Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

4.3. Krajské zřízení v období první a druhé berní rulydoroční změny krajských hejtmanů však byly ojedinělé a nikdy se neměnili oba hejtmané najednou.Právě oni totiž napomáhali stabilitě státní moci, zvlášť ve válečném období.S rokem 1648 přišla velká změna v pojetí postu krajského hejtmana. Tato funkce přestalabýt čestnou záležitostí a od roku 1648 začali hejtmané pobírat plat ve formě peněžní či různýchúlev z povinných dávek. Ferdinand III. také zrušil dosavadní hejtmanskou imunitu a hejtmanypostavil za rovné ostatním obyvatelům, aby se tím pokusil zabránit častému zneužívání jejichpostavení. Od roku 1685 již byly krajští hejtmané voleni na pětileté období. Sídlili na svýchpanstvích a odtud řídili pokud možno s vědomím druhého hejtmana chod v kraji.Během třicetileté války se také jednalo o novém rozdělení krajů v Čechách do tzv. čtvrtí,k výsledné realizaci však nedošlo. Podle údajů F. Roubíka měly být projednávané čtvrti následující:Plzeňská čtvrť-Plzeňsko, Podbrdsko a část Rakovnického kraje; Litoměřická čtvrť-Litoměřicko,Slánsko, Žatecko, Loketsko a část Rakovnicka; Královéhradecká čtvrť-Hradecko,Boleslavsko, Čáslavsko, Chrudimsko; Českobudějovická čtvrť-jižní zbylou část země. Nakonecv této době Chebsko, Loketsko a Kladsko ztratilo své výsady a Loketsko bylo definitivně začleněnomezi stávajících 14 krajů. Do roku 1714 bylo tedy krajů celkem 15. Roku 1714 bylo připojenodefinitivně i Chebsko.V roce 1714 byly v Čechách v souvislosti s chystanou berní reformou kraje redukovány.Popud k tomuto kroku dal Karel VI. již v roce 1713. Krajská hejtmanství měla být rovnoměrněrozmístěna a měla spravovat přibližně stejně velké celky. Počínaje 1. listopadem 1714 kleslpočet krajů sloučením některých menších opět na 12: Vltavský a Podbrdský kraj se sloučilv Berounský, Rakovnický a Slánský kraj splynul v kraj Rakovnický, k Žateckému kraji bylpřipojen kraj Loketský (Loketsko bylo již od třicetileté války přizpůsobováno ostatním krajům)a Chebsko (a panství Falknovské).„V obvodech krajů málo co se měnilo; některé vzdálené vesnice panství Brandýsského, ježnáležely dosud ku Kouřimsku, tvoříce zvláštní enklávu v Boleslavsku, připočteny konečně k tomuto,- také město i panství Mělnické se Šopkou (Pšovkou) přiděleno od Litoměřicka opět krajiBoleslavskému. Ostatně lze vůbec souditi, že v Čechách ani během celého století (1615-1714)na krajských hranicích mnoho se neproměnilo.“ ([28], str. 13-14)Od roku 1714 tak byly Čechy rozděleny na dvanáct krajů:1. Bechyňský,2. Berounský,3. Boleslavský,4. Čáslavský,5. Hradecký,6. Chrudimský,7. Kouřimský,8. Litoměřický,9. Plzeňský,28