Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

Při návrhu postupu se předpokládalo jeho rozvržení mezi bakalářskou a diplomovou práci,které by na sebe vzájemně navázaly a pokusily se tento postup akceptovat. V předkládané bakalářsképráci se podařilo částečně splnit první tři z uvedených bodů.Nejprve byla shromážděna a nastudována dostupná literatura týkající se vývoje správníhorozdělení, kterou bylo možno dozvědět se více také o vývoji katastrálních hranic. Možná bybylo vhodné ještě jednou zde zmínit nejzajímavější body uvedené v této práci.• Půda, která patřila jednomu svobodnému občanovi (většinou z řad vrchnosti), se označovalajako dominium. Dominium bylo značně samostatnou správní jednotkou.• „Hranice krajské přispůsobovaly se častěji hranicím jednotlivých panství a statků; kdyžtotiž některý statek sahal nebo rozšířil se i do kraje sousedního, hledělo se přivtěliti tatosousední místa do kraje, k němuž náležel hlavní statek, tak aby nebylo třeba zemské sbírkyděliti. Také snad bylo někdy vhod, z ohledů berničných opraviti nepoměrnost velikých amalých krajů.“ ([28], str. 11)• Za vlády Marie Terezie i Josefa II. již k žádným změnám v krajském rozdělení nedošlo.Rozdělení na šestnáct krajů z roku 1751 zůstalo v platnosti až do konce roku 1849. Do tohotoroku byla nejdůležitější politickou, berní i soudní částí dominia. Podle údajů F. Roubíka sedo roku 1848 dělila země na 1421 berničních samostatných panství, statků či měst a na 6066berních obcí. Poddaní byli v těchto dominiích vázáni. Josef II. se sice v roce 1789 pokusilzavést celkem 6050 katastrálních obcí v rámci berní reformy jako základní katastrální jednotky,ale i přesto byly hranice katastrálních obcí omezeny hranicemi dominií a krátké trvánítéto reformy jeho pokus zmařilo. V roce 1790 se snažil zavést první rozdělení Čech bezohledu na hranice dominií tím, že ustanovil celkem 184 berních okresů, ale toto nové rozděleníbylo přerušeno jeho smrtí.• „První prací bylo vytvoření, označení a popis průběhu obecních hranic, který pravoplatněstanovil obvody obcí, jež se zachovaly až na naše časy, pokud snad někde nebyly povolenyjejich změny.“ ([37], str.43)• Již v roce 1848 se začalo s projednáváním nového správního rozdělení Čech do katastrálníchobcí. Do té doby hlavní územní jednotka dominium měla být nahrazena politickýmokresem. Nově měly vzniknout také menší oblasti působnosti soudních okresů. Rozdělenízemě do politických okresů se vypracovalo v duchu několika zásad. Žádná berní obec nesmělabýt rozdělena do více okresů, všechny obce příslušící jednomu farnímu obvodu mělypříslušet jednomu okresu a měla být uplatněna snaha umístit sídlo politického i soudníhookresu do jedné obce. V jednom politickém okresu mohly být zahrnuty dva až tři okresysoudní, přičemž hranice soudních okresů měly být kopírovány pro hranice politickýchokresů.• Pověřená komise začala do map zakreslovat soudobé hranice panství a připravovat sinávrh nového rozdělení země do soudních okresů. „Při stanovení navrhovaných soudníchokresů snažila se komise zachovati pokud možno hranice dosavadních panství a statků,rozdělujíc je do více okresů jedině v případě nutné potřeby, kdy toho vyžadovala buď přílišnávelikost panství nebo jejich nepříznivý tvar a poloha.“ ([30], str. 96)63