I při individuálním pohledu ale platí, bez ohleduna to, zda staří lidé třeba i zdravě vypadají, žeu nich nacházíme postupnou ztrátu fyziologickýchrezerv. Tak jako železo reziví, tak i člověkse věkem nezvratně mění. Všeliké „ochrannénátěry“ (ať jde o cvičení, zdravou výživu, lékyči operační zákroky) tu korozi mohou zpomalit,ale nezastaví ji. V bibli se Metuzalém dožil 969let. Nyní se sta let dožije málokdo. A dá se vůbecposoudit stáří podle vzhledu? Platí to třebau sumců, kde podle počtu paprsků ploutví lzeurčit stáří. Velryby žijí až sto let, soudě podlenalezených datovaných harpun. U lidí se ví, žebiologicky člověk může vypadat mladší, než jejeho věk kalendářní. Ale při těžším úrazu či většíoperaci se stav může dramaticky a rychle změnit,protože možnost rezerv je snížená a výsledkem jeomezená schopnost reagovat zvýšením funkce,což může být u starého nemocného kritické.U něj běžně konstatujeme sníženou spoluprácis omezeným příjmem potravy a nadužívánímmnoha medikamentů. Vídáme tu mnoho chronickýchonemocnění, snížení plasmatických bílkovin,pomalejší metabolizmus a sníženou funkciledvin a jater. Symptomy akutního onemocněníbývají často skryty. Centrální nervový systémje na nemoc a působení léků obzvlášť citlivýa projev chirurgického onemocnění může býtnespecifický (letargie, delirium či agitace) nebonepřímý (např. nevysvětlitelný pád).V časných fázích nemoci se často projevujenejzranitelnější orgán a ne orgán prvotně postižený.Lze říci, že orgány starých lidí ne vždy„volají o pomoc“. Nemocný, rodina i zdravotníciněkdy nesprávně považují symptomy zaprojev stáří a nepoznají, že jde o chorobu. Stařínemocní mají vyšší práh bolesti než mladšíjedinci. Lokalizace bolesti u nemocných s peritonitidounemusí být spolehlivá (např.stařínemocní s appendicitidou nemusí promítat bolestdo pravého podbřišku). Bolest je obzvlášťdůležitý příznak u starého nemocného a jejíintenzita není adekvátní závažnosti základníhoonemocnění. Různé vágní symptomy s neurčitýmibolestmi na prsou někdy vedou třeba22i k úvaze a podezření na srdeční infarkt, ale onto přitom již je infarkt myokardu. Prostě kdyžuž je to bolí, tak to vlastně hodně bolí.Hypotermie se vyskytuje často během zákrokua v pooperačním průběhu. Díky vnitřnímfaktorům dochází ke snížené produkci tepla.To vídáme zejména u hypothyreosy, diabetu,malnutrici či periferních cévních nemocí. Běhemúpravy podchlazení stoupá potřeba kyslíku4-7x , což může vyústit do hypoxie, acidosya srdeční ischémie. Pooperační imobilita zasezvyšuje riziko tromboembolizmu či zpomalujenávrat fyziologických funkcí zažívacího traktu.Pasivita napomáhá vývoji pneumonie či rozvojiproleženin. Zatažení fyzioterapeuta do tohotoprocesu je nezbytné.Lidé nad 65 let se podílejí na 40% chirurgickýchzákroků, 50% urgentních operací a 75% smrtíspojených s operací. Nejlepší výsledky u starýchoperovaných nemocných lze očekávat přisplnění mnoha faktorů: -pečlivé předoperačnívyšetření a snaha o vylepšení celkového stavupřed operací -minimalizace perioperačníhohladovění, inaktivity, podchlazení, hypoxemiea bolestí -pedantská individuální perioperačnípéče s cílem zabránit komplikacím z narušeníplicních a kardiovaskulárních funkcí a z narušeníhospodaření s tekutinami a minerály– zabránění nevhodné farmakoterapie - pečlivéchirurgické posouzení a operační technika -pooperačníoptimalizace fyzikálních a duševníchfunkcí.Komplexnost změn v období před, běhemi po operaci u starých nemocných je jedinečnáa vyžaduje sehraný multidisciplinární tým.S všezahrnujícím přístupem pak zákrok můžeproběhnout s menším rizikem, kratší hospitalizacía rychlejším návratem k postačujícím funkcím.Pamatujme vždy na to, že léčíme nemocnéhoa ne nemoc a že starý nemocný většinou sneseoperaci, ale často ne již případné komplikace.V některých situacích může být riziko operacedosti vysoké, ale zlepšení kvality života můžebýt výraznější než riziko vlastního zákroku.
