MÓDNÍ FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-přírodovědecká fakulta

mě, že jeho úspěch byl korunován slavnými fotografiemi Marylin Monreau v šedesátých
letech. 46
Franz Christian Gundlach patří mezi nejvýznamnější německé poválečné módní fotografy.
Jeho osobnost měla velký vliv na vývoj fotografie v Německu, díky jeho iniciativě
v uspořádávání výstav. Ceněna je též jeho činnost sběratelská. Jeho krédem bylo, aby fotografie
z oblasti módy odrážela ducha doby a mapovala oděv. Ten byl pro něho velmi důležitý
a vedl jeho první impuls. Dramatické postoje modelek definují jeho styl padesátých let,
na který měly vliv i filmové hvězdy, které fotografoval, jako byly Nadja Tiller a Ruth Leuwerik.
Velmi věrohodně popsal tehdejší atmosféru pařížských salónů: „Přehlídky probíhaly
bez hudby a choreografie, nikdo si nesměl pořizovat náčrty, fotografovat při předvádění
bylo zakázáno. Když se dohodlo fotografování mimo ateliér, musely být modely zakryty
bílým prostěradlem, které se odkládalo jen na nejnutnější dobu k pořízení snímku. Většina
modelů byla šita přímo na modelky. Neexistoval stylista, vizážista, vše si musel dělat
fotograf sám,“ vzpomíná Gundlach. Na sklonku padesátých
let, kdy život nabral na rychlosti a svět se začal více starat
o prêt-a-porter, tedy o konfekci, pracoval pro časopis Brigitte,
kterému vtiskl tvář.
Helmut Newton, Vogue 1971
Helmut Newton sice na sebe upozornil již v padesátých letech,
ale významnější jeho práce spadá až do dalšího období.
Ale již tehdy je tu jisté předznamenání jeho pracovního stereotypu.
Modelky působí svým chladným odstupem jako roboti
vyrobení na montážní lince. 47 Newton s nimi manipuluje,
činí z nich objekty. Vyvolávají dojem, že zmrzly uprostřed
příběhu. Newton klade přímo důraz na umělost obrazu. U barevné
fotografie je vše prohloubeno a umocněno používáním
ostrých barev. Vyvolává tak pocit, že se díváme na nekvalitní
reprodukci obrazu a tím jako by vytyčoval hranice media,
tedy fotografie.
Jeho ženy nemají nic společného se sexy ženami Berta Sterna. Jsou to tvárné figuríny.
Vyvlečené ze světa erotismu živých do světa fetišismu neživého předmětu. Móda je to, co
je obecné a typické, ale současně výlučné a individuální. Newton potlačil osobnost modelky
na obraze tím, že ji jaksi „znormoval“, vypadaly jedna jako druhá, porušil navyklý
způsob vnímání modelek, zmanipuloval ho a vytvořil výjimečný, nový fotografický obraz.
V jednom rozhovoru William Klein vyčetl Newtonovi, že jej napodobuje. V tomto smyslu
se vyjádřil kdysi i Irving Penn. Je sice možné, že Pennovy ženy působí rovněž jako
„zmrazené“ do stereotypní pózy s bradou vysunutou dopředu. Lze říci i to, že také Klein
chápal modelku jako předmět a daleko více jej zajímaly rekvizity. Newtonův důraz na od-
46. Harrison, Martin: Appearances. Fashion photography since 1945, Rizzoli International
Publication, New York 1991.
47. Ash, Juliet a Wilson, Elizabeth: Chic Thrills – A Fashion reader, University of California
Press, Los Angeles 1993.
54