nosné konstrukce staveb - Časopis stavebnictví

historie věda a výzkum ČKAIT v praxitext Ing. Bohumil RusekUkončení platnosti průkazů zvláštnízpůsobilosti – boj o existenci komorZákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovanýcharchitektů a o výkonu povolání autorizovanýchinženýrů a techniků činných ve výstavbě(autorizační zákon), mimo jiné upravil vznik,pravomoci a působnost České komory architektů(ČKA) a České komory autorizovaných inženýrůa techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), způsoba podmínky udělování autorizace, postavení, právaa povinnosti autorizovaných architektů a inženýrůa techniků činných ve výstavbě. Tento zákonstanovil, že vybrané činnosti ve výstavbě, kterýmijsou podle stavebního zákona projektová činnosta vedení realizace staveb, mohou nadále vykonávatpouze fyzické osoby, které získají oprávněník výkonu těchto činností – autorizaci.Tím vznikla ve stavebnictví zcelanová situace. V minulosti zajišťovalyprojektování a provádění stavebsocialistické podniky specializovanéna určité druhy staveb, kteréza tuto činnost nesly kolektivníodpovědnost. Novela stavebníhozákona v roce 1992 přenesla odpovědnostna fyzické osoby, ježpro výkon činnosti musí být autorizoványv příslušných oborechodpovídajících projektované neborealizované stavbě.Autorizační zákon vzbudil hnedv počátku jeho platnosti meziprojektanty a stavbyvedoucímirozruch. V původních státnícha družstevních socialistickýchprojektových ústavech a prováděcíchpodnicích mělo být alespoň75 % pracovníků s tzv. průkazemzvláštní způsobilosti. Tyto průkazybyly vydávány podle vyhláškyz roku 1983 na základě úspěšnéhoprovedení zkoušky. Zvláštnízpůsobilost měla být ověřovánau osob pověřených vedoucímifunkcemi ve výrobních a hospodářskýchjednotkách podniků.Proto v první etapě dostali průkazzvláštní způsobilosti podle tehdejšínomenklatury nejprve ředitelé,jejich náměstci, vedoucí odborů,samostatných oddělení, hlavníinženýři projektů, hlavní a vedoucíprojektanti a vedoucí referenti investičnívýstavby státních podnikůa úřadů. Průkazy měly platit pětlet od jejich vydání. Poté se mělidržitelé průkazů povinně zúčastnitdoplňkového školení, kterými bylypověřeny orgány ústřední zprávynebo jimi pověřené organizace. Takv letech 1981–1992 získalo, podlerůzných odhadů, průkazy zvláštnízpůsobilosti 80–100 tisíc osob.Ústřední evidence všech vydanýchprůkazů nebyla nikdy vedena.Autorizační zákonč. 360/1992 Sb. a § 34Autorizační zákon v roce 1992 stanovilv § 34, že osoby, kterým bylouděleno oprávnění k projektovéčinnosti nebo osvědčení zvláštnízpůsobilosti k výkonu činnostíve výstavbě podle dosavadníchpředpisů, mohou tyto činnostivykonávat ještě jeden rok po nabytíúčinnosti autorizačního zákona,tj. do července roku 1993. V květnuroku 1993 poslanci ParlamentuČR – tehdy přes odpor vlády ČR –přijali novelu zákona, jíž prodloužiliplatnost průkazů o dalšího jedena půl roku, tj. do 31. prosince 1994.To znamenalo, že vybrané činnostive výstavbě v této době mohlyzajišťovat jak osoby s autorizacemizískanými podle autorizačního zákona,tak držitelé průkazů zvláštnízpůsobilosti.Vláda ČR tehdy na své schůzi19. května 1993 v usnesení č. 252přijala stanovisko k poslaneckéiniciativě, ve kterém poslancůmsdělovala: Přijetí navržené úpravy(zákona) se nedoporučuje. Představujeneodůvodněné prodlouženílhůty, v níž mohou osobybez státní autorizace vykonávatvybrané činnosti, a stav právnínejistoty na straně objednavatelů,zda jde o osobu kvalifikovanouk výkonu vybrané činnosti bezstátní autorizace, směřuje proti základníkoncepční myšlence zákona.S udělením autorizace a zapsánímdo seznamu vedeným příslušnoukomorou spojuje zákon závažnéprávní důsledky (odpovědnosttěchto osob, povinné pojištění,jimi podepsané dokumenty jsouveřejnými listinami, vztahuje se naně působnost příslušné komoryapod.). S ohledem na charaktervykonané činnosti, tj. projektovéa realizační ve výstavbě, je třebachránit veřejný zájem.Poslanci tyto námitky vlády ignorovalia novelu autorizačníhozákona přijali.V listopadu roku 1994 přišli poslancis další novelou § 34. V té „pouze“škrtli datum 31. prosinec 1994.Tím prodloužili na neurčito souběhprůkazů zvláštní způsobilosti získanýchv letech 1983–1992 pro zcelaodlišnou náplň činnosti, než jakouvyžadoval stavební zákon po jehonovele v roce 1992 od osob, kterézískaly autorizaci podle zákonač. 360/1992 Sb. Prezident republikyVáclav Havel novelu zákonanepodepsal a vrátil ji do Poslaneckésněmovny ParlamentuČR s vysvětlením, ve kterémposlancům mimo jiné sděloval:Přijatý zákon ze dne 8. prosince1994 vypustil z § 34 slova„pouze do 31. prosince 1994“.Tímto opatřením zrušil dočasnostpoužívání oprávnění vydaných nazákladě předpisů platných předúčinností zákona č. 360/1992 Sb.a v důsledku toho umožnil osobám,které zákon nerespektovaly,anebo těm, které požadovanéodborné zkoušky nevykonaly vestanovenou dobu, provozovatprojektovou a inženýrskou činnostve stavebnictví a činnostarchitektů bez autorizace i nadále.Z přechodného opatření, jehožsmyslem bylo pouze překlenoutobdobí po určitou omezenoudobu od zavedení nové zákonnéúpravy, učinil tak stav trvalý, čímžse vytvořily i nerovné podmínkypro výkon stejných povolání. Přijatýzákon ponechává vedle sebeněkolik zcela různorodých systémůopravňujících k činnostem,na jejichž řádném a odpovědnémvýkonu je veřejný zájem…Poslanci námitky prezidenta odmítlia novým hlasováním o novelezákona v prosinci roku 1994 zákonpřijali. Prezident se s tímto řešenímnespokojil a celou záležitost předalk rozhodnutí Ústavnímu soudu ČR.Ten svým rozhodnutím ze dne7. června 1995 námitky prezidentaodmítl a potvrdil platnost zákonač. 275/1994 Sb. Soudci Ústavníhosoudu ČR byli názorově rozdělenina polovinu. Ti, kteří úsudek prezidentasdíleli, ve svých vyjádřeníchupozorňovali na to, že v právnímstátě by výrazně nerovné podmínkypro výkon povolání nemělstvrzovat zákon.Tento stav nakonec trval až dopřijetí velké novely autorizačníhozákona zákonem č. 224/2003 Sb.Tato novela především implementovalado zákona příslušnésměrnice EU, jež upravují činnost60 stavebnictví 02/12