Mikroelektronické praktikum - UMEL - Vysoké učení technické v Brně

Mikroelektronické praktikum 45Výslednou indukčnost několika cívek spojených do série vypočteme ze vztahu:Lv= L1 + L2 + ... + Lx,tj. výsledná indukčnost je dána součtem indukčností jednotlivých cívek zapojených do série.K výpočtu paralelně spojených cívek slouží vztah:1 1 1 1= + + ... +LVL1 L2Lxtj. převrácená hodnota výsledné indukčnosti je dána součtem převrácených hodnotindukčností jednotlivých cívek zapojených paralelně. Tyto vztahy jsou formálně shodné jakopro rezistory. Do obou vztahů musíme dosazovat všechny indukčnosti ve stejných jednotkách,tedy např. všechny v H, mH nebo µH. Pro rychlé určení výsledné indukčnosti dvou paralelněspojených cívek lze použít nomogram na Obr. 4.10.4.4.2 Ztráty v cívceVlivem ztrát v cívce se zmenšuje fázový úhel mezi napětím a proudem z 90° na 90° - δ,kde δ je tzv. ztrátový úhel. Účinky ztrát v cívce nahrazujeme ztrátovým odporem, který lzezapojit do série nebo paralelně (viz Obr. 4.18). Z vektorového diagramu pro oba možnézpůsoby zapojení ztrátového odporu lze pak snadno odvodit tangentu ztrátového úhlu, čili tzv.ztrátového činitele tg δ. V praxi se místo ztrátového činitele cívky používá převrácenéhodnoty Q = 1/ tg δ a hodnota Q se nazývá činitel jakosti cívky. Platí vztahy:1tg δ= Q =ωLRsspro sériové spojení1tg δ= Q =R pωLppro paralelní spojeníPřevádíme-li navzájem obě uvedená zapojení ztrátového odporu, použije se těchtovztahů:L2QLs= Lp2Q + 1R = R + QRpps⎛ 1 ⎞= Ls⎜1+⎟2⎝ Q ⎠= Rsp2( 1 )11+Q2Obr. 4.18: Sériové a paralelní náhradní zapojení cívky