„Účel“nesvětí prostředkyaneb 24 let kriminálu za válečné zločiny a zločiny proti lidskostiAnte Gotovina se narodil v roce 1955 v Socialistické federativní republice Jugoslávie, v chorvatském Pašmanu.S bohatými vojenskými zkušenostmi z francouzské Cizinecké legie se v roce 1991 vrátil do Chorvatska, aby seúčastnil tzv. války za nezávislost Chorvatska. Ta byla pro Chorvaty úspěšná a Chorvati neradi vidí, že velitel jejicharmády v rozhodujícím a vítězném tažení proti Srbům je souzen nějakými cizinci za údajné zločiny na těch prašivýchSrbech, kteří přeci můžou za všechno. I kdyby je spáchal, idea války za nezávislost je přece smyla.REPUBLIKA SRBSKÁ KRAJINATakto se nazýval státní útvar existující naúzemí dnešního Chorvatska v letech1991 až 1998. Chorvatsko se totiž v roce1991 odtrhlo od Jugoslávie, jejímž hegemonembylo historicky vždy Srbsko, avšaktímto krokem se zhruba 400 tisíc etnickýchSrbů ocitlo ve státě „Chorvatů“. S tím se přirozeněneztotožnili a v referendu obyvateléKrajiny (= „pohraničí“), historického územína jihu Chorvatska, které začalo být osidlovánoSrby od 16. století, když sem prchalipřed Turky, rozhodli o nezávislosti na Chorvatsku.Je to klasický případ, kdy historickypočetná menšina se chce osamostatnit nazákladě práva národa na sebeurčení a nadruhé straně stojí vládnoucí většina s argumentemo nepopiratelných historických hranicíchstátu a nemožnosti jejich rozbití.Paralel nalezneme v historii mnoho. Napříkladodsun německého obyvatelstva z českýchzemí je velmi podobným případem.I zde se Češi (jako Chorvati na Srbech)dopouštěli na Němcích vražd, znásilňování,rabování a krutého zacházení. Události,které tomu předcházely, jsou odlišné a hrajísvou objektivní roli, ale samotný akt jetotožný. Jsem Čech a jsem své zemi loajální,ale ne slepě. Odsun Němců byl kompenzacíza šestiletou hrůzovládu z jejich strany, alenejsem schopen posoudit, jestli se dá nucenévystěhování tří miliónu lidí takto zdůvodnit.Nemůžu nevidět, kolik Čechů kolaborovalo,udávalo, po válce se zbraní v ruce běhalov pohraničí a z pozic samozvaných soudcůzabíjelo lidi nebo jezdilo do pohraničízkrátka „jen“ pro koberce a nábytek.Nemůžu nevidět, že příslušníci mého národase chovali jako svině stejně jako ty nacistickébestie. A stejně tak nevím, kde je ideologickápravda ve válce mezi Chorvatya Srby v letech 1991–1995, ale vidím, že sezde páchaly zločiny na obou stranách, zakteré jsou odpovědní jednotliví lidé, a ne takani idea, která koneckonců je také jen produktemčlověka a je každého odpovědností,jestli se s ní ztotožní či ne.Chorvaté mají jasno – Ante Gotovina je národním hrdinouOPERACE OLUJAChorvatská válka za nezávislost byl jednímz dohromady čtyř konfliktů, které proběhlyna území bývalé Jugoslávie v 90.letech 20. století. V našich končinách zpravidlao těchto čtyřech válkách, známých podoznačením válka v Jugoslávii, víme to, žeSrbové tam v Bosně vraždili nevinné lidi,kteří nebyli Srbové. Realita je samozřejměnepopsatelně složitější a pravda je taková, ževšechny strany mají ruce od krve, všichnivůdcové znepřátelených stran byli faktickýmidiktátory svých zemí, které využívali,a jejich politická rozhodnutí byla zásadněovlivňována jejich ješitností, touhou stát sehistorickými a opěvovanými zachráncisvých národů, touhou po slávě, majetkua moci. Srbové se dopustili bez diskuze nejrozsáhlejšíchzločinů, Chorvati, Bosňané čikosovští Srbové ale páchali podobné zločiny,i když ne v takovém měřítku.Když v roce 1991 Srbové za podporyBělehradu vyhlásili Republiku srbskou Krajinu,chorvatská neoustašovská nacionalistickávládní rétorika neměla se Srbynejmenší slitování. Vše vyvrcholilo v roce1995, kdy proběhla třídenní vojenská operaceOluja (= bouře), při které chorvatsképolicejní a vojenské síly obsadily srbskouseparatistickou oblast a ovládly ji. Z domovůbyly vyhnány zhruba dvě třetiny etnických ➤8 Červenec/Srpen 2011
