č.7 - Maskil

událostSudetoněmecké dnys židovskou účastí10. – 12. června se ve švábském Augsburgu konaly 62. Sudetoněmecké dny. Součástí jejich programu bylapřednáška o vzniku židovských regionálních center v Česku a zazněl i příběh Tór ze slezského Krnova. Tradičníchslavností se zúčastnila také tříčlenná izraelská delegace a dva čeští Židé: Toman Brod a Oldřich Stránský.Sudetští Němci se scházejí každýmrokem během svatodušních svátků. Kesvému srazu si střídavě pronajímají augšpurskéa norimberské výstaviště. To se pak vždyzaplní folklorem českého, moravskéhoa slezského pohraničí – tedy území, kde češtíNěmci s námi 700 let žili. Nechybějí zdejihomoravské kroje, jablonecká bižuterie,liberecké párky či originální karlovarskéoplatky, jež vyrábí firma Wetzel v bavorskémDillingenu.Letošní setkání se konalo v duchu motta„Dialog a pravda – vytvořit sousedství“.Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení,poslanec Evropského parlamentua předseda Panevropské unie Bernd Posselt,ve svém projevu jasně uznal vinu Německaza zločiny proti lidskosti. Uvedl, že vlnu utrpenímilionů lidí vyvolali nacisté. Ohradil sevšak proti označování kolektivních viníků.V tomto postoji se za něj jednoznačně postavilčeský historik Toman Brod. Ten pro svéKaždoročním návštěvníkem Sudetoněmeckých dnův Bavorsku je Oldřich Stránský, předseda České radypro oběti nacismu a předseda Svazu osvobozenýchpolitických vězňů a pozůstalých ČRžidovství sám prošel Terezínem, Osvětimía Groß-Rosenem. „Odmítám koncept kolektivníviny, protože dobří a špatní se vyskytujínapříč etnickými skupinami,“ řekl Brod,jenž Posselta vloni provedl Terezínem. „Stáljsem s Tomanem Brodem na rampě, odkudho v zimě roku 1943 odváželi do Osvětimi.Společně jsme pak navštívili také Lidice, kdejsem položil kytici bílých a rudých růží,a nakonec i most v Ústí nad Labem, ze kteréhobyli sudetští Němci v létě 1945 naházenido Labe,“ zmínil ve svém projevuBernd Posselt. Jeho přítel Toman Brod bylhostem Sudetoněmeckých dní letos jižpotřetí, stejně jako Oldřich Stránský, předsedaČeské rady pro oběti nacismu a SvazuDnes už jsou na světě dalšígenerace, žijeme v novém století.Je třeba se dívat dopředu na lepšíčasy. Věřím, že když to tentokrátdokážeme, tak budeme dobrýmipřáteli. Gideon Mamrothosvobozených politických vězňů a pozůstalýchČR. Srazů se každoročně účastní i signatářCharty 77 a novinář Petr Uhl. Letospřijel rovněž exprezident Slovenské republikyRudolf Schuster.Sudetoněmeckých dnů se již podruhéúčastnila i izraelská delegace z liberálně--konzervativní jeruzalémské synagogy Emetve-Emuna (Pravda a víra) v čele s GideonemMamrothem. Mamroth se narodil roku 1947v Jeruzalémě rodičům, kteří se přistěhovaliv roce 1933 z Vratislavi (tehdy Breslau). Poválce se město přejmenovalo na Wroclawa stalo se součástí Polska. Emet ve--Emuna se nachází v jeruzalémské čtvrtiRechavia a sdružuje především rodiny, kterédo Izraele přišly z Německa, Rakouskaa Česka. Tóry používané v Emet ve-Emunapocházejí ze slezského Krnova. A tamní synagoguna podzim 1938 zachránil sudetoněmeckýradní Franz Irblich. Právě o osudukrnovských Tór Mamroth referoval ve zcelazaplněném přednáškovém sále v Augsburgu.„Před válkou žilo v tehdejším Československuna 350 tisíc Židů a se svými sousedy dobřevycházeli. Je nutné začít znovu, bez nenávisti.Dnes už jsou na světě další generace, žijemev novém století. Je třeba se dívat dopředu nalepší časy. Věřím, že když to tentokrát dokážeme,tak budeme dobrými přáteli,“ řeklMamroth, jehož rodiče jako jediní z širšírodiny unikli holocaustu. Přednášku moderovalPeter Barton, ředitel Sudetoněmecké kancelářev Praze. „Samozřejmě je nutné mluvito bezpráví a pronásledování, jehož se Židůmdostalo. A je důležité, aby i sudetští Němcivěděli, za co musí Židům z Čech, Moravya Slezska děkovat,“ řekl Barton.Gideon Mamroth si na Sudetoněmeckých dnech kupujeslezský makový závinVe svém příspěvku jsem informovalo regionálním židovském kulturním centru,které v krnovské synagoze vznikne na podzim2013 v rámci projektu Revitalizacežidovských památek v ČR. Federace židovskýchobcí v něm investuje do desíti synagog,přičemž v bývalých jazykově smíšenýchoblastech se nacházejí kromě Krnovaještě synagogy v severočeském Úštěkua v jihomoravském Mikulově. Krnovskáexpozice se zaměří na židovské průmyslníkya vynálezce. Výstava představí např. vizovickoulikérku Rudolfa Jelínka, strojírnyEmila Kolbena (ČKD), světoznámé výrobkysklárny Moser či severočeské doly vlastněnéPetschkovou rodinou. A právě v Petschkověfirmě pracovali rodiče Wernera Nowaka,který jako prezident Spolkového shromážděnísudetských Němců izraelskou delegacipo Augsburgu provázel. „Naše rodina se ve30. letech přestěhovala ze severních Čech napražskou Letnou. Rodiče mne dali do židovskéškoly na Vinohradech, protože státnízákladní škola s německým vyučovacím jazykemv Praze nebyla,“ svěřil se WernerNowak. Dokládá tím skutečnost, že meziválečnouněmeckou kulturu v Praze udržovalive velké míře Židé. Velký zájem návštěvníkůo přednášku „Krnovské Tóry jako symbolsmíření mezi sudetskými Němci, Židya Čechy“ ukazuje, že máme mnoho možnostíke spolupráci. Místní Němci se kesvému rodišti stále hlásí a výrazně přispělike zřízení živého památníku obětem holocaustuv Krnově. Tím jsou lavice zachráněnéz vypálené olomoucké synagogy. Na každémz míst bude umístěna cedulka se jménemjedné z obětí. Občanské sdruženíKrnovská synagoga rovněž usiluje o návratjedné z krnovských Tór.◗ Text a foto Pavel KučaTamuz/Av 577115