Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />
ZPRAVODAJ<br />
VÝSKYT PTAČÍ CHŘIPKY V ČESKÉ REPUBLICE<br />
JE ZÁVAŽNÝ, ALE PLNĚ POD KONTROLOU<br />
AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY SPOLEČNĚ S ČESKOMORAVSKOU DRŮBEŽÁŘSKOU UNIÍ PEČLIVĚ MONITORUJE SITUACI<br />
VYVOLANOU VÝSKYTEM PTAČÍ CHŘIPKY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY, LOKALIZOVANOU MOMENTÁLNĚ V ŠESTI OHNISCÍCH V<br />
DROBNOCHOVECH NA JIŽNÍ MORAVĚ A VE STŘEDOČESKÉM KRAJI.<br />
Výskyt vysoce patogenního kmene aviární<br />
influenzy byl na našem území zaznamenán<br />
po deseti letech a vzhledem<br />
k situaci v Evropské unii a prokázání<br />
v okolních zemích jej šlo předpokládat.<br />
Z tohoto důvodu jsme v úzkém a bezprostředním<br />
kontaktu se Státní veterinární<br />
správou i se všemi významnými producenty<br />
drůbežího masa a vajec v České<br />
republice tak, aby došlo k maximální<br />
prevenci, eliminaci rizik a tedy případných<br />
ekonomických škod.<br />
Dosavadní postup Státní veterinární<br />
správy hodnotíme jako vysoce profesionální<br />
s věcným přístupem, komunikací<br />
na úrovni krajů, místních samospráv,<br />
s Policií ČR a HZS ČR a dalšími subjekty<br />
včetně všech drobných, malých či zájmových<br />
chovů a tedy plně v souladu se<br />
závažností nákazové situace. Likvidace<br />
drůbeže v ochranných pásmech vyplývá<br />
z příslušné legislativy, která zahrnuje<br />
přísná a přesně daná pravidla, včetně<br />
omezení kontaktu zvířat s volně žijícím<br />
ptactvem a zamezení kontaminace<br />
EPIDEMIE PTAČÍ CHŘIPKY NAHRÁVAJÍ<br />
VELKÝM IZOLOVANÝM CHOVŮM<br />
PTAČÍ CHŘIPKA BYLA, JE A BUDE, A S TÍMTO FAKTEM SE MUSÍ JAK CHOVATELÉ DRŮBEŽE, TAK TAKÉ SPOTŘEBITELÉ SMÍŘIT.<br />
A PŘEDEVŠÍM NESMÍ PROPADAT PANICE JAK VE SMYSLU POTENCIÁLNÍHO OHROŽENÍ SVÉHO ZDRAVÍ, TAK OHLEDNĚ KONZUMACE<br />
DRŮBEŽÍHO MASA.<br />
V prvé řadě je třeba konstatovat, že i<br />
když se v ČR objevila řada ohnisek ptačí<br />
chřipky a díky tomu bylo zlikvidováno na<br />
první pohled relativně mnoho ptáků, je<br />
tento počet v porovnání se stavy drůbeže<br />
chované v ČR naprosto marginální. V ČR<br />
se totiž chová více než 21 milionů kusů<br />
drůbeže, což v praxi znamená, že likvidace<br />
desítek tisíc, ale třeba i několika<br />
set tisíc hospodářské drůbeže nemůže<br />
mít na nabídku tuzemské drůbeže<br />
prakticky žádný vliv. Navíc jde o likvidaci<br />
zvířat z malochovů, které se většinou ani<br />
na maloobchodní trh nedostanou.<br />
Právě tato skutečnost je přitom zejména<br />
z pohledu spotřebitele velmi významná,<br />
zvláště za situace, kdy je spotřebitel po<br />
řadu let přesvědčován ke konzumaci<br />
drůbeže a vajec z chovů, kde jsou v maximální<br />
možné míře dodržovány zásady<br />
krmiva a vody. Za chované kusy bude<br />
poskytnuta náhrada nákladů a ztrát<br />
vzniklých v souvislosti s pravidly k řešení<br />
nebezpečných nákaz.<br />
Státní veterinární správa zároveň<br />
doporučuje dbát zvýšenou pozornost<br />
dodržování zásad biologické bezpečnosti,<br />
preventivních opatření v chovech<br />
drůbeže a hlášení podezřelých úhynů.<br />
Aktuální rozhodnutí SVS o zákazu<br />
přesunu zvířat a zákazu konání výstav<br />
drůbeže, okrasného ptactva a holubů je<br />
navazujícím opatřením, které by mělo<br />
přispět k eliminaci možného přenosu<br />
nákaz a ke zklidnění situace.<br />
animal welfare (pohody zvířat), což<br />
