MÃDNà FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-pÅÃrodovÄdecká fakulta
MÃDNà FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-pÅÃrodovÄdecká fakulta
MÃDNà FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-pÅÃrodovÄdecká fakulta
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Cecil Beaton Puntík Polka Dots Vogle,<br />
1930<br />
Cecil Beaton, Chanel – černá kolekce,<br />
Vogue 1935<br />
tváří“ (výstava Greta<br />
Garbo – Muzeum<br />
Ferragamo, Florencie<br />
2010). Greta – s humorem<br />
sobě vlastním<br />
– vyšla vstříc<br />
jeho touze „mapovat<br />
duše“, když jej požádala<br />
o fotografii na<br />
svůj americký pas.<br />
V době války byl<br />
Beaton vůdčí postavou<br />
britského Vogue.<br />
Fotografie modelu<br />
Piera Balmaina,<br />
na níž modelka stojí<br />
na pozadí holé poškrábané<br />
zdi, nebo šedivý tvídový kostým od Digby Mortona vyfotografovaný mezi válečnými<br />
ruinami s názvem Nezničitelná móda, obojí publikováno v roce 1945, jsou dokladem<br />
jeho citlivého a zároveň i ironického vnímání dobové atmosféry. V první polovině<br />
padesátých let pokračuje v duchu svých romantických snímků a v roce 1955 skončily jeho<br />
kontrakty s britským i americkým Vogue. Přebujelé pozadí, přílišná romantika, „aristokratické“<br />
vnímání ženy kontrastovalo s fotografiemi Penna a Avedona, které působily daleko<br />
přirozeněji a moderněji. Beaton se v druhé polovině padesátých let věnoval scénografii<br />
a navrhování divadelních kostýmů. V přímém vztahu k módnímu světu byla jeho kreace<br />
dvě stě padesáti kostýmů pro představení Coco (vyprávějícím o životě Gabrille Chanel)<br />
uvedeném v roce 1970. V tomto představení triumfovala v roli Coco šedesátiletá Katherine<br />
Hepburn, kterou v padesátých letech Beaton mistrně portrétoval. Cecil Beaton ovlivnil<br />
svou tvorbou budoucí generaci fotografů.<br />
7. Norman Parkinson – v životní dvojroli<br />
7. Norman Parkinson – v životní dvojroli<br />
„Nezajímá mne nic z toho, na co se příroda neusmála,“ prohlásil Norman Parkinson,<br />
když se ho v roce 1956 ptali ve Vogue, čím se zabývá. 43 Jeho jméno se stalo synonymem<br />
především pro britský Vogue nejen padesátých let. Ale právě v tomto období stále ctil ducha<br />
„staré dobré Anglie“. Byl v opozici proti grafické vizi Kleinově, tvrdé a nekompromisní.<br />
Příčila se mu Sternova představa ženy jako sexuálního objektu. Podával idealizované<br />
portréty žen, které jsou velmi romantické, nejšťastnější na rozkvetlé louce, jak sám<br />
poznamenal. Fotografie, které publikoval, odrážejí jeho životní dvojroli. Byl farmářem<br />
a současně módním fotografem. Sledoval pomalý růst vegetace v přírodě, kořeny, tradici<br />
a zároveň zaznamenával efemérnost, jepičí život módy. Snažil se dostat tyto protiklady<br />
do rovnováhy a docílil tím nadčasové kvality svých snímků.<br />
43. Parkinson, Norman: Lifework, George Weidenfeld and Nicolson Limited, London 1984.<br />
49