Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

3.5. Čtvrtá berní rula1. listopadu 1748 (berní rok začínal vždy 1. listopadem) vešel nový katastr v platnost pod jménemprví tereziánský katastr.3.5. Čtvrtá berní rulaTřetí berní rula byla nahrazena od 1. listopadu 1756 katastrem novým, druhým tereziánskýmkatastrem.V poválečném období došlo k mnoha změnám. Do čela Českých zemí byl dosazen královskýkomisař Fridrich Vilém Haugwitz, který tak nahradil českého kancléře Fridricha Harracha, abyzde prosadil systém vysokých daní válečných i pro období míru. V roce 1748 se započala významnáberní reforma Fridricha Viléma Haugwitze. Díky reformě se srovnal daňový rozdílmezi svobodnou a nesvobodnou půdou. Vyšlo se právě z výsledků třetí berní ruly. Reforma sevíce zajímá o stanovení daně z dominikální půdy.I Marie Terezie v roce 1748 vyslovila požadavek lepšího vyrovnání panských daní(exekvace). Patentem z 22. května 1749 bylo nařízeno pro české země podat přiznání pansképůdy a patentem ze dne 21. ledna 1750 bylo rozhodnuto o revizích panských statků. To se ovšemstavům nemohlo líbit, a tak se pokusily odvést pozornost k nové jenerální vizitaci rustikálu.Tím byla pozornost od vizitace dominikálu odvedena, výměry dominikální půdy byly opět zatajenya jejich stanovení odsunuto.Proti návrhům stavů se stavěl Jan Ondřej Schneider, který byl královnou v roce 1750 vyslándo Prahy, aby se pokusil s českými stavy dohodnout. Snažil se prosadit opuštění osedlostníhosystému a nahradit ho výměrou a jakostí pozemků, včetně zmapování terénu. Jím navrhovanéreformy sice neprošly, ale staly se základem dalších, vyspělejších katastrů.Roku 1751 začala nová jenerální revizitace země, která tedy znovu prověřila poddanskoupůdu a stanovila její čistý výnos. Bylo sestaveno celkem šest komisí a jejich práce byly zahájenyspolečně v kraji kouřimském, aby si tam jednotlivé komise osvojily stejné postupy práce.V Kouřimském kraji se provedla zkušební vizitace, jejíž výsledky byly předloženy královně.Poté se jejich cesty rozdělily. Každá komise měla alespoň jednoho zeměměřiče. Komise pracovylypřekvapivě rychle. Změny oproti stávajícímu katastru byly spíše početní, týkaly se stanovenívýše divizora. Zároveň se však nově určovaly výnosy jednotlivých panství, a tak jsouzměny výrazné. Pro Chebsko byly daňové sazby určeny zvlášť. Panská půda byla zároveň taképrověřena, ale směla být odhadnuta níž než půda rustikální.Druhý tereziánský katastr rustikální, neboli Revisitationslandescatastrum de Anno 1757 byldokončen v roce 1755 a vyšel z výměr pozemků i jmen držitelů zapsaných v prvím tereziánskémkatastru. Sazby se přizpůsobily tak, aby se daňový výnos nezměnil. Nový katastr se tedy odstaršího příliš nelišil.Na katastr tereziánský se nemůžeme dívat jen jako na dílo Marie Terezie. Jeho zárodkyvznikly již s první berní rulou. Tereziánské katastry měly pro poddaný lid, který byl zneužívánjiž od třicetileté války, přinést daňovou úlevu. To se však díky výsadám stavů zcela nepodařilo.3.5.1. Exaequatorium dominicalePočínaje 1. listopadem 1756 vstoupil současně s druhým tereziánským katastrem rustikálnímv platnost také katastr panský, neboli Exaequatorium dominicale.Prvním krokem ke vzniku zdanění panské půdy byla daň „ze čtyř hospodářských užitků“z roku 1706. Další úspěch přišel až v roce 1713 podáním fassí o panské půdě, ale výhody zda-18