V takových případech musíme vzít v úvahui preference nemocného a zapojit ho do rozhodovacíhoděje.Přejme si, aby prodlužování života bylo prémiía ne pokutou a aby bylo stáří spojováno s jasema ne s děsem. Kloním se ke slovům Senecy, žetotiž stáří není choroba - je ho sice třeba brátvážně, ale ne tragicky. A tak jak my přistupujemednes k těm starým, tak budou jednou ti dnes mladípřistupovat k nám, až zestárneme. A (nejen)operovaným seniorům přejme plnění z žalmu71:9: „Nezavrhuj mne, až budu starý, neopouštějmne, až mě síly opustí“.BLEFAROPLASTIKA,OPERACE OČNÍCHVÍČEKMUDr. Lubor Šplíchal, MUDr. PavelDiblík, Oční klinika VFN a 1. LFFunkcí očních víček je ochrana oka protimechanickému poškození, roztírání slz poočním povrchu a regulace množství světladopadajícího do oka. Víčka jsou ale i důležitýmprvkem v tvorbě specifického výrazu obličeje– fyziognomie každého jedince. Rozmanitéstruktury, ze kterých se víčka skládají, podléhajířadě poruch a ty jsou důsledkem nejen změnfunkčních ale i kosmetických.Asi nejčastějším výkonem oboru oční plastickéa estetické chirurgie je v současné době blefaroplastika.Tedy chirurgická korekce ochablýchnebo vyklenutých víček, které v lékařské terminologiinazýváme blefarochaláza (dermatochaláza).V izolované formě se s blefarochalázousetkáváme velmi zřídka, protože příčinou víčkovýchzměn jsou i změny v okolí oka. Proto jepro klinickou praxi lépe charakterizuje termínperiorbitální relaxační syndrom.Příčinou tohoto syndromu je úbytek elastickýchvláken v kůži a jeho manifestací je právě blefarochaláza(nadbytek kůže), spojená s podkožnímpřed operacípo operacivýhřezem orbitálního tuku v podobě charakteristickýchváčků nad vnitřním koutkem oka anebona dolních víčkách, otoky, zejména po ránu, poklesemobočí a se zvýšenou pohyblivostí (někdyi bolestivou) slzné žlázy. Je třeba upozornit nato, že ani plastickou operací se neodstraní jemnémimické vrásky na dolních víčkách a při zevnímkoutku. Ty vznikají vlivem pohybu mimickýchsvalů u každého jedince individuálně a jsouprakticky trvalé.Operace se provádí na horních či dolních víčkách,nebo současně na obou v závislosti namístním nálezu. Pro její zdárný průběh je vhodné,aby pacient po dohodě s praktickým lékařemnejméně sedm dní před operací vysadil lékyobsahující antikoagulační látky (např. kyselinuacetylsalicylovou). Před operací nesmí pacienttrpět žádnou virovou ani jinou chorobou nebobýt v rekonvalescenci. Rovněž období měsíčníhokrvácení u žen je pro operační zákrok nevhodné.U pacientů s většími otoky by mělo být vyloučenocelkové onemocnění, zejména poruchyštítné žlázy.Operační zákrok ve většině případů nespadá doskupiny výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami.Stávající cena operace na Oční kliniceVFN v <strong>Praze</strong> je 6 100,- Kč za operaci obou horníchvíček, 6 800,- Kč za operaci obou dolníchvíček. Jedinou objektivní, tedy i bezplatnouindikací chirurgické intervence je mechanické23