Mikroelektronické <strong>praktikum</strong> 69tranzistor, takže se ve značce dochoval kousek historie. Podstatné je, že šipka u emitorusměřuje z kruhu, tzn. směrem od báze. Občas používaný slogan jednoznačně praví:"NPN šipka ven". Jiným umístěním nebo spíš směrem šipky se liší značka tranzistoru opačnévodivosti PNP (Obr 5.34). Tranzistor PNP se vzhledově nijak neliší od tranzistoru NPN.Pokud je nečitelné typové označení, pak nedokážeme bez zkoušky či měření určit, o jaký druhvodivosti tranzistoru jde. Střední elektroda se označuje jako báze B. Krajní elektroda,polarizovaná vůči bázi v propustném směru, se nazývá emitor E, elektroda, polarizovaná vůčibázi v závěrném směru, je kolektor C. Není-li báze polarizována vnějším napětím a mezikolektor a emitor je zapojen zdroj napětí, prochází mezi kolektorem a emitorem tranzistorupouze nepatrný, tzv. zbytkový proud.Polarizací báze vůči emitoru v propustném směru se proud mezi emitorem a kolektoremzvětšuje. Tento proud je několikanásobně větší než proud, který prochází bází. Poměr těchtodvou proudů je nejzákladnějším parametrem tranzistoru a označuje se jako proudovýzesilovací činitel h 21 . Polarita tranzistoru PNP nebo NPN nemá na jeho činnost téměř vliv a jelhostejné, jaký druh tranzistoru pro výklad použijeme.V obvodech se však tranzistory NPN a PNP liší připojením napájecího napětí k emitorua kolektoru. Rovněž na bázi bude potřeba odlišit polaritu napětí. To ostatně vyplývá zpoznatků o závěrném a propustném směru polovodičového přechodu. Samotné polovodičovépřechody tranzistoru se chovají jako diody, můžeme se o tom přesvědčit měřením ohmetrem.Zjednodušeně bychom tedy mohli tranzistor znázornit dvojicí diod (Obr 5.34). Jistě jstenepřehlédli, že obě vodivosti, tedy NPN i PNP mají dvojice diod postaveny vzájemně opačně.Všimněte si dále diody E-B, a to u obou vodivostí. U vodivosti NPN je pólována opačně nežu vodivosti PNP. Znamená to, že ani polarita napětí připojená k emitoru a bázi nemůže být uobou vodivostí stejná. Totéž se týká diody B-C. Dále je jasné, že obvod C-E je u obouvodivostí pólován v závěrném směru, ať připojíme zdroj jakkoliv. Je to pochopitelné, protožekdyž jedna dioda z dvojice bude pólována v propustném směru, druhá dioda bude zároveňpólována obráceně, tedy v nepropustném směru. Měřením odporu mezi elektrodami C-Emůžeme získat základní informaci o stavu tranzistoru. Bez ohledu na způsob připojeníohmetru, přesněji řečeno na polaritu baterie v ohmetru, musí vykázat obvod C-E poměrněvelký odpor. Porovnáváme ho s odporem běžné diody. Pokud zjistíme malý odpor meziemitorem a kolektorem, je tranzistor pravděpodobně vadný.To co bylo řečeno o dvojici diod zjednodušeně nahrazující tranzistor, obecně platí ahodí se při zběžné zkoušce tranzistoru. Neobjasňuje to však funkci tranzistoru. Ta je složitějšía spolupracují tu všechny tři oblasti. Střední oblast - báze je rozměrově nepatrná, ale vůbec toneznamená, že by její význam byl zanedbatelný. Spíš naopak. Báze vykonává důležitoufunkci.Jak tranzistor pracuje, anebo jak vzniká tranzistorový jev ? Můžeme se zeptat i jinak:"Co musí nastat, aby obvodem E-C, o kterém víme, že je pólován vždy v závěrném směru,aby jím začal procházet proud ? A dále, jak zařídit, abychom takto vzniklý proud dokázalivyužít ?