Mikroelektronické praktikum - UMEL - Vysoké učení technické v Brně

Mikroelektronické praktikum 274.1.6 Spojování zdrojůVýsledné napětí řady zdrojů zapojených do série je dáno algebraickým součtemjednotlivých napětí (viz Obr. 4.1)Uv= U1 ± U2 ± ... ± UnObr. 4.1: Zapojení zdrojů do sérieObr. 4.2: Zdroje zapojené paralelněVýsledný proud z několika zdrojů stejného napětí zapojených paralelně je dán součtemjednotlivých proudů (viz Obr. 4.2)Iv= I1 + I2 + ... + InParalelní spojení ideálních zdrojů s rozdílným napětím není definováno. Paralelníspojení reálných zdrojů se stejným vnitřním napětím je možné, pokud možno se mu všakvyhýbáme, protože při malých vnitřních odporech zdrojů tekou mezi nimi velké vyrovnávacíproudy (již při nepatrně odlišných vnitřních napětích).4.1.7 Zdroj s vnitřním odporemZdroj s vnitřním (dříve také nazývaným) elektromotorickým napětím U i (U E ) a vnitřnímodporem Ri (R1) je připojen k zátěži s odporem Rz (R2). Vnější napětí zdroje U (Obr. 4.3)se vypočítá z rovniceObr. 4.3: Zdroj s vnitřnímodporemR1U = UER1+ R2Zdroj odevzdá do zatěžovacího rezistoru největší výkon,bude-li splněna podmínka R1 = R2(Ri= Rz). Platí i vobvodech se střídavým proudem, kde podmínkouvýkonového přizpůsobení vyjadřujeme rovnostíabsolutních hodnot impedancí Z1 = Z2, při čemžmusí být splněna další podmínka X1 =− X2, tj.reaktační složky musí mít opačná znaménka.4.1.8 Sčítání impedancí a vodivostíImpedance prvků spojených do série se sčítají jako vektory. Platí jednoduchý vztah (vizObr. 4.4)Z = Z + Z + ... + ZV 1 2 n