ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA ZPRAVODAJ NEČEKÁME, KDO CO NAŘÍDÍ POKUD JDE O ZEMĚDĚLSTVÍ, PŘETRVÁVÁ V ČESKÉ VEŘEJNOSTI DOSTI ROZŠÍŘENÝ NÁZOR, ŽE ZEMĚDĚLCI JEN ČEKAJÍ, NA CO BUDOU V PŘÍSLUŠNÉM ROCE DOTACE A PODLE TOHO SMĚŘUJÍ VÝROBU ČI RŮZNÉ ÚPRAVY. AČKOLIV V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH TO MŮŽE BÝT I PRAVDA, V DRTIVÉ VĚTŠINĚ ZEMĚDĚLCI ROZHODUJÍ O SVÉ ČINNOSTI PŘEDEVŠÍM PODLE TOHO, CO PŮDA POTŘEBUJE. I KDYŽ EKONOMIKA A POŽADAVKY TRHU HRAJÍ SAMOZŘEJMĚ TAKÉ SVOJI ROLI. nebudeme,“ vysvětluje filozofii podniku Mikoláš. Děláme, co je potřeba Chrášťanská společnost je ale zajímavá i z jiných důvodů. Kromě toho, že je jedním z největších pěstitelů a propagátorů českého modrého máku (tomu se budeme věnovat v některém z příštích článků), razí i názor, že hospodařit a udržovat půda se dá i bez živočišné výroby. A o pravdivosti tohoto tvrzení svědčí i výsledky podniku. Výnosy plodin jsou každoročně vyšší, než je průměr okresu, ale často i ve srovnání se zbytkem republiky. Přitom, jak už bylo zmíněno, se jedná o oblast ležící ve srážkovém stínu, kdy například v roce 2015 spadlo celkem 385 mm srážek a dlouhodobý průměr je 516 mm, když dlouhodobý srážkový normál v ČR je 674 mm. Nedostatek srážek je ale částečně vyvážen vysoce přebytkovou bilancí organické hmoty v půdě. Jak se ale toho dá docílit, když není hnůj? „Klíč je v řepce,“ usmívá se Jaroslav Mikoláš a vysvětluje: „z řepky odvezeme 3 až 4 tuny semene a ten „zelený zbytek“ zůstane na poli. Když si uvědomíte, že řepka koření do dvou metrů, tak máme obrovský kořenový systém a ten jednoduše zaoráváme. Nikdy jsme neprodali ani slámu, vše využíváme na pole, protože se slámou bychom odvezli z pole strašně moc živin – fosfor nebo draslo, a to by nám nikdy nikdo nemohl zaplatit.“ Foto: Jiří Felčárek Pro názorný příklad takového podniku nemusíme chodit daleko od Prahy. Přibližně 70 kilometrů od Václavského náměstí uprostřed tradiční rakovnické chmelařské oblasti leží obec Chrášťany a v ní sídlo společnosti Lupofyt, s. r. o. Společnost hospodaří celkem na 1831 hektarech orné půdy a 75 hektarů tvoří chmelnice. Od svého vzniku, tedy od roku 1992, je orientována výhradně na rostlinnou výrobu a pěstování chmele. Tedy pro spoustu škarohlídů přesně typ zemědělců, kteří „zamořují“ přírodu řepkou a podobnými plodinami. Ano, i zde je podíl olejnin na úrovni 60 % z celkové oseté plochy, z čehož řepka činí 620 hektarů. Přesto je zde, v oblasti velmi suché, ležící ve srážkovém stínu, kvalita půdy přímo ukázková a výnosy nadprůměrné. Každé pole potřebuje něco jiného A v čem tkví takové hospodaření? „Ke každému poli přistupujeme zcela individuálně. Všichni mluví o precizním zemědělství, my ho ale skutečné děláme,“ říká jednatel společnosti Jaroslav Mikoláš a vysvětluje: „Všechny kombajny musí mít výnosové mapy ze všech polí, ale také mapy hnojení, takže víme, jaký je asi výnosový potenciál z jednotlivých polí. A jestli zjistíme, že na některých polích takový výnosový potenciál není, tak tam určitě nebudeme dávat nákladné přípravky, protože je to vlastně k ničemu. Je s tím hrozně práce, ale funguje to, díky tomu se nepřehnojuje a nedává se do půdy zbytečně chemie.“ V Lupofytu ale pro krajinu a půdu dělají mnohem více. Na polích se používá mechanizace s co nejšetrnějším „obutím“, dokonce i s pásovými podvozky, aby nedocházelo díky polním pracím k utužení, a tedy neprostupnosti půdy. Podle jednatele Jaroslava Mikoláše je potřeba stále pracovat se strukturou půdy. „V praxi to vypadá tak, že agronom má penetrometr a pravidelně zjišťuje, jaká je utuženost půdy. To má souvislost i s orbou, kdy není možné říci, že pole plošně podryju pole do hloubky 40 nebo 80 cm. Každé pole je jiné a je potřeba mít na ně jiné nástroje, každý rok je jiný, nemůžeme přece podrývat v mokru. Je potřeba zvolit optimální dobu a agrotechnická opatření dělat v době, kdy je to pro půdu vhodné a ne, kdy se to hodí nám. Jestli je potřeba, tak budeme pracovat ve dne v noci, a když je nevhodné počasí, tak to prostě dělat Přístup opravdového hospodáře k půdě se projevuje ale i v jiných činnostech. Jedním z dotovaných agroenvironmentálních opatření je i tvorba zatravňovacích pásu. Ty by ale v Lupofytu vytvářeli i bez dotačního pokrytí. „Zkrátka víme, že na některém poli je smyv ornice, nepotřebujeme na to ani tabulky, ani vědomí, že se na to dostanou dotace, a zatravňovací pás uděláme,“ zdůrazňuje jednatel společnosti. „Je to jednou naše půda, takže problémy musíme řešit bez ohledu na to, zda nám činnost stát zaplatí nebo ne. Nám to odvádí půdu z pole, nám to komplikuje hospodaření, my se o to musíme postarat – to je jednoduchá úvaha.“ Zkrátka a dobře, na příklad chrášťanských je vidět, že správné hospodaření s půdou je pro krajinu a především pro lidi v ní tím největším přínosem. Dana Večeřová, AK ČR 24 1 > 2017
INZERCE ZPRAVODAJ Kdo nezaseje, nesklidí. S námi dosáhnete lepších výsledků. Pomůžeme vám dobře hospodařit. Nabízíme předfinancování přímých plateb bez zástavy majetku, investiční úvěr na půdu, modernizaci výroby či zemědělské techniky a pomůžeme vám se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků. Pro více informací nás kontaktujte: Martin Potůček, +420 602 328 676, martin.potucek@unicreditgroup.cz Michal Červinka, +420 601 572 338, michal.cervinka@unicreditgroup.cz www.unicreditbank.cz/web/firmy/zemedelstvi 1 > 2017 25
Change language