Kauza WonkaOSTUDA DVOU REŽIMŮNa okraj jednoho nekulatého výročíZnámý občanský aktivista Pavel Wonka byl za své politické postoje v minulém režimu odsouzen a vězněn.V důsledku týrání byl ve velmi špatném zdravotním stavu, ale místo lékařské pomoci byl odvezen na pojízdnéžidli k soudu, kde byl odsouzen k dalším pěti měsícům. Pět dní po tomto skandálním rozsudku pak PavelWonka ve vězení zemřel. Mluví-li se nyní o zločinech komunismu, pak je komunisté většinou popírají čizlehčují, v nejlepším případě neradi připouští „jen určité přehmaty v padesátých letech“. Pavel Wonka všakzemřel na jaře roku 1988. Je dobré si to připomenout zvláště nyní, kdy se komunisté snaží v parlamentuvšemi silami zabránit zřízení instituce, která by cílevědomě a soustavně odkrývala zločiny totalitních režimů –nacismu a komunismu.Když se na jaře 1986 v SSSR ujal vládyMichail Gorbačov a zahájil svoji „perestrojkua glasnost“, chtě nechtě se k ní připojilyi ostatní země „tábora míru“. V ČSSRbyly toho roku na programu volby do Federálníhoshromáždění a do nich se v rámcivyhlášené perestrojky – jako nezávislý kandidát– přihlásil Pavel Wonka a vypracovalprogram vydaný v „Prohlášení nezávisléhokandidáta“, který začal rozšiřovat jeho bratrJiří. Nezávislou kandidaturu umožňovalai tehdejší Ústava (vždyť v ČSSR si „vládnelid sám“). Tehdejší lokální místodržícíJUDr. Gustav Husák a jeho přisluhovači všakkvalifikovali Wonkův čin jako otevřený útokna suverenitu komunistické strany. Zákonsem, zákon tam, provokatérům Wonkovatypu muselo být exemplárně ukázáno, kdov této zemi drží monopol moci. Oba bratřijsou zatčeni, ale vzhledem k tomu, že jejichčin nebyl „činem trestným“, bylo nutnovymyslet jiné zločiny. Po více než roční tzv.„vyšetřovací vazbě“ došlo v květnu 1987k soudu. Jiří byl odsouzen za „pobuřování“,jehož se dopustil „obsahem socialistickéhozávazku“, kterým byl údajně „pobouřen“jeho zaměstnavatel OPS Náchod. Rozsudek:21 měsíců. Obsah pobuřujícího závazkupředložen nebyl. Pavel, nezávislý kandidát,se údajně dopustil zločinu přímo mezinárodního.Bachaři z věznice Bory, kde byl dřívevězněn, u soudu uvedli, že se Pavel „hanlivěvyjadřoval o poměrech v ČSSR, hanobil politikuKSČ a urážel čelné představitele, jakČSSR, tak SSSR.“ Za tento velezrádný činvyfasoval Pavel taktéž 21 měsíců. Navíc„ochranný dohled v trvání tří let“. Tentododatek se mu ale stal osudným. Oba bratřiv rámci převýchovy jsou bachaři ztýráni (jenmimochodem: jiný bývalý komunistickýbachař je dnes poslancem parlamentu). PavelPavel Wonka (1953–1988)se „z výkonu trestu“ vrátil s podlomenýmzdravím, a proto se rozhodl zažádat sio vystěhování do Německa. Soud to ohodnotiljako pokus o „maření soudního výroku“a vyhýbání se „ochrannému dohledu“. Bylproto předvolán na okresní úřad v Trutnově,kde byl zatčen a znovu jak se patří ztýrán.K „soudu“ byl pro neschopnost chůze přivezenna kolečkové židli. Soudkyně MarcelaHorváthová, krajským sekretariátem KSČupozorněná, že jde o tzv. „zájmový případ“sledovaný nejvyššími místy, důvěru soudruhůnezklamala. Polomrtvou lidskoutrosku před sebou odsoudila na pět měsícůnepodmíněně. Stalo se 20. dubna 1988.Týden nato, 26. dubna, Pavel ve vězenív Hradci Králové zemřel. Bylo mu 35 let.