“Zkusme zapojit samotný obvod E-C tranzistoru NPN podle Obr. 5.35, kde pronázornost měříme proud každé elektrody ampérmetrem. Podle očekávání zjistíme, žeobvodem teče jen nepatrný proud. Naznačují to měřidla, jejichž výchylka ručky je velmimalá. Nyní se podíváme, jak se projeví báze, když ji připojíme k malému napětí vzhledemk napětí emitoru. Bude to kladné napětí, ale velice malé, protože víme, že obvod E-B jepólován v propustném směru. Znamená to, že v obvodu se uplatňuje jen malý odpor, kterýnebrání průchodu proudu. Měřidla na Obr. 5.36 znázorňují, že nyní prochází emitorem ikolektorem velký proud. Zdůrazněme, že tento emitorový nebo častěji řečený kolektorový
70 FEKT Vysokého učení technického v Brněproud prochází jen tehdy, když současně prochází proud bází, třebaže nepatrný. To ostatněznázorňuje měřidlo zapojené v bázi. Můžeme říci, že malým proudem v obvodu báze-emitorvyvoláme velký proud v obvodu emitor-kolektor. Žádným jiným způsobem nelze (zanormálních okolností) závěrně polarizovaný obvod E-C otevřít.Obr. 5.35: Po připojení napětí k emitorua kolektoru prochází obvodem C-E jennepatrný (zbytkový) proud. Báze nenípřipojenaObr. 5.36: Obvodem C-E prochází velký proud,když bázi připojíme k malému kladnému napětívzhledem k napětí emitoru. Obvodem B-E přitomprochází malý proud I BTo co jsme si ukázali při použití tranzistoru vodivosti NPN, platí v plné míře i provodivost PNP. Přirozeně, póly baterie nutno obrátit a na bázi je potřebné malé záporné napětí.To je v podstatě jediný rozdíl. Činnost tranzistoru, v tomto případě prostřednictvím kladnýchnosičů (děr) probíhá stejně, jako u NPN tranzistoru. Tam však pracovaly záporné nosiče(elektrony). Zbývá vysvětlit, jak k tranzistorovému jevu vůbec může dojít. Vrátíme se ktranzistoru NPN. Připomeňme si, že když jsme připojili bázi k malému kladnému napětívzhledem k napětí emitoru, otevřel se přechod E-B, protože je takto pólován v propustnémsměru. Je tím splněn předpoklad, aby obvodem bez obtíží procházel proud. Ale může to být ivelký proud, který přechod zničí. Skutečně by se tak stalo, kdyby na kolektoru bylo nižšínapětí než na bázi nebo kdyby chybělo úplně. Není pochyb o tom, že ke kolektoru vždypřipojujeme napájecí napětí a že je to napětí vyšší než na bázi. Pak ovšem elektrony, kdyžpřejdou přes první přechod do prostoru báze, jsou kladným napětím kolektoru protaženynapříč bází a vtaženy ke kolektoru. Není se čemu divit, vždyť elektrony dosáhly značnérychlosti již na prvním přechodu. Napětí na kolektoru svou polaritou a velikostí jejich pohybještě usnadňuje.Přesto část emitorového proudu I E , i když jen v nepatrné míře "odbočí" aodteče obvodem báze. Tak vzniká proud báze I B . O tento malý proud I B je kolektorový proudI C vlastně ochuzen, zmenšen. Máme přirozeně zájem na tom, aby bází procházel co nejmenšíproud a co nejméně se tak lišil kolektorový proud od emitorového. Proud emitoru k ostatnímproudům vyjádříme vztahem (1. Kirch. z.):IE = IB + ICDodejme, že u křemíkových tranzistorů je proud báze skutečně nepatrný, takže jejzanedbáváme. Proto proudy I E , I C považujeme v praxi za stejné.5.3.1 Tři základní zapojení bipolárního tranzistoruPoložme si otázku, jak zapojit tranzistor (trojpól) v obvodu, konkrétně v zesilovači.Zesilovači dáváme přednost, protože bývá nejčastějším použitím tranzistoru. Uvidíme, žetranzistor lze v obvodech zapojit třemi základními způsoby podle toho, která elektroda jespolečná pro vstupní a výstupní signál. Jsou to zapojení:• se společným emitorem (SE),