Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

4.4. Krajské zřízení v době tereziánských katastrů, katastru josefského a tereziánsko-josefskéhoLitoměřickýLitoměřickýLoketskýBoleslavskýAšskoŽateckýBoleslavskýLoketskýChebsko LoketskýŽateckýSlánskýBydžovskýRakovnickýHradeckýKladskoRakovnickýHradeckýKouřimskýPlzeňskýKouřimskýPodbrdskýPlzeňskýBerounskýChrudimskýVltavskýČáslavskýChrudimskýKlatovskýČáslavskýPrácheňskýPrácheňskýTáborskýBudějovickýBechyňskýKrajské rozdělení Čech(1635-1714)(1751-1849)Obrázek 4.4. Změna krajského rozdělení mezi léty 1635-1714 a 1751-1849Od roku 1748 se začala po krajských hejtmanech vyžadovat organizovaná kancelář krajskéhoúřadu a o rok později již nebylo nutné jmenovat krajského hejtmana ze šlechty v kraji, čímž semělo předejít upřednostňování osobních zájmů nad zájmy kraje. Reskriptem ze dne 23. ledna1751, který vydala Marie Terezie, byla uskutečněna zásadní reforma krajské správy. Došlok postátnění krajských úřadů, zrušení starého pravidla jmenování dvou hejtmanů. Místo nichbyl ustanoven jediný krajský hejtman pro každý kraj. Zároveň došlo k přesunutí sídla krajskéhoúřadu z vrchnostenské kanceláře příslušného panství do jmenovaného krajského města.V roce 1787 byli za Josefa II. jmenováni první krajští hejtmani z městského stavu a jejichnový zástupce, krajský adjunkt. Josefu II. se však podařilo přenést sídlo krajského úřadu Berounskéhokraje pro léta 1788 až 1792 do Berouna a sídlo krajského úřadu Rakovnického kraje natrvalopřesunout do Slaného. Kouřimský kraj však zůstal se sídlem v Praze. Praha sama o soběnepatřila do žádného kraje. V Loketském kraji ještě převládalo zvláštní postavení tzv. Chebskéhookresu, od 80. let 18. století však jeho výsada zaniká.Po dokončení tereziánské reformy krajské správy a zestátnění krajských úřadů se o dalšíreformě začalo jednat již v roce 1768. K jejímu uskutečnění došlo až v roce 1782 za vlády JosefaII. Z jeho nařízení byly krajské úřady přesunuty do přibližného středu kraje, a to i za cenutoho, že se novým sídlem krajského úřadu stalo bezvýznamné městečko nebo vesnice. Josef II.požadoval, aby tři krajští hejtmané přešli do svých krajských měst a aby se Praha stala samostatnýmkrajem s jedním městským hejtmanem. Od nového rozdělení krajů bylo nakonec upuštěnoa reforma byla vyhlášena dvorským dekretem z 12. února 1784.Za vlády Marie Terezie i Josefa II. již k žádným změnám v krajském rozdělení nedošlo.Rozdělení na šestnáct krajů z roku 1751 zůstalo v platnosti až do konce roku 1849. Do tohotoroku byla nejdůležitější politickou, berní i soudní částí dominia. Podle údajů F. Roubíka se doroku 1848 dělila země na 1421 berničních samostatných panství, statků či měst a na 6066 berníchobcí. Poddaní byli v těchto dominiích vázáni. Josef II. se sice v roce 1789 pokusil zavést celkem6050 katastrálních obcí v rámci berní reformy jako základní katastrální jednotky, ale i přesto31