Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

3.6. Josefský katastrnění panské půdy oproti poddanské zůstaly veliké. Slibné období přišlo s Haugwitzovými reformami.Stavy souhlasily s podrobnějším dobrovolným přiznáním vší půdy, důchodů z poddanýcha cen robot selských. Královna za to slíbila stavům daň pouhých 25% z dominikálu oproti 33%z rustikálu. Odhady půdy měly formu dobrovolných přiznání majetku světské, duchovní,městské vrchnosti a svobodníků. Při zatajování půdy bylo stavům hrozeno vizitací. Se zpožděnímbyly všechny přiznávací listiny shromážděny do června 1750. Královna ale s výsledkem nebylaspokojena. Stavy se snažily odvést pozornost k novému rustikálnímu katastru. Dne 6. května 1750královna rozhodla pojmenovat obdržené fasse exaequatorium dominicale, podle tehdejšíhovýznamu slova exaequace neboli vyrovnání. V rámci vizitace v roce 1751 byla panská půdaprohlížena také. Dne 13. listopadu 1754 královna rozhodla, že panská půda bude odhadnutastejným způsobem jako půda poddanská, a pro vrchnost muselo být dostatečující snížení daně.Rokem 1757 tedy vstoupil panský katastr definitivně v platnost. Zajímavostí je, že podle výpočtůuváděných J. Pekařem vrchnost neplatila od roku 1757 daně vyšší než před rokem 1748, kdybyly daně z důvodu válečného stavu dlouhodobě zvýšeny.Na tereziánské katastry se snášelo mnoho stížností. Petr Kašpar Světecký z Třeboně přišelv roce 1777 s návrhem přesného zaměření Čech, které by sloužilo jako katastrální podklad. Sámse chtěl pomocí 96-ti zeměměřičů tohoto úkolu ujmout. V té době se již začínalo měřit pomocíměřického stolu. Světecký nenavrhoval zaměření jednotlivých pozemků, ale celých obcí, kdeby pozemky byly rozeznatelné pomocí zaměřených cest. Při té příležitosti chtěl provést hospodářsko-technickéúpravy v obcích, přemístění některých pozemků, včetně zúrodnění oblastízavodněním či odvodněním. Dvorská kancelář Světeckého návrh zamítla. Marie Terezie jižs další revizí katastru nesouhlasila, podle ní ho mohlo zlepšit jedině správné zaměření. Zřejměfinanční tíseň jí od tohoto kroku odradila. O budoucím mapování země bylo tímto v zásaděrozhodnuto.3.6. Josefský katastrRadikální reformy Josefa II. umožnily vznik katastru zcela nového, osvíceneckého, katastrujosefského, který vešel v platnost 1. listopadu 1789.Další investice do zdokonalovaní stávajícího katastru revizitacemi již nebyly možné. Mapovánízemě, na které se tak dlouho čekalo, se uskutečnilo za Josefa II., který konečně dokázalprosadit velkou katastrální reformu. Dvorskou kancelář pověřil vypracováním návrhu na opravukatastru na základě vyměření půdy a na základě naprosté rovnosti mezi dominikální a rustikálnípůdou. Proti tomuto požadavku se šlechta samozřejmě postavila. Jen referent pro rakouské zeměEger se tomuto postupu nebránil a navrhl přesné zaměření Čech s dodatkem, že na určení daňovéhozatížení, které půda snese, bude čas později. Josef II. tento návrh prohlásil za směrnici,podle které se mělo postupovat. Tím se v podstatě přiklonil k návrhu Světeckého na zaměřeníČech. Mapovat se měly prostory obcí, nikoliv jednotlivé pozemky. Dřívější ojedinělé ostrůvkovitémapy byly vyhotovovány pro jednotlivá dominia, která byla považována za jakousi katastrálníjednotku. Josef II. se pokusil zavést katastrální jednotku novou, katastrální obec,v rámci které mělo mapování proběhnout. Podrobněji se o rozdělení krajů na katastrální jednotkyzmiňuje [32].Patent Josefa II. ze dne 20. dubna 1785 stanovil povinnost každé zemi, obci i jednotlivémudržiteli půdy přispívat podle výnosu na krytí státních výdajů. Nařizoval povinnost zaměřenívšech úrodných pozemků uvnitř obcí a zjištění jejich úrodnosti. Držitelé půdy měli učinit při-19