Mikroelektronické praktikum - UMEL - Vysoké učení technické v Brně

92 FEKT Vysokého učení technického v Brnězmenšení proudu přechodem B-E. To změní nastavení pracovního bodu, protože menší proudbáze způsobí zmenšení kolektorového proudu. Menším kolektorovým proudem se zmenšíúbytek napětí na kolektoru, takže rezistor R B je znovu připojen na původní napětí. Pracovníbod se stabilizoval. Takováto stabilizace umožňuje i výměnu tranzistoru za jiný, pokud sejeho vlastnosti výrazně neliší. Odpadá tak nové nastavování pracovního bodu.Na Obr. 6.2c je zapojení s tzv. můstkovou stabilizací pracovního bodu. Předpětí báze sezískává z bázového děliče, ovšem za cenu zvětšeného odběru proudu ze zdroje a sníženívstupního odporu. Do emitoru je zařazen emitorový rezistor, který výrazně přispívá k teplotnístabilitě pracovního bodu. Zvětší se tím ovšem napětí mezi zemí a bází o úbytek naemitorovém odporu. Pro střídavé signály se proto zařazuje paralelně k emitorovému odporuještě emitorový kondenzátor (Obr. 6.2), který představuje pro signál daného kmitočtu zkrat.Pro nízkofrekvenční signál má tento kondenzátor kapacitu řádu desítek µF.Obr. 6.3: Grafické znázornění nastavení pracovního bodu v síti charakteristikVýpočet jednotlivých odporů se nejlépe provede graficky v charakteristikách tranzistoru(Obr. 6.3). Pracovní bod P určujeme obvykle podle zvoleného kolektorového proudu. Zcharakteristiky přečteme napětí kolektor - emitor a proud prochazející bází. Na napěťové oseoznačíme napájecí napětí U N . Tímto pracovním bodem vedeme tzv. zatěžovací přímku. Tam,kde přímka protíná proudovou osu, označíme proud I. Z toho proudu a napájecího napětívypočteme odpor R, který je součtem zatěžovacího odporu R Z a emitorového odporu (na Obr.6.3 není emitorový rezistor uvažován, proto R Z = R C ). Emitorový odpor volíme podlestejnosměrné úrovně výstupu; obvykle bývá jednou pětinou až jednou desetinou odporu R Z .Bodem P vedeme horizontálu, která protne v druhém kvadrantu přímku závislosti I C na I B vbodu P 1 při daném kolektorovém napětí. Z bodu P 1 vedeme vertikálu na křivku závislosti