mládež➤ Srbů. Genocida provedená chorvatskýmijednotkami se neobešla bez vraždění, znásilňovánía rabování. Srbové si stěžují, žeMezinárodní trestní tribunál pro bývalouJugoslávii soudí jen Srby a zločinů jinýchstran si nevšímá, Chorvati nechtějí o nějakýchzločinech ani slyšet, byla to přeci válkaza nezávislost jejich země, a to přecevšechny zločiny ospravedlňuje. A stejně,dobře jim tak, Srbům!PŘÍBĚH JEDNOHO GENERÁLAAnte Gotovina, jmenovec ustašovskéhovůdce za druhé světové války Paveliće, jenovodobým chorvatským hrdinou, stejnějako je pro Srby často Ratko Mladić neboŽeljko Ražnatović, řečený Arkan, neboNaser Orić pro Bosňany. Mezinárodnítrestní tribunál v Haagu však nad tímtochorvatským generálem vynesl 15. dubna2011 rozsudek a poslal ho na 24 let dovězení za válečné zločiny a zločiny protilidskosti, kterých se dopustily jednotky,kterým velel, během operace Oluja. Nařídilprý ostřelování několika měst a zbytečnéničení civilních objektů a zabíjení civilistů.Pod jeho velením tato vojenská operacenabrala zločinecký charakter, za který neseznačnou odpovědnost. S ním byl odsouzeni další chorvatský generál Mladen Markać,který byl obviněn ze stejných zločinůa odsouzen na 18 let, třetí souzený chorvatskýgenerál Ivan Čermak byl zproštěn vinypro nedostatek důkazů. Odsouzení jsoupodle soudu přímo odpovědní za vyhnáníněkolika desítek tisíc etnických Srbůz domovů, zlovolné drancování, ničeníměst a vesnic a za nelidské a kruté chování.Osobně tyto zločiny nespáchali, ale jakovelitelé a bezprostřední účastníci těchtoakcí za ně nesou odpovědnost.HRDINA NEBO ZLOČINEC?Příběh generála Gotoviny je jednímz mnoha příběhů lidí, kteří se na bitevníchpolích dopustili zločinů, ale mnoho lidí jepovažuje za příkladné hrdiny. O tom, žeBogdan Chmelnický, Jan Žižka nebo AnteGotovina plenili a drancovali, nehodlám diskutovat,protože plenili a drancovali. O tomčasto nepochybují ani ti, pro které jsoudotyční hrdiny. Problém je v tom, že hrdinanemůže být obtěžkán takovými zločiny,hrdina je pojem a priori pozitivní se všímvšudy. Ano, takový člověk neexistuje, alebuďme lidé. Bude stačit, když nebude míttěžké hříchy – problém je, že to posuzujíopět lidé a pro mnohé je vraždění Židů čiSrbů velmi užitečná věc.Ve spojení s takovými lidmi se častoříkají pojmy jako: poslání, osvoboditel, aletaké vrah a zločinec. Víme, že BogdanChmelnický je historickým zakladatelemUkrajiny, vyznamenání Bogdana Chmelnickéhoje dodnes na Ukrajině nejvyšším státnímvyznamenáním. Na druhé straně to bylvoják, který v čele svých kozáckých zbrojnošůpořádal kruté pogromy na Židya Poláky, plenil jejich vesnice a je odpovědnýza sta tisíce mrtvých. Účel světí prostředky?Je vraždění a znásilňování instrumentpro založení Ukrajiny? A byl toopravdu jeho primární účel osvobodit Ukrajincea dát jim státní útvar? Nebo spíšeChmelnický využil svého postavení a založilstátní útvar, kde bude neomezeným vládcemon sám, a drancoval, protože to byljeho způsob obživy? Dnešní Ukrajinciv tom mají asi jasno a upřímně řečeno,o tom, jakého si lidé vyberou hrdinu, o soběprozradí víc, než si jsou možná schopni připustit.Pro mě je Chmelnický zakladatelUkrajiny a zločinec. Pro Ukrajince je tozpravidla hrdina, protože je to zakladatelUkrajiny, našeho státu, a to, že vraždil Židya Poláky, není pravda, anebo je, ale co,dobře jim tak, my je stejně nesnášíme.A stejně tak Gotovina může být hrdinou promnoho Chorvatů. Ti si totiž buď nepřipustí,že Gotovina něco takové spáchal, anebos tím souhlasí a považují to za správné.Chorvatsko je poměrně nacionalistickyzaložený stát a se Srby vedlo mnoho krvavýchbojů, které se ne poprvé proměnilyv genocidu Srbů. Gotovina jednal tak, jak seto Chorvatům líbí, lidé s ním souhlasí, považujíza dobré vyhnat Srby ze své země a dátjim co proto. Gotovina je pro ně hrdinou,dělal to, co se jim zkrátka líbí, a fandí mu.Účel, jeho motivaci, už nikdo neřeší, ten mujeho obdivovatelé dali sami: no přece nezávislostChorvatska. Pro nestranný Mezinárodnítrestní tribunál a i pro mě to je zločinec,protože se domnívám, že genocida naSrbech není správná věc. Jinak je to asidobrý voják a zkušený generál.◗ Jakub Žaba(žák 3. ročníku Lauderova gymnázia)Obrazem: Model pražského ghettaV rámci celopololetníhoprojektu zpracovávalistudenti Lauderovýchškol v různýchdílnách téma„Život v době romantismu“.Projektová dílna„Život v ghettu“ sezaměřila na tři výstupysvého bádání, běhemkterého studenti navštívilinapříklad Židovskémuzeum v Praze a společnýmisilami nafotiliunikátní scény ze životadvou pražských židovskýchrodin 19. století,shromáždili informaceo Máchovýchžidovských současnícícha vyrobili modelžidovského ghetta.◗ Hana Šiková,studentka 1. ročníkuLauderova gymnáziaTamuz/Av 5771 9