nosné konstrukce staveb - Časopis stavebnictví

osobnost stavitelstvítext Petr Zázvorka | grafické podklady archiv ČVUT v Prazeo soutěži na most Ferdinanda I.(dnešní most Legií) v Prazeposuzuje komise (v roce 1891)návrh z betonu takto: Jest tonejslabší práce ze všech návrhůna kamenný most, takže o níani vážně mluviti nelze. Jakkolivv programu výslovně jestpředepsáno pro pilíře a klenbykvádrové zdivo žulové, navrhujese obojí z betonu, a to ještězpůsobem příliš odvážným.Klenby na rozpětí 30 m navrhujev závěru toliko 74 cm (proti obvyklétloušťce 100 až 120 cm)a pilíře v patce klenby toliko2 m tlusté – rozměry to, kteréby ani při nejlepší žule nebylypřipustitelné.Ani ve střední Evropě se všakvývoj stavitelství z betonu nezastavila Stanislav Bechyněpatřil k jeho průkopníkům jakv oblasti teorie, tak praxe.V roce 1920 byl jmenovánřádným profesorem (tehdynejmladším) pro statiku, dynamikua betonové stavitelstvína Vysoké škole inženýrskéhostavitelství ČVUT. Stejnou problematikouse zabýval při navrhovánířady staveb, zejménau statických výpočtů nosnýchkonstrukcí. Realizována bylařada jeho mostů a podílel sena konstrukci mnohých staveb.▲ Akademik Stanislav BechyněStanislav BechyněNarodil se 20. července 1887 v Přibyslavi, kdetaké navštěvoval obecnou a měšťanskou školu.Maturitu složil s vyznamenáním na reálnémgymnáziu v Novém Městě na Moravě. V letech1905–1910 studoval na odboru stavebního inženýrstvíČeské vysoké škole technické. Studiaukončil v roce 1910 druhou státní zkouškous vyznamenáním.V roce 1911 nastoupil do právězakládané stavební betonářskéfirmy dr. Ing. KarlaSkorkovského. V roce 1915 sehabilitoval na doktora technickýchvěd. O tom, že prosaditbetonové stavitelství na konci19. a počátku 20. století nebylov českých zemích jednoduché,svědčí citace z jeho publikaceStavitelství betonové (Díl I.,Vlastnosti složek a zásady vyztužování,str. 8), která vyšlanákladem České matice technickév roce 1934. Ve zprávěBetonové mostya průmyslové stavbyPro Bechyňovy mosty jsoutypické smělé oblouky a jejichčasto průkopnické konstrukčnířešení. K nim patří napříkladrealizace obloukovéhomostu v Hořepníku na Pelhřimovskuv roce 1913, mostv Křinci (Nymburk) přes Mrlinu(1917–1918) a především mostpřes Chrudimku v Pardubicích(1935). Řadu let se Bechyněvěnoval návrhu mostu přesnuselské údolí. Již v roce 1919spolupracoval s architektem BohumíremKozákem (1885–1978)na návrhu nového sídlištěv Nuslích a na Pankráci, jehožsoučástí byl i návrh mostupřes nuselské údolí, jako tehdyunikátního řešení dopravníhospojení s centrem Prahy. Od16 stavebnictví 02/12