Vývoj územnÄ správnÃho ÄlenÄnà a dominià od pol. 17. stol. na ...
Vývoj územnÄ správnÃho ÄlenÄnà a dominià od pol. 17. stol. na ...
Vývoj územnÄ správnÃho ÄlenÄnà a dominià od pol. 17. stol. na ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
4.1. Krajské zřízení předhusitskénebylo stěžejním prozkoumat p<strong>od</strong>robně přech<strong>od</strong> <strong>na</strong> první krajské rozdělení, ale popsat jehozměny v zájmovém období. Následující stručný popis vývoje krajského rozdělení Čech začínádobou, ve které se prvně ustanovilo krajské rozdělení, tedy dobou vlády Karla IV. a hlavně jehosy<strong>na</strong> Václava IV., který <strong>na</strong> otcovu práci <strong>na</strong>vázal.4.1. Krajské zřízení předhusitskéV období vlády Václava IV. se vyhranilo celkem dvanáct krajů. Historické prameny se v jejichvýčtu bohužel rozcházejí ([28], str.7-8), v závislosti <strong>na</strong> výčtu krajů berničních či zemských,které se v této době lišily. Pro berní účely se kraje dále členily <strong>na</strong> berní okresy. Chebsko, Loketskoa Kladsko stály ve zvláštním postavení. Oz<strong>na</strong>čovaly se jako kraje zevnější, protože již <strong>od</strong> vládyOtakara II. byly obsazovány německými obyvateli a nep<strong>od</strong>léhaly zemskému zřízení tak jakoostatní kraje. Pražská města byla v jistém ohledu také samostatná. Výše zmíněné kraje bylynásledující:1. Pražský neboli Kouřimský,2. Slánský,3. Žatecký,4. Litoměřický,5. Boleslavský,6. Hradecký,7. Chrudimský,8. Čáslavský,9. Bechyňský,10. Prácheňský,11. Plzeňský,12. Rakovnický, p<strong>od</strong>le berního rozdělení (nebo 12. Písecký p<strong>od</strong>le rozdělení zemského).Před vznikem tohoto rozdělení se některé oblasti oz<strong>na</strong>čovaly pouze místními názvy, ustanovenýmipro výběr daní. Důležitou funkci v otázce stabilní královské moci měli poprávci. Dohlíželi<strong>na</strong>d p<strong>od</strong>danými, v jejich rukou byla soustředě<strong>na</strong> trestní i <strong>pol</strong>icejní moc. Hlavními poprávcibyli první, tzv. krajští poprávci, jejichž úkolem bylo dohlížet <strong>na</strong> klid a pokoj v kraji. Krajštípoprávci bývali jmenováni ze stavu panského příslušného kraje. Jejich počet se v jednotlivýchkrajích různí s dobou i místem. Karel IV. v době své vlády pro každý kraj jmenoval tři krajsképoprávce. Časem k nim přibyli ještě konšelé krajští (zemští), kteří byli jmenováni ze stavu zemanskéhoa měli krajským poprávcům vypomáhat. O jejich působení nejsou zachovány p<strong>od</strong>robnézprávy, ale jistě bylo jejich úkolem stíhat a trestat zločince.25
Change language