havou práci fyzickou i duševní, ztráty času - navícnezaplaceného. Vážím si obětavosti i jejich rodin,protože ze zavedené tradice české chirurgickéškoly ten neplacený čas oni pokládají na oltář jakooběť, jak lékaři, tak jejich rodiny. Vím o tom, ženeexistuje jakákoliv odměna za hodiny strávené veslužbě, na pracovišti, operačním sále s tak velkouklientelou často vážně nemocných. Není odměnyza trvalý pocit zodpovědnosti za životy svěřenéna operačním stole do jejich rukou.Přehledná data: Klinika má 133 lůžek, nanich bylo v roce 2005 hospitalizováno 3 653nemocných. Z toho urgentně přijatých 1 876a plánovaně 1 777 nemocných. Pacienti ve věkunad 65 let se podílejí na 40% chirurgických zákroků.Je u nich uskutečněno na 50 % urgentníchoperací.Počet operačních sálů je 6 + ambulantní. Na12lůžkách JIPu s možností řízeného dýchání prošlo524 nemocných v těžkém stavu, dalších 1 028na dalších intenzivních lůžkách s průměrnouletalitou 7,8 % u těch nejtěžších stavů. Na té sev největší míře podílí nemocní nad 70 let věku. Tipředstavují 76,3% z celkového počtu zemřelýchna JIP. Průměrná doba hospitalizace na klinice je6,8 dne. Využití lůžkové kapacity 94,3 %.Přehled provedených výkonů za rok 2005:Ambulantních vyšetření 42 372Počet konziliárních vyšetření 1 532Počet plánovaných ambulantních výkonů 9 378Počet akutních ambulantních operací 2 358Malých ambulantních ošetření 398Počet plánovaných velkých operací na operačním sále 3 976Počet akutních výkonů na operačním sále 1 643Vybrané výkony:operace kýl 414resekcí tl. střeva a konečníku 244operace žlučníku a žlučových cest 362operací na slinivce břišní 51bandáže žaludku pro obezitu 55(ze shora jmenovaných operováno laparoskopicky 432)operace pro nádory jícnu a kardie 15operací nitrohrudních 45operace jater pro primární a sekundární nádory jater 70operace prsů 1638Na I. chirurgické klinice probíhá výuka studentůmagisterského a bakalářského studia obecnéa speciální chirurgie (kolem 250 studentů III.ročníku, 260 studentů IV. ročníku a 350 VI. ročníku).Zajišťuje výuku chirurgie v anglické paralelceve stejných ročnících a ve dvou oborechbakalářského studia. V doktorském studijnímprogramu je zařazeno 7 postgraduálních studentů.Klinika je také akreditována pro předatestačníškolení v oboru chirurgie.
Tradičně jsou na klinice školeny žákyně zdravotnickýchškol a v postgraduálním studiu sesterchirurgické instrumentářky.V současnosti jsou na I. chirurgické klinice VFNa 1. LF UK řešeny čtyři grantové úkoly.VÝVOJ CHIRURGIE ZAPOSLEDNÍCH 50 LETProf. MUDr. Marie Pešková, DrSc.Do Fakultní <strong>nemocnice</strong> na Karlověnáměstí jsem vstoupila jako medičkapoprvé v r.1963, když jsme ve 3. ročníkuFakulty všeobecného lékařství začínali klinickoupraxi. Konkrétně to bylo na tehdejší II. chirurgickéklinice prof. Lhotky, kde jsem se ihnedpřihlásila do zájmového kroužku. Pohybuji setedy na chirurgických pracovištích více než 40 leta přičtu-li své působení v roli chirurgické sestrya instrumentářky, pak to bude téměř 50 let. Jakoinstrumentářka jsem byla ještě svědkem torakoplastikypro tbc (prim. Hoppe na chirurgickémoddělení Thomayerovy <strong>nemocnice</strong>).Úroveň medicínského poznání za tu dobuvzrostla neuvěřitelně a posunula hranice věděnív jednotlivých medicínských oborech do té míry,že není v silách jednotlivce celý komplex medicínskéhovědění uchopit. Zvláště v posledníchletech zaznamenáváme obrovský růst novýchpoznatků teoretických, které v praxi přinášejínové pohledy na indikaci léčby a to i léčbychirurgické. Přispěl k tomu také vývoj novýchtechnik a technologií zaváděných do diagnostikya léčby, který poznamenal samozřejmě i oborchirurgie. Vše je umocňováno i převratnýmizměnami v oblasti přenášení informací s širokýmotevřením odborných informačních zdrojův posledních 15 letech .V oboru chirurgie nabídka nové a stále se zdokonalujícítechniky umožňuje měnit taktikua techniku řady operačních výkonů. Na druhéstraně je uplatnění nových technik limitovánoekonomicky a je třeba také říci, že ne vždy jdeo skutečný přínos, že někdy není ani čas naodpovědné zhodnocení techniky předchozí předkvapným zaváděním nové aby se ukázalo, žejsme na úrovni doby.Chirurgii, jak jsme ji znali v době mých začátkův šedesátých letech minulého století, změnilařada faktorů:• Především zavedení nových zobrazovacíchmetod (US, CT, MR), endoskopie diagnostickéa terapeutické, invazivní radiologie. To všemělo ohromný přínos nejen pro diagnostiku,ale nezřídka i pro volbu nových léčebnýchpostupů a to nejen v chirurgii.• Ke konstrukci anastomóz zažívacího traktubyly vyvinuty mechanické pomůcky(staplery). Byly zavedeny nové syntetickéa vstřebatelné šicí materiály s atraumatickoukonstrukcí návleku.• Do traumatologie byla zavedena stabilní osteosyntéza,kloubní náhrady a zevní fixátory.• Byli jsme svědky rozvoje transplantačníchirurgie, kardiovaskulární chirurgie, neurochirurgiei ostatních chirurgicky zaměřenýchoborů s novými operačními výkony a s výsledkysrovnatelnými s výkony zahraničníchpracovišť.• V devadesátých letech pak chirurgii podstatnězměnilo zavádění miniinvazivních operací(laparoskopických, torakoskopických artroskopických)a s úspěchem se uplatnily nové přístrojejako harmonický skalpel, ultrazvukovýdisektor, peroperační ultrasonografie a další.Vcelku se dá říci, že operujeme stále stejně nemocnéorgány a stejná poranění, avšak změnily seněkdy indikace, někdy taktika a technika. Ale měníse i spektrum chirurgicky léčených onemocněníi spektrum chirurgicky léčených nemocných. Je todáno životním stylem a stárnutím populace v ekonomickypokročilých zemích, souvisí to s úspěchykonzervativní léčby a také s úspěchy endoskopickýcha radiologickoinvazivních výkonů.Chirurgie není představitelná bez anestézie a rozvojtohoto oboru do dnešní podoby personálníhoa materiálního zabezpečení je rovněž výsledkem9