Úřední příčina smrti – plicní embolie.Přišla revoluce a nastaly pokusy prošetřovatzločiny komunistického režimu. Napořad přišly i případy Pavla a Jiřího Wonky.V březnu 1990 vydal Pavlův spoluvězeňtoto svědectví: „Dosvědčím, i za cenu svéhoživota, že Pavel Wonka byl v Hradci Královémučen a ubit k smrti. Viděl jsem, když měvedli od zubaře, jak ho vyvedli z cely, svléklido naha a pověsili na katr. Měl chodidla asi10 cm nad zemí. Bylo tam pět bachařů a vevědru s vodou měli připravených pět pendreků.V cele jsme pak slyšeli, jak ho řezalitak dlouho, že on už nemohl ani sípat. I ženyo poschodí výše začaly křičet „vy dobytkové,nebijte ho!“ Úmyslně jsem si rozrazilhlavu o topení, abych se dostal na chodbu.Déveťák otevřel dveře a když viděl, že mámzakrvácenou celou hlavu, odvedl mě na ošetřovnu.Na chodbě jsem viděl cosi příšerného.Pavel visel na katru a nejevil známkyživota. Jména bachařů, kteří Pavla zavraždili,neznám, jen jejich vězeňské přezdívky.„Cikán“ je černovlasý, s knírkem. „Tužtička“má hodnost poručíka. „Zlatozub“ byljiž v bouchacím komandu v 60. a 70. letech.Další je „Prasečí hlava“, ti všichni tam ještědnes pracují.“ Podpis.Jiné svědectví očitého svědka, jak vypadalvýkon „soudního rozhodnutí“ soudružkysoudkyně Horváthové: „Pro pozůstalé, bezúmyslu jitřit rány, k potrestání viníků a objasněnípravdy. V dubnu 1988 mě cestou na ošetřovnupředvádějící vyzval, abych pomohlv chůzi vězni, který se držel zábradlí. Zavěsilse do mě a řekl: „Jmenuji se Pavel Wonka➤4 Červen 2007
výročí➤a jsem politickej. Policajti mě zmlátili.“ Pakmi řekl, abych mu vyhrnul tepláky v oblastiledvin. Měl všude krevní podlitiny. JménoPavel Wonka jsem znal, proto jsem se o jehodalší osud zajímal. Byl umístěn přímo naprotiv cele č. 136. Jeho poslední noc si pamatujipřesně, neb připomínala horor. Sám jsem bylněkolikrát zmlácen do bezvědomí, známproto všechny zvukové efekty. Bylo jasně slyšet,že bachaři bijí do bezvládného těla. ...Omlouvám se za jitření citů.“ Podpis.A co bylo dál? Bouchající komandozůstalo bez poskvrny, „soudkyně“ MarcelaHorváthová (za Husáka byla členkou komisepřipravující novou komunistickou ústavu)byla ministrem spravedlnosti Jiřím Novákemprohlášena „vynikajícím právníkem“ a v roce1992 doživotně jmenovaná soudkyní naokresním soudu v Trutnově. Soudní lékařMUDr. Radim Pek, který o polomrtvémPavlovi prohlásil, že je „simulant a nikteraknení ohrožen na životě ani zdraví“, má dnessoukromou praxi v Hradci Králové. ZprávaČTK ze dne 19. února 2003 suše konstatuje:„Pavel Wonka zemřel za dosud nevyjasněnýchokolností v komunistickém vězení…“Citovaná svědectví očitých svědků ani potolika letech nebyla vzata v úvahu.Pavlův bratr Jiří napsal do několika periodikpár článků, ve kterých dal najevo, co sio tom všem myslí. Soukromý dopis zaslaltaké soudkyni Horváthové, ve kterém jinazval „justičním vrahem“. Soudružka soudkyněvýrok kvalifikovala jako „napadeníveřejného činitele“. Byzantský zákon z dobkomunismu, který stále přežívá, praví: (§ 156tr. ř. čl. 1) Kdo hrubě urazí nebo pomluvíveřejného činitele při výkonu jeho pravomocinebo pro tento výkon, bude potrestán odnětímsvobody až na jeden rok. „Hrubě uražená“soudkyně předala případ dál a prokurátorkaEliška Rychlíková Jiřího předvolalak soudu. Jiří si ale v té době léčil následkyvězeňských komunistických výchovnýchmetod v Německu, což bylo soudem kvalifikovánojako „nezákonné vyhýbání trestnímuřízení“ a na Jiřího byl vydán zatykač. A pakse čekalo, až se zločinec z Německa vrátí.Když tak začátkem února 1995 učinil a vydalse do města koupit matce dárek k narozeninám,byl při nákupech zatčen a odvezen dovězení. O svém zatčení Jiří vypověděl:„Jsem dost obezřetný, ale nečekal jsemtakovýto zákrok na ulici za bílého dne. Viděljsem nějaké muže v černém, myslel jsem si,že jde o černé šerify, kteří nasazují cizincům„botičky“. Pak jsem dostal ránu do vazua kdosi mně podrazil nohy. NásledovaloUnikátní fotografie zachycuje Pavla Wonku na soudní chodbě v průběhu prvního procesu.V ZAJETÍ ŽELEZNÉ OPONYDne 26. 