Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
HISTORIE<br />
ZPRAVODAJ<br />
JAK OVLIVNILY ČESKÉ ZEMĚ<br />
EVROPSKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ<br />
V ČESKÉ SPOLEČNOSTI JE POMĚRNĚ DLOUHO ZAKOŘENĚNA PŘEDSTAVA HOSPODÁŘSKÉ VYSPĚLOSTI A PROSPERITY PRVNÍ<br />
ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY, KTERÁ PATŘILA K NEJDŮLEŽITĚJŠÍM SVĚTOVÝM PRŮMYSLOVÝM PRODUCENTŮM A KTERÁ BYLA<br />
V POŘADÍ NA DESÁTÉM MÍSTĚ SVĚTOVĚ HOSPODÁŘSKY NEJVYSPĚLEJŠÍCH ZEMÍ.<br />
Foto: shutterstock.com<br />
Tuto národní hrdost podporovaly dosažené<br />
výsledky, tradice „zlatých českých<br />
rukou“, ale přežívající tradice posledních<br />
padesáti let. To vše v povědomí<br />
společnosti oživovalo staré zlaté časy,<br />
kdy co do rozlohy a počtu obyvatel malé<br />
Československo, které svým hospodářským<br />
potenciálem a určitými prioritami<br />
ve výrobě získalo vážnost a ocenění<br />
v hospodářských i politických kruzích<br />
meziválečné Evropy. S ohledem na tuto<br />
utěšující historickou reminiscenci dnes<br />
mnozí vyčítavě poukazují na neuskutečněné<br />
možnosti jistého hospodářského<br />
zázraku po vzoru Německa a Rakouska<br />
s tvrzením, že jsme mohli být skoro na<br />
jejich úrovni nebýt čtyřicetileté komunistické<br />
diktatury. Nejnovější historické<br />