu, rozkolísanosti poválečného světa. Modelka Elise Daniels v kostýmu
od Balenciagy je vyfotografována na ulici mezi kejklíři v pařížské čtvrti Marais. Dívá
se na komedianta, který tu předvádí svou akrobacii a v její panovačné tváři lze vyčíst
otázku. Tak kdo tu dnes vlastně pózuje? Zraky diváků z řad běžných obyvatelů této čtvrti
v nouzových poválečných šatech se dívají na perfektně oblečenou dámu. Její ruce v bok
zdůrazňují siluetu kostýmu. Křivky Elisina těla korespondují se zkrouceným tělem akrobata.
Avedonovy fotografie reagovaly na paniku poválečných let se stejnou intenzitou
jako na přitažlivost aristokratického světa módy. Vystihl dvojsmyslnost reality.
Martin Harrison ve své knize Appearance říká, že když o sobě Avedon po dvaceti letech
práce v oblasti módy prohlásil, že jeho fotografie měly výraz odpovídající tak akorát
Harper’s Bazaaru, nemluví pravdu. Chce svou práci s módou omluvit a upozornit
na své podstatnější umělecké fotografie. Společně s Avedonem pracovali v oblasti módní
fotografie Diana a Alan Arbusovi. Podle jejich svědectví měl tuto práci rád. Vyžadovala
nápaditost, pracoval pod velkým tlakem, musel přinášet nové a nové vzruchy.
Sám prý prohlásil, že fotografovat módu je velmi snadné. Harrison říká, že je velkým
nedorozuměním říkat, že umělecké snímky s tragickým podtextem, které Avedon a Diana
Arbus dělali mimo oblast módy, jsou pokáním za to, že se tito umělci zapletli s takovou
povrchní záležitostí, jakou je móda, a chtěli to odčinit. Jejich portréty nejsou ani
tak drsné, ani tak smutné, a nelze na nich nevidět spojitost s módní fotografií. Ta je patrná.
Avedon možná ve svých pozdějších módních fotografiích příliš neriskoval, přesto
jeho snímky neklesly na úrovni.
V roce 1948 navrhl Brodovitch, aby Avedon fotografoval balet. Jednalo se o ročenku
k desátému výročí American Ballet Theatre. Takovéto kulturní elementy formovaly jeho
práci a rozšířily „slovník“ jeho módní fotografie. Alex Brodovitch na tom měl rozhodně
velkou zásluhu. Do jeho nesmírných aktivit spadalo i založení čtvrtletníku Portfolio, umělecko-
grafického časopisu, který se bylo možno kupovat pouze na předplatné. Neobsaho-
40