Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

4.8.4. Lothova mapa ČechRytina pro tisk mapy byla několikrát upravována Müllerovým následovníkem JohannemWolfgangem Wielandem. Zachyceno bylo i nové rozdělení Čech z roku 1751, kdy byly čtyřinejvětší kraje rozděleny vždy na dva. (Plzeňský na Plzeňský a Klatovský, Žatecký na Žateckýa Loketský (s Chebskem), Hradecký na Hradecký a Bydžovský a Bechyňský na Táborský aBudějovický) Müllerova mapa Čech na sebe vzala i podobu tolik žádaných map krajských adočkala se hned několika vydání a aktualizací. Její poslední výtisk se váže k 19. století a kejménu nakladatele Marka Berry.4.8.4. Lothova mapa ČechNa Lothově mapě Čech "Mappa Králowstwí Českého" se objevují dvojjazyčný popis názvosloví.Zobrazuje kromě dobového správního rozdělení na 16 krajů také silniční a železniční síť a sídla.Autor vypracoval také samostatné mapy některých krajů.Lothova mapa Čech z roku 1847LitoměřickýBoleslavskýLoketskýŽateckýRakovnickýBydžovskýHradeckýPlzeňskýBerounskýKouřimskýČáslavskýChrudimskýKlatovskýPrácheňskýTáborskýBudějovický4.9. ShrnutíObrázek 4.15. Schematické znázornění Lothovy mapy ČechVětšina údajů pro tuto kapitolu byla čerpána z knih historiků B. Riegra [28] a F. Roubíka [30].Novodobější údaje byly sepsány podle knihy [38] autorky Z. Hledíkové a J. Janáka, ze kteréjsou převzaty také ilustrační mapky, které jsou v této kapitole použity. Jejich provedení je všakčistě schematické, protože je v nich oblast Čech zasazena do současných státních hranic a také44