č.1 - Maskil

analýza➤služby – nejen Američané, ale i Britové,Francouzi, Němci, Egypťané – přicházely sezprávami o jejich existenci a Saddámověochotě je použít.Za oprávněnější kritiku Bushova rozhodnutízatroubit k útoku pokládám jeho předpoklad,že lidé kdekoliv na světě dají přecepřednost demokracii, svobodě a prosperitěpřed současným stavem té které tyranie.Zdánlivě logická premisa ztratí svouváhu v prostředí, kde jedinec žije v tradicikmenové sounáležitosti, bez břemena svobodyza vlastní rozhodování, v prostředí, kdenikdy nedominoval zákon nad vládou tyranůa pocit národní sounáležitosti neexistoval:však Irák byl umělý, po první světové válceBritánií a Francií zflastrovaný útvar. Bushusiloval o to vytvořit v Iráku funkční demokracii,jež by byla popudem k tolik potřebnýmzměnám v celé arabské oblasti. A místokýženého osvíceného pluralismu tam teďřádí krvežíznivá občanská válka, tak komplikovaná,že se v ní lze jen s velkými obtížemivyznat. Po krku si jdou nejen Sunnité versusŠíité, ale Šíité, prozatím se projevující vetřech vzájemně se vraždících verzích.Takže se to, aspoň prozatím, Bushovinepovedlo – s jednou výjimkou, a tou jeKurdistán, oáza míru na severu válkou zmítanézemě, kde ani jeden americký vojákneztratil život. Kurdové, dvacet procentvšeho obyvatelstva vlastní kultury a řeči, sižijí autonomně, mírově, univerzity jsouv provozu, kultura kypí, hrnou se tam zahraničníinvestoři, probíhá velký rozmachvýstavby, včetně hotelů, do nichž za pocitemslasti poklidného života k osvěžení přijíždějíhosté z méně šťastných částí Iráku, který sedosud úplně nerozpadl.Kurdistán je tou optimistickou výjimkouz převažujícího pravidla neúspěchů iráckéválky, a proto zůstává mediálně pomíjen,k potvrzení mnohokrát již ověřované zkušenosti,že žádný dobrý čin nemá zůstat nepotrestán.A když toho nelze docílit, dojdeaspoň k trestu mlčením, neviděním, neslyšením,k vytvoření dojmu o jeho neexistenci.Tolik a ještě víc jsem mínil vychrlita v oněch pár televizních minutách pramálose podařilo.◗ Ota UlčSpisovatel Ota Ulč(1930) žije od roku1959 ve Spojenýchstátech, kde přednášína univerzitěv Binghamptonu.MORGENSTERN VYSTAVUJE V LIBNIIZRAEL OČIMA KAMERY A FOTO-APARÁTU je název poslední výstavy, kteroupřipravilo Sdružení SERPENS v prostořesynagogy Na Palmovce. Tentokrátuvádí výseč z bohaté činnosti renesančněkošaté tvůrčí osobnosti, kterou je čtyřicetiletýOliver Malina Morgenstern, dokumentarista,kameraman a režisér.Turisté v pevnosti Masada (foto O. M. Morgenstern).Výstava fotografií z Izraele nepřinášížádné senzace obsahové ani formální.Klidně by se mohla jmenovat VšedníIzrael bez patosu a vášní. Barevné fotografiezachycují krásu izraelské přírody,bizarní geologické zvláštnosti kráteruMaktesh Ramon v Negevu nebo padesátmetrů vysoké Šalamounovy sloupyv Národním parku Timna. Téměř povinnéjsou i snímky světových rarit – Mrtvéhomoře a Genezaretského jezera. Morgensternsi také všímá místních lidských typů.Fotografie jsou klidné, bez napětí, ale přestokaždá z nich má etnografickou vypovídacíhodnotu. To vše doplnějí žánrovéobrázky odpočívajících rodin, tržišť, telavivsképláže, turistů v pevnosti Masada.Nesmíme zapomenout ani na historickouarchitekturu či památník Yad Vashem.Prohlížíte si snímky a máte intenzivnípocit, že tu něco není v pořádku... Aleovšem! Morgenstern nevyfotografoval anijednu kaluž krve, chybí snímky vyhořelýchautobusů po útocích sebevražedných atentátníků,nezachytil všudypřítomné vojáky,osady s vypálenými domy ani zničené vesniceseverního Izraele po raketových útocíchteroristů Hamásu. Dokonce zde chybíi tradiční fotografie krásné izraelské dívkyověšené zbraněmi… Samozřejmě že to všeMorgenstern viděl také. Důvod, proč tytoatraktivní náměty ignoroval, je velmi zajímavýa svým způsobem dnes i jedinečný.Chtěl ukázat Izrael jako místo krásné přírodya fascinující zemi, kde se nalézajíAutor výstavy Oliver M. Morgenstern hovořís hudebním skladatelem Jaroslavem Vogelem.posvátná místa tří světových náboženství,kde lze klidně a pokojně žít… Že tomu takdnes není, je nepříjemná pravda, ale Morgensternnám chce ukázat Izrael takový,jaký si jej přeje mít. Čistý, klidný, pokojnýa mírový. Je to jeho právo, se kterým lzepolemizovat, ale musíme je respektovat.Součástí výstavy je i projekce cestopisnéhodokumentu Nové Cestománie „Zemějednoho Boha“, na kterém pracoval se svoupřítelkyní Darinou Krajákovou. I tento filmje zbaven takřka všeho znepokojujícího,konfliktního či dokonce odpudivého.Krásné scenérie, fascinující historicképamátky, pestrá směsice nejrůznějších rasa náboženství, hektický život přeplněnýchtržišť přetékajících nádherným ovocem.Nelze utajit „náborovost“ filmu, a to že projektje podporován izraelskou leteckou společnostíEl Al. Je to ale naprosto v pořádku.Izrael, jediná demokratická výspa na Blízkémvýchodě, bojuje i za nás, a je naší solidárnípovinností pomoci i tím, že do Izraelepojedeme, strávíme tam krásnou dovolenounebo jen navštívíme přátele. Pokud tomutento film napomůže, odvedli jeho tvůrcidobrou práci.Výstavu Izrael očima kamery a fotoaparátuOlivera Maliny Morgensternaa Dariny Krajákové lze zhlédnout v synagozeNa Palmovce, u východu ze stanicemetra B Palmovka do 29. září t.r.◗ Foto a text Milan KalinaBest of MorgensternNatáčel pro pořady ČT: Klekánice, Nadoraz,Ta naše povaha česká, Fakta.V cyklu Dokumenty z ulice natočil: Rock fest2000 USA, Michal Pavlíček bez kytary, Indiánz Břevnova of Heaven (o Milanu Hlavsovi),Prezidentova račí chůze…V cyklu Febia Nová cestománie: Afghánistán,Pákistán, Írán, Tádžikistán, Egypt, Izrael...V roce 1999 založil dokumentární společnostGlobal Entertainment & Media, s.r.o.Tišri 5768 13