energie a energetikaNízkouhlíková ekoNomikavyžaduje revoluciv eNergeticeSpolečnoSt oracle a laboratoř Future laboratory,zaměřená na konzultační Služby týkající Se budoucíchtrendů, předStavily Studii Future oF energy. výzkumukazuje některé problémy, které zpomalují zaváděníinteligentních elektrorozvodných Sítí a dalších novýchtechnologií.Data získaná ze sítí budou stejněcenná jako energieStudie vede k závěru, že inteligentní sítě budouschopné efektivně integrovat čisté zdroje energie,pokrýt energetické nároky a sladit nabídkua poptávku. Jejich role bude proto při snižováníuhlíkových emisí klíčová. Data shromažďovanátěmito sítěmi budou stejně cenná jako samotnáenergie a jejich interpretace umožní zajistit energetickoubezpečnost. Pro transformaci energetikybude nutné zpracování těchto dat pomocí technologiíICT.Future Laboratory identifikovala několik klíčovýchtechnologických oblastí, které budou hrát kritickouroli vzhledem k rostoucí potřebě elektrické energie:● ●Spolehlivé dodávky elektřiny jsou nutné vzhledemke stále rostoucí závislosti ekonomik nadigitálních technologiích.● ●Speciální pokročilé nástroje pro řízení by mělyumožnit efektivnější dodávku v závislosti napožadavcích (zátěži sítě), které se mění v čase.● ●Pokročilé informační systémy by měly téměř v reál -ném čase být schopné dynamické tvorby cen,což zákazníkům umožní ovlivňovat své náklady.● ●Data o požadavcích uživatelů i dynamicky seměnicí ceny energie by měly umožnit vývoj novýchobchodních modelů i zvýšení konkurencena proměnlivém trhu.Pro realizaci vize inteligentních sítí ovšem existujei řada překážek: mezi ně řadí experti např. nedostatečnéinformace na straně spotřebitelů, nutnostzajistit soukromí a důsledné zabezpečení v rámcicelého řetězce a také to, že zatím v tomto segmentuještě obecně neexistují široce přijímané standardy,respektované výrobci v příslušném oboru i provozovatelienergetické infrastruktury.Shoda mezi odborníky a analytiky panuje vesměsv tom, že rychlý nástup elektromobilů bude mítpodstatný dopad i pro rozvoj inteligentních elektrorozvodnýchsítí, protože podpoří investice doinfrastruktury, vznik nových služeb i povědomíspotřebitelů o jejich energetických potřebách.Strategie Evropské unie Low Carbon 2050Strategy pro snížení emisí uhlíku si klade zacíl jejich snižování tak, aby v roce 2050 pokleslypod úroveň 90. let. 20. století. Studie zkoumároli, jakou v této strategii mohou hrát inteligentníelektrorozvodné sítě, tzv. Smart Grids, zvyšujícíenergetickou účinnost. Analýza zkoumá problémy,které bude třeba řešit v příštích čtyřech desetiletích,a dopad snižování uhlíkových emisí na průmysli společnost.Panel expertů ve studii zkoumal, jakou roli přidosažení nízkouhlíkové strategie EU mohou hrátsoukromé investice, zapojení spotřebitelů a politickározhodnutí, a odborníci rovněž prezentovalisvé názory na roli technologie pro budoucí sofistikovanějšíenergetiku. Podle studie by politicii energetické firmy mohli zvýšit energetickou účinnostmotivací spotřebitelů pro snížení energetickéspotřeby v domácnostech. Tyto změny mohou býtpodpořeny i legislativně.Rozhodující faktor:nástup Smart GridsStudie Future of Energy vede k závěru, že energetickábezpečnost, omezení uhlíkových emisíi pokračující ekonomický růst závisejí na vývojiinteligentních sítí, které dokáží zajistit energetickouúčinnost, reakce na měnící se poptávku, stejně jakointegraci obnovitelných a proměnlivých zdrojůenergie do rozvodných sítí.„Inteligentní sítě budou klíčové pro dosažení cílův oblasti energetické efektivity, umožní optimálnívyužití konvenčních i obnovitelných zdrojů energie„I přes slibný pokrok nás do roku 2050 čeká ještěspousta práce. Pro důvěru zákazníků a jejich ochotupodílet se na vizi chytré energie bude třeba zajistitzejména ochranu jejich soukromí,“ uvádí BastianFischer, viceprezident pro průmyslovou strategiiOracle Utilities. ■ukrajiNa bude vyrábět palivo pro reaktoryUkrajina zahájila ve spolupráci s Ruskem výstavbu továrny na výrobu jaderného paliva. Novýzávod nedaleko obce Smolino v budoucnu pokryje palivové potřeby všech ukrajinských elekt rá -ren typu VVER, ale jeho kapacita zhruba 800 souborů ročně umožní i vývoz do třetích zemí.Výroba palivových kazet by měla začít již v roce2015, kdy bude dokončena první fáze výstavby. Akciovouspolečnost pověřenou výstavbou tvoří Ukrajinskýstátní podnik jaderného paliva (51 %) a ruskývýrobce paliva pro jaderné reaktory TVEL. Zhrubatřetinu z celkových nákladů na výstavbu 356 mil. eur(téměř 9 mld. Kč) financují ruští a ukrajinští akcionáři,zbytek pokryje půjčka. Na podobném principurozdělení akciových podílů by fungoval i zamýšlenýprojekt společného podniku na obohacování uranu,o němž Rusko a Ukrajina také jednají. V něm bytěsnou většinu drželi pro změnu Rusové, protožeby vznikl na jejich území. Šéf Rosatomu SergejKirijenko uvedl, že rusko-ukrajinská spoluprácev jaderné oblasti by se v budoucnu mohla rozšířitdo dalších odvětví včetně těžby uranu, projektovánía výstavby jaderných elektráren.Smolinská výrobna se zaměří hlavně na palivovékazety konstrukce společnosti TVEL typu TVSAvčetně jejich modifikací. Rosatom v současnostivyjednává možný přechod ukrajinských reaktorůna typ TVSA-12. ■●/cns/22 <strong>11</strong>/<strong>2012</strong>
maziva – oleje – technologické kapalinyTRIBOTECHNICKÉINFORMACE 1/<strong>2012</strong>Česká strojnická společnost, odborná sekce Tribotechnikave spolupráci s redakcí časopisu TechMagazín