MÃDNà FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-pÅÃrodovÄdecká fakulta
MÃDNà FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-pÅÃrodovÄdecká fakulta
MÃDNà FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-pÅÃrodovÄdecká fakulta
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
David Bailey se začal zajímat o práci fotografa v roce 1957, v době, kdy sloužil u královského<br />
letectva. V témže roce zakoupil Jocelyn Stevens společenský časopis Queen, pro který<br />
pracoval Armstrong-Jones. Díky nově pojatému designu časopisů a novým fotografům – legendárnímu<br />
triu David Bailey, Terence Donovan a Brian Duffy, které Cecil Beaton označil za<br />
strašlivou trojici (The terrible three) – se zrodila i nová žena a s ní i nová móda, tak naprosto<br />
odlišná, že ji bylo třeba i jinak fotografovat. Skončilo období strnulých póz. Donovan i Bailey<br />
absolvovali právě u Frenche svou „módní akademii“. Oba se ale oddali spíše dokumentárnímu<br />
pojetí módní fotografie. Donovan fotografoval pánskou módu pro Town, což poznamenalo<br />
a inspirovalo televizní seriál Mstitelé a jistě i filmy o Jamesu Bondovi.<br />
9. Předznamenání 60. let<br />
9. Předznamenání 60. let<br />
Frank Horvath, narozený 1928 v Itálii, se zavedl svými fotoreportážemi. Od roku 1951<br />
pracoval pro časopisy Life, Paris Match a Picture Post. V roce 1956 se rozhodl zakotvit<br />
v Paříži. Soubor jeho fotografií z ulic Paříže (fotografovaný Leikou s 400 mm objektivem),<br />
uveřejněný v časopisu Camera v roce 1957, přivedl Jacquese Moutina, uměleckého<br />
ředitele časpisu Jardin des Modes, na nápad, že podobně by se dala fotografovat móda.<br />
45 Přirozenost jeho fotografií, zavržení přílišného make-up, neformálnost a lehkost, to<br />
vše ukazovalo na nový směr, který je typický i pro Jeanloup Sieffa. Oba se plně prosadí<br />
v šedesátých letech.<br />
Frank Horvat, Givenchy, Jardin des Modes, 1958 Jeanloup Sieff, Harpe´s Bazaar 1964<br />
Bert Stern se bezesporu podepsal na vzhledu ženy konce dekády.<br />
Jeho reklamní fotografie na vodku Smirnoff, uveřejněná<br />
v pozdních padesátých letech ve Vogue, byla čtenáři nadšeně přijata.<br />
Zavedl novou metodu, která přinesla úspěch reklamě. Stern,<br />
který vedl bonvivánský život plný afér, dokázal lidem vsugerovat,<br />
že to, na co se dívají, musejí mít. Nebyla to jen informace<br />
o módě, co vyzařovalo z jeho snímků. Ty fotografie vyvolávaly<br />
přímo touhu. Sternův ateliér na Manhattanu byl vždy plný modelek<br />
a zajímavých lidí. Bylo o něm známo, že vydělává značné peníze<br />
a řadu různých fám o sobě nechával šířit on sám. Samozřej-<br />
45. Le Labyrinthe Horvat, katalog k výstavě, Boulogne-Billancourt 2006.<br />
Bert Stern, Marilyn Monroe,<br />
model Dior, Vogue 1962<br />
53