MÓDNÍ FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-přírodovědecká fakulta

Cecil Beaton Puntík Polka Dots Vogle,
1930
Cecil Beaton, Chanel – černá kolekce,
Vogue 1935
tváří“ (výstava Greta
Garbo – Muzeum
Ferragamo, Florencie
2010). Greta – s humorem
sobě vlastním
– vyšla vstříc
jeho touze „mapovat
duše“, když jej požádala
o fotografii na
svůj americký pas.
V době války byl
Beaton vůdčí postavou
britského Vogue.
Fotografie modelu
Piera Balmaina,
na níž modelka stojí
na pozadí holé poškrábané
zdi, nebo šedivý tvídový kostým od Digby Mortona vyfotografovaný mezi válečnými
ruinami s názvem Nezničitelná móda, obojí publikováno v roce 1945, jsou dokladem
jeho citlivého a zároveň i ironického vnímání dobové atmosféry. V první polovině
padesátých let pokračuje v duchu svých romantických snímků a v roce 1955 skončily jeho
kontrakty s britským i americkým Vogue. Přebujelé pozadí, přílišná romantika, „aristokratické“
vnímání ženy kontrastovalo s fotografiemi Penna a Avedona, které působily daleko
přirozeněji a moderněji. Beaton se v druhé polovině padesátých let věnoval scénografii
a navrhování divadelních kostýmů. V přímém vztahu k módnímu světu byla jeho kreace
dvě stě padesáti kostýmů pro představení Coco (vyprávějícím o životě Gabrille Chanel)
uvedeném v roce 1970. V tomto představení triumfovala v roli Coco šedesátiletá Katherine
Hepburn, kterou v padesátých letech Beaton mistrně portrétoval. Cecil Beaton ovlivnil
svou tvorbou budoucí generaci fotografů.
7. Norman Parkinson – v životní dvojroli
7. Norman Parkinson – v životní dvojroli
„Nezajímá mne nic z toho, na co se příroda neusmála,“ prohlásil Norman Parkinson,
když se ho v roce 1956 ptali ve Vogue, čím se zabývá. 43 Jeho jméno se stalo synonymem
především pro britský Vogue nejen padesátých let. Ale právě v tomto období stále ctil ducha
„staré dobré Anglie“. Byl v opozici proti grafické vizi Kleinově, tvrdé a nekompromisní.
Příčila se mu Sternova představa ženy jako sexuálního objektu. Podával idealizované
portréty žen, které jsou velmi romantické, nejšťastnější na rozkvetlé louce, jak sám
poznamenal. Fotografie, které publikoval, odrážejí jeho životní dvojroli. Byl farmářem
a současně módním fotografem. Sledoval pomalý růst vegetace v přírodě, kořeny, tradici
a zároveň zaznamenával efemérnost, jepičí život módy. Snažil se dostat tyto protiklady
do rovnováhy a docílil tím nadčasové kvality svých snímků.
43. Parkinson, Norman: Lifework, George Weidenfeld and Nicolson Limited, London 1984.
49