VÃ½voj ÃºzemnÄ sprÃ¡vnÃho ÄlenÄnÃ a dominiÃ od pol. 17. stol. na ...

More documents

Recommendations

Info

4.5. Krajské zřízení po roce 1848byly hranice katastrálních obcí omezeny hranicemi dominií a krátké trvání této reformy jehopokus zmařilo. V roce 1790 se snažil zavést první rozdělení Čech bez ohledu na hranice dominiítím, že ustanovil celkem 184 berních okresů, ale toto nové rozdělení bylo přerušeno jeho smrtí.Josef II. se také zasloužil o částečné zrušení nevolnictví v roce 1781.4.5. Krajské zřízení po roce 1848V souvislosti s definitivním zrušením poddanství v roce 1848 vyvstala potřeba nové správníorganizace. Správní rozdělení patrimoniální 1 se neukazovalo nejlepším. Nevýhodou byla nejednotnostve velikosti jednotlivých panství, protože každé dominium mělo stejná oprávnění bezohledu na svoji velikost.Již v roce 1848 se začalo s projednáváním nového správního rozdělení Čech do katastrálníchobcí. Do té doby hlavní územní jednotka dominium měla být nahrazena politickým okresem.Nově měly vzniknout také menší oblasti působnosti soudních okresů. Rozdělení země do politickýchokresů se vypracovalo v duchu několika zásad. Žádná berní obec nesměla být rozdělenado více okresů, všechny obce příslušící jednomu farnímu obvodu měly příslušet jednomuokresu a měla být uplatněna snaha umístit sídlo politického i soudního okresu do jedné obce.V jednom politickém okresu mohly být zahrnuty dva až tři okresy soudní, přičemž hranicesoudních okresů měly být kopírovány pro hranice politických okresů.Pověřená komise začala do map zakreslovat soudobé hranice panství a připravovat si návrhnového rozdělení země do soudních okresů. „Při stanovení navrhovaných soudních okresůsnažila se komise zachovati pokud možno hranice dosavadních panství a statků, rozdělujíc jedo více okresů jedině v případě nutné potřeby, kdy toho vyžadovala buď přílišná velikost panstvínebo jejich nepříznivý tvar a poloha.“ ([30], str. 96) Takto bylo navrženo celkem 26 kolegiálníchsoudů a 202 okresních soudních obvodů.Mezitím se začalo pracovat na novém rozdělení politických okresů. Návrh předpokládalčlenění v systému: místní a berní obec - župa (celek, který kopíroval větší dominia) - okres -kraj - země - říše. „Z elaborátů soudní komise, jakož i z příslušné kolorované mapy panství anového správního rozdělení je zřejmo, že se justiční komise vskutku se zdarem snažily zachovatipokud možná hranice zejména menších panství a statků, jež se tak zachovaly v obvodech soudníchokresů z velké části podnes.“ ([30], str. 110)Návrhy na nové rozdělení byly upraveny a výnosem ministerstva vnitra (nejvyšším orgánempolitické správy) ze dne 9. srpna 1849 (říš. zák. č. 295 a 352) vstoupilo od 1. ledna 1850v platnost nové správní rozdělení nazvané také prozatímní obecní zřízení. Nastoupilo celkemsedm nových krajů. Pro každý kraj bylo ustáleno krajské hejtmanství i několik hejtmanstvíokresních.1. Pražský (8 okresních hejtmanství, 1070 katastrálních obcí),2. Budějovický (9 okresních hejtmanství, 1303 katastrálních obcí),3. Pardubický (11 okresních hejtmanství, 1401 katastrálních obcí),4. Jičínský (16 okresních hejtmanství, 1393 katastrálních obcí),1 tj. založené na základní jednotce dominia32
4.5. Krajské zřízení po roce 18485. Českolipský (10 okresních hejtmanství, 688 katastrálních obcí),6. Chebský (12 okresních hejtmanství, 1351 katastrálních obcí),7. Plzeňský (13 okresních hejtmanství, 1714 katastrálních obcí),ČeskolipskýChebskýJičínskýPražskýPlzeňskýPardubickýČeskobudějovickýKrajské rozdělení Čech(1850-1854)Obrázek 4.5. Krajské rozdělení v letech 1850-1854ČeskolipskýLitoměřickýBoleslavskýChebskýŽateckýBydžovskýLoketskýRakovnickýJičínskýHradeckýPlzeňskýPražskýKouřimskýBerounskýChrudimskýPardubickýKlatovskýPlzeňskýČáslavskýPrácheňskýTáborskýČeskobudějovickýKrajské rozdělení ČechBudějovický(1751-1849)(1850-1854)Obrázek 4.6. Změna krajského rozdělení mezi léty 1751-1849 a 1850-185433
Page 1 and 2: ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNIFa
Page 3 and 4: AnnotationThe subject of this work
Page 5 and 6: ProhlášeníProhlašuji, že jsem
Page 7: Obsah5.4.2. Vlastní postup digital
Page 10 and 11: Kapitola 2Rešerše literatury k da
Page 13 and 14: 3.1. První odhady a soupisy půdy1
Page 15 and 16: 3.2. První berní rula3.2. První
Page 18 and 19: 3.5. Čtvrtá berní rula1. listopa
Page 20 and 21: 3.7. Tereziánsko-josefský katastr
Page 22 and 23: 3.9.2. EvidenceHlavními důvody vz
Page 24 and 25: Kapitola 4Správní rozdělení Če
Page 26 and 27: 4.2. Krajské zřízení v době hu
Page 28 and 29: 4.3. Krajské zřízení v období
Page 30 and 31: 4.4. Krajské zřízení v době te
Page 34 and 35: 4.5. Krajské zřízení po roce 18
Page 36 and 37: 4.6. Krajské zřízení po vzniku
Page 38 and 39: 4.6. Krajské zřízení po vzniku
Page 40 and 41: 4.8. Správní rozdělení na vybra
Page 42 and 43: 4.8.3. Müllerova mapa ČechVogtova
Page 44 and 45: 4.8.4. Lothova mapa ČechRytina pro
Page 46 and 47: Kapitola 5Analýza výskytu hranič
Page 48 and 49: 5.3.2. Vlastní postup digitalizace
Page 50 and 51: 5.4. Zpracování tereziánského k
Page 52 and 53: 5.4.3. Návrh a tvorba databázeTab
Page 54 and 55: 5.6. Popis struktury databáze5.6.
Page 56 and 57: 5.6.1. Struktura pro berní rulu5.6
Page 58 and 59: 5.6.2. Struktura pro tereziánský
Page 60 and 61: 5.7. ShrnutíEntitaCSU_OBLASTICSU_P
Page 62 and 63: Kapitola 6ZávěrPočáteční myš
Page 64 and 65: • Mezitím se začalo pracovat na
Page 66 and 67: Příloha 1Seznam přílohI. Příl
Page 68 and 69: Literatura[18] Antonín Haas: Bern
Page 70: Články[50] Jan Pelant: Plzeň sí

VÃ½voj ÃºzemnÄ sprÃ¡vnÃ­ho ÄlenÄnÃ­ a dominiÃ­ od pol. 17. stol. na ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

VÃ½voj ÃºzemnÄ sprÃ¡vnÃho ÄlenÄnÃ a dominiÃ od pol. 17. stol. na ...