4. 2007 uplynulo 19 let odkolektivní vraždy neohroženéhooponenta zločinného komunistickéhorežimu Pavla Wonky.Již umírajícího na pojízdné židli ho pět dnípřed jeho smrtí dokázala odsoudit na dalšíchpět měsíců žaláře soudkyně MarcelaHorváthová za přispění prokurátorky EliškyRychlíkové a MUDr. Radima Peka.Film o této kolektivní vraždě budevysílán v pondělí 4. června 2007na ČT 1.(Nezapomínám, Pavle, co s Tebouudělali. Tvůj bratr Jiří Wonka, Dělnická1031, Vrchlabí )(Text tohoto oznámení zadal Pavlův bratrve formě inzerátu do Krkonošských novin.)několik kopanců do zad a rána pěstí do hlavy.Mlátili mě a nacpali pod zadní sedadlo auta,že jsem ani dýchat nemohl. ... Domníval jsemse, že jde o nějaké zabijácké komandopohrobků Picha-Tůmy.“ Tento „zákrok“vidělo několik německých turistů a aféra sedostala do zahraničí. Ostudy již bylo tolik, žetehdejší prezident Václav Havel udělil Jiřímu„prezidentskou milost“. To bylo vše. Řáděnítrutnovské justiční mafie ale už nikdo nevyšetřovala ta řádila dále. Případ se dostal napořad ČT1 Debata, kde zasedl výkvět sametovéjustice: JUDr. Jiří Novák, ministr spravedlnosti;JUDr. Bohumíra Konečná, nejvyššístátní zástupkyně; JUDr. Otakar Motejl,soudce Ústavního soudu. Konečná uvedla, žeJiří oba policisty, kteří jej přišli zatknout,napadl, jednomu z nich zlomil ruku, druhémuzpůsobil otřes mozku a na voze v majetkustátu učinil škodu ve výši 15 000 korun.Ministr Novák pěl chválu na vysokou kvalifikacisoudkyně Horváthové a sudí OtakarMotejl diskutované údaje právnicky rozebíral.Na základě výroků JUDr. Konečné na niJiří podal trestní oznámení za pomluvua šíření poplašné zprávy. Případ měl dozvuku krajského soudu v Hradci Králové. Souddospěl k závěru, že Jiřího zatčení bylo „nezákonné,neb ten se trestnímu řízení nijak nevyhýbal“.Místo „dvou policistů“, kteří Jiříhozatýkali, jich soud napočítal osm. Ze „zlámanéruky“ policisty se vyklubal „podvrtnutýpalec“, způsobený nešikovností policajta,o „otřesu mozku“ policajta druhéhozmínka žádná. 15 000 korun škody na vozese scvrklo na jednu tisícovku, kteréžto„škody“ byl Jiří zproštěn. A JUDr. Konečnáuznala, že byla „nedostatečně informovaná“,což bylo vzato jako „omluva“ za její nehoráznévýroky v TV Debatě. Nezákonný zatykačtrutnovských justičních orgánů byl alesoudem přehlédnut. Nikdo tudíž za nicnemohl, jen Jiří Wonka byl za bílého dne naulici přepaden, osmi policajty zbit, „nezákonnězatčen“, do vězení uvržen, odkud hopo týdnu vytáhl prezidentský pardon. A navícokraden o 4 000 korun, které měl u sebe nanákup dárku pro matku, a které se v česképolicejnějustiční džungli tak nějak ztratily.Sedm let poté, v prosinci 2002, advokátministerstva vnitra Jaroslav Slabý na JiřímWonkovi požaduje 18 000 korun jako„náhradu za služební příjem v době pracovnínepřítomnosti“ dvou policistů, údajně zraněnýchpři zatýkání Jiřího v únoru 1995 veVrchlabí. Dle nové obžaloby Jiří oba policistynapadl a způsobil jim „zraněnís následnou pracovní neschopností“. Částkapředstavuje úhradu po dobu jejich pracovníneschopnosti, bolestného a škody na policejnímvoze. Soud byl stanoven na jaro 2003.◗ z archivnich materiálů zpracoval Milan KalinaPokračování příštěSivan 57675