04.07.2015 Views

MÓDNÍ FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-přírodovědecká fakulta

MÓDNÍ FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-přírodovědecká fakulta

MÓDNÍ FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-přírodovědecká fakulta

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

David Bailey se začal zajímat o práci fotografa v roce 1957, v době, kdy sloužil u královského<br />

letectva. V témže roce zakoupil Jocelyn Stevens společenský časopis Queen, pro který<br />

pracoval Armstrong-Jones. Díky nově pojatému designu časopisů a novým fotografům – legendárnímu<br />

triu David Bailey, Terence Donovan a Brian Duffy, které Cecil Beaton označil za<br />

strašlivou trojici (The terrible three) – se zrodila i nová žena a s ní i nová móda, tak naprosto<br />

odlišná, že ji bylo třeba i jinak fotografovat. Skončilo období strnulých póz. Donovan i Bailey<br />

absolvovali právě u Frenche svou „módní akademii“. Oba se ale oddali spíše dokumentárnímu<br />

pojetí módní fotografie. Donovan fotografoval pánskou módu pro Town, což poznamenalo<br />

a inspirovalo televizní seriál Mstitelé a jistě i filmy o Jamesu Bondovi.<br />

9. Předznamenání 60. let<br />

9. Předznamenání 60. let<br />

Frank Horvath, narozený 1928 v Itálii, se zavedl svými fotoreportážemi. Od roku 1951<br />

pracoval pro časopisy Life, Paris Match a Picture Post. V roce 1956 se rozhodl zakotvit<br />

v Paříži. Soubor jeho fotografií z ulic Paříže (fotografovaný Leikou s 400 mm objektivem),<br />

uveřejněný v časopisu Camera v roce 1957, přivedl Jacquese Moutina, uměleckého<br />

ředitele časpisu Jardin des Modes, na nápad, že podobně by se dala fotografovat móda.<br />

45 Přirozenost jeho fotografií, zavržení přílišného make-up, neformálnost a lehkost, to<br />

vše ukazovalo na nový směr, který je typický i pro Jeanloup Sieffa. Oba se plně prosadí<br />

v šedesátých letech.<br />

Frank Horvat, Givenchy, Jardin des Modes, 1958 Jeanloup Sieff, Harpe´s Bazaar 1964<br />

Bert Stern se bezesporu podepsal na vzhledu ženy konce dekády.<br />

Jeho reklamní fotografie na vodku Smirnoff, uveřejněná<br />

v pozdních padesátých letech ve Vogue, byla čtenáři nadšeně přijata.<br />

Zavedl novou metodu, která přinesla úspěch reklamě. Stern,<br />

který vedl bonvivánský život plný afér, dokázal lidem vsugerovat,<br />

že to, na co se dívají, musejí mít. Nebyla to jen informace<br />

o módě, co vyzařovalo z jeho snímků. Ty fotografie vyvolávaly<br />

přímo touhu. Sternův ateliér na Manhattanu byl vždy plný modelek<br />

a zajímavých lidí. Bylo o něm známo, že vydělává značné peníze<br />

a řadu různých fám o sobě nechával šířit on sám. Samozřej-<br />

45. Le Labyrinthe Horvat, katalog k výstavě, Boulogne-Billancourt 2006.<br />

Bert Stern, Marilyn Monroe,<br />

model Dior, Vogue 1962<br />

53

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!