v praxi znamená volné výběhy v přírodě.<br />
Tento způsob chovu ale představuje<br />
a také v budoucnosti bude představovat<br />
neovlivnitelná rizika spočívající v permanentní<br />
možnosti kontaktu chované<br />
drůbeže s volně žijícími ptáky nakaženými<br />
ptačí chřipkou. Což v praxi znamená<br />
(i když to leckdo nebude chtít slyšet),<br />
že je existence ptačí chřipky velmi<br />
významným argumentem ve prospěch<br />
velkochovů v uzavřených prostorách<br />
oproti malochovům a volným výběhům,<br />
při nichž sice má chovaná drůbež<br />
luxusní animal welfare, ale daní za to<br />
je právě všudypřítomné riziko ptačí<br />
chřipky. Zejména pak tam, kde je v blízkosti<br />
drobnochovů nějaká vodní plocha<br />
s vodními ptáky (a to je dost často),<br />
protože vodní ptáci, jako jsou labutě,<br />
Foto:<br />
Směrem ke spotřebitelům považujeme<br />
za zcela zásadní přenést sdělení, že české<br />
drůbeží maso a vejce uváděné na trh<br />
jsou pro spotřebitele naprosto bezpečné.<br />
Uzavřené halové systémy, ve kterých je<br />
v ČR drůbež chována, jsou zabezpečeny<br />
před vniknutím volně žijících zvířat a pod<br />
důslednou průběžnou kontrolou. Pokud<br />
tedy chtějí mít spotřebitelé jistotu bezpečného<br />
produktu, měli by se při nákupu<br />
i nadále orientovat na tuzemské drůbeží<br />
maso a vejce.<br />
V současné době se na území České<br />
republiky chová více než 21 miliónů<br />
kusu drůbeže všech druhů a kategorií<br />
a soběstačnost v drůbežím mase<br />
kachny nebo třeba volavky, jsou k ptačí<br />
chřipce vnímavější a voda, z níž se napájí<br />
chovaná drůbež, může být kontaminována<br />
trusem nakažených volně žijících<br />
ptáků. Nakonec, jak lze i v případech v<br />
minulosti, a nejen u nás, dohledat, byly<br />
to právě vodní ptáci, jejichž úhyn se stal<br />
spouštěcím mechanismem kontrol, při<br />
kterých pak byla objevena ohniska ptačí<br />
chřipky v domácích nebo venkovních<br />
menších chovech.<br />
Dalším rizikem malochovů je také intenzivnější<br />
kontakt drobnochovatele s drůbeží.<br />
V našich zemích sice není zvykem<br />
tak, jako třeba v Asii, s drůbeží prakticky<br />
spát, nicméně přenos ptačí chřipky na<br />
člověka je možný, přičemž pravděpodobnost<br />
roste s intenzitou kontaktu člověka<br />
a drůbeže. Vůbec nejhorší je stav, kdy<br />
má drůbež ptačí chřipku a člověk lidskou<br />
je zhruba na úrovni dvou třetin<br />
a u vajec na úrovni čtyř pětin tuzemské<br />
spotřeby, přičemž podle aktuálně<br />
dostupných informací nepředpokládáme<br />
ani za této situace u těchto komodit<br />
propady produkce.<br />
Ing. Dana Večeřová<br />
chřipku, protože oba chřipkové viry<br />
mohou vzájemným kontaktem mutovat a<br />
tím se na člověka přenést. U nás se tak<br />
zatím nestalo a s vysokou pravděpodobností<br />
ani nestane, takže hlavním rizikem<br />
zůstává kontaminace hospodářských<br />
zvířat, tedy drůbeže.<br />
Tak či tak jsou drobnochovy a přirozené<br />
a přírodní chovy (biochovy) ohledně ptačí<br />
chřipky rizikovější. Vzhledem k tomu,<br />
že v řadě zemí, z nichž se k nám drůbež<br />
dováží, je tamní produkce postavena ze<br />
značné části právě na drobnochovech,<br />
může být i tato skutečnost jedním z podpůrných<br />
argumentů k vyšší preferenci<br />
tuzemské drůbeží produkce. Možná by<br />
nebylo od věci s touto skutečností také<br />
marketingově pracovat.<br />
Petr Havel<br />
1 > 2017<br />
5
Change language