č.9 - Maskil

O DESATERUSvátek Šavuot je v povědomí asimilovanýchkruhů trochu na okraji zájmu, a jemnoho důvodů, proč by tomu tak být nemělo,protože i asimilovaní Židé rádi říkají, žeDesatero je základem morálky a etikya podobně. Svátek Šavuot je oslavou tohotozákladního kamene židovského zákonodárstvía etiky. Je jistě těžké hledat pochopeníi pro zemědělský význam svátkupro ty, kdo nežijí v Izraeli a žijínapříklad ve městě bez silnějšíhovztahu k přírodě. Soustřeďme seproto na onen eticko-právnívýznam a snad touto cestoubudeme schopni dojít k dalšímuvýznamu svátku. Nebylo by jistědostatečné, aby se oslavy svátkuŠavuot v rodině scvrkly na přípravu palačineks tvarohovou náplní, protože je tradice jísto Šavuot mléčné výrobky. Rodiče mohoudětem vyprávět o tom, že Bůh dal Židůmvelice jednoznačný právní řád, který námumožnil přežít do dnešního dne. Pokud nebudemeznát Desatero a nebudeme se podle nějřídit, vzdalujeme se od židovství kosmickourychlostí. Může být trochu těžké začít, pokudjsme s dětmi ještě nikdy o Bohu nemluvili,ale jak známo, každý začátek je těžký a mámepomůcku – tou je 13 principů víry, jak je formulovalRambam (1135–1204). Tento textvysvětluje první přikázání a nalezneme hov českém siduru Sichat Jicchak na straně133–135. Rambam psal toto shrnutí židovskévíry v historicky velmi těžké době, kdy studiumnebylo umožněno každému a pronásledováníbylo veliké. Proto bylo nutné dátzkoušenému židovstvu, jak bychom řeklidnes, instantní znalost jako záruku uchovánítradice a především víry. Dnes je situace siceodlišná, ale pro množství informací a rozptýleníjsou instantní informace, jako počátekpro hlubší poznání, také nezbytné. První přikázáníje třeba vysvětlit a přijmout, protožejenom tak lze přijmout a vysvětlit všechnaostatní. Možná že není od věci uvést, kdev českém překladu Tóry oněch 10 přikázánínajdeme – ve druhé knize Mojžíšově (hebrejskyŠemot), kapitola 20. Velmidoporučuji číst dále. A také vysvětlovata nestydět se říct nevím, na tose musíme zeptat někoho, kdo vívíc. Výklad každého přikázánímůže být různý, dnes lze najít nainternetu (a nejenom tam) mnohonejrůznějších komentářů a výkladů.Pokud se nám podaří diskutovato Desateru a budeme v tom pokračovat,podařilo se nám alespoň částečně naplnitvýznam svátku. Podle tradice je zvykem učitse celou noc o darování Tóry, samozřejměs dětmi to není nutné, ani vhodné, ale je hezkéudělat si prodloužený večer pouze na tototéma, neboť je o čem mluvit a co vysvětlovat.Je důležité si téma také připravit, a coby rodičnestřílet od boku. Možná je hezké udělat sispolečný večer s přáteli, kteří mají děti vestejném věku, aby diskuze byla pestřejší.A protože, jak známo, bez chleba není Tóry,je třeba pro myslitele připravit něco na posilněnou.A tady se uchýlíme k tradičnímu mléčnémujídlu, po kterém nám hlava neztěžkne,ale zůstane svěží a otevřená k přijímánínových informací. Chci ještě podotknout, žeje tradice, jako o každém svátku, uspořádatdvě sváteční jídla, kdy se jí maso. O Šavuotby mělo alespoň jedno sváteční jídlo býtmasité – tedy oběd.◗ Hana MayerováVěděli jste, že……vzhledem k tomu, že podle tradiceprávě o Šavuot přijal Izrael Tóru, učení,bývalo zvykem, zejména ve východníEvropě, zahajovat vzdělávání malých dětíprávě v tento svátek. Slavnostně oblečenéděti ve věku tří až pěti let byly přivedenyk rabínovi, aby se začaly učit alefbet.Někdy děti dostávaly hebrejská písmenkanamočená v medu jako lízátko, aby pro nědo budoucna bylo učení sladké.…domácnosti se o Šavuot zdobí zelenía květinami – jednak proto, že svátek má,stejně jako sukot, i zemědělský význam,jednak proto, že podle tradice se horaSinaj v den, kdy zde Izrael převzal Tóru,zazelenala a rozkvetla. U perských Židůbyl tento zvyk natolik dominantní, že byltento svátek také označován jako Květinovýsvátek a podobně v Itálii jako Svátekrůží. V některých sefardských synagogáchtaké bývalo zvykem kropitpříchozí růžovou vodou.…kromě populárních blinces (palačinkys tvarohovou náplní) a nejrůznějších tvarohovýchkoláčů patří k Šavuot i dalšízajímavé pokrmy. Například se pečoudvě chaly spojené uprostřed jako symboldesek Desatera. Jinde se chaly zdobí„žebříkem“ o sedmi stupních (vytvořenýchz těsta), což symbolizuje sedm vrstevnebeských, kterými musel Hospodinsestoupit, když se objevil na Sinaji. Zestejného důvodu se v některých sefardskýchkomunitách peče koláč „sedminebí“, který má sedm vrstev a bývá ozdobenreplikami hory Sinaj nebo deseksmlouvy.Pečený losos s omáčkou pestoIngredience: Potřebujeme velké filé lososa (nejméně 1 kg – podle počtu strávníků), olivovýolej, sůl, čerstvě mletý černý pepř. Na omáčku pesto – plný hrnek (200 ml) lístkůbazalky, půl hrnku cedrových oříšků (pokud nejsou, nahradíme je loupanými mandlemi),nastrouhaná kůra z jednoho citrónu, dvě polévkové lžíce citrónové šťávy, česnek podlechuti (2–3 stroužky), půl hrnku olivového oleje, 100 g strouhaného sýra typu čedar.Všechny komponenty na pesto rozmixujeme, filé lososa rozřízneme na dvě části a mezině dáme omáčku pesto, přikryjeme druhou částí ryby, pomažeme olivovovým olejem,posolíme, posypeme mletým pepřem a pečeme asi 30–40 minut.Méně nákladné a pro děti možná i zajímavější jsou různé pizzy a špagety se sýrovou omáčkou, tvarohové pomazánky,které můžeme připravit různobarevné pomocí běžných přísad, a samozřejmě zeleninové saláty. Po delšímbdění je moc dobrý osvěžující meloun.8Červen 2007