11.07.2015 Views

Mikroelektronické praktikum - UMEL - Vysoké učení technické v Brně

Mikroelektronické praktikum - UMEL - Vysoké učení technické v Brně

Mikroelektronické praktikum - UMEL - Vysoké učení technické v Brně

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Mikroelektronické <strong>praktikum</strong> 49Základní vlastnosti diod se dají nejlépe znázornit na jejich voltampérovýchcharakteristikách. Typický průběh statické charakteristiky diody je na Obr. 5.3b.Charakteristika má dvě části: závěrnou část a propustnou část.Zvyšuje-li se kladné napětí na anodě diody nad několik desetin voltu, proud diodouprudce roste. Je-li dioda polarizována v závěrném směru, její závěrný proud je o několik řádůmenší než v propustném směru a se zvyšujícím se napětím roste. Pokud se nepřekročídovolené závěrné napětí diody, je závěrný proud vůči propustnému zanedbatelný.Na Obr. 5.4je typický průběh voltampérové charakteristiky křemíkové diody, která jecharakteristická kolenem v závěrné části. Vidíme, že diodou teče v závěrném směru velmimalý proud, pokud se ovšem nepřekročí napětí kolena charakteristiky (průrazné napětí).Zvětšuje-li dále napětí, zvětšuje se i proud a to až do úplného zničení diody (pokud není proudomezen vnějším rezistorem). Napětí „kolena“ a napětí průrazné se u křemíkových diodprakticky neliší. V propustné části charakteristiky je důležitý zejména mezní propustný proud.Je to největší střední proud, jakým můžeme trvale zatěžovat diodu při stanoveném chlazení.Krátkodobá proudová přetížitelnost křemíkových diod je značně velká. V závěrném směruvšak můžeme diodu zničit výkonem daleko menším. Je to tím, že v propustném směru seproud rozdělí na celou plochu destičky rovnoměrně, kdežto v závěrném směru je prousoustředěn do nejslabšího místa přechodu. Tím dojde k místnímu přehřátí (až k protavení)systému diody. Tento jev je odstraněn u tzv. lavinové diody. Překročí-li u lavinové diodyzávěrné napětí velikost průrazného napětí, začne protékat diodou značný proud, aniž by sezničila. Je to způsobeno tím, že u diody dojde k lavinovému průrazu v celé ploše přechodu,takže není možno její systém lokálně přehřát - výkon se rovnoměrně rozdělí na celý systémdiody.Obr. 5.4: Ampérvoltová charakteristikakřemíkové diody Obr. 5.5: Srovnání ampérvoltovýchcharakteristik vyrobených z křemíkuDiody jsou různé a v mnohém se od sebe liší. Není lhostejné, z jakého materiálu a jakoutechnologií (postupem výroby) je taková dioda vyrobena. Jedno však mají společné a platí topro všechny diody bez výjimky: Do určitého malého napětí, řádově desetiny voltu, žádnádioda proud nevede. Dříve se užívaly i diody ze selenu a z germánia. Křemíkové diody majíobecně lepší vlastnosti pro aplikace, snad až na větší úbytek napětí v propustném směru, vizsrovnání na Obr. 5.6.Měření diod můžeme rozdělit na měření orientační (zkoušení - zjištění změn funkcediody) a měření jednotlivých základních parametrů. Zda dioda není zcela zničena, lze zjistitsnadno podle Obr. 5.7.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!