Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

4.8.3. Müllerova mapa ČechVogtova mapa Čech z roku 1712KladskoLitoměřickýBoleslavskýKladskoHradeckýŽateckýSlánskoLoketskýPrahaRakovnickýChebskoKouřimskýChrudimskýPodbrdskýČáslavskýPlzeňskýVltavskýPrácheňskýBechyňskýObrázek 4.13. Schematické znázornění Vogtovy mapy Čech4.8.3. Müllerova mapa ČechMapové dílo, které je třeba zmínit, je Mapa Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720. Vlastnímapování probíhalo po jednotlivých krajích již od roku 1714, tedy v úzké souvislosti se vznikemnového správního rozdělení. V roce 1714 bylo zmapováno území Chebska, Loketska a částŽatecka. Loketský kraj byl vzápětí včleněn do kraje Žateckého. Dále přišel na řadu kraj Rakovnický,Litoměřický, Královéhradecký, Chrudimský a do roku 1717 i kraj Čáslavský. Zbývajícíkraje, Boleslavsko a Berounsko, byly dokončeny do února 1718. Jednotlivé mapy pak bylypředloženy k revizi krajským hejtmanům a na jejich základě roku 1720 vyhotovena mapa celková(dokončena 1722). Díky kartografickým souřadnicím, které byly umístěny do rámce mapy,získal autor kartometricky přibližné výměry soudobých krajů ve čtverečních kilometrech:1. Bechyňský 7 304,2. Berounský 2 709,3. Boleslavský 4 496,4. Čáslavský 3 274,5. Hradecký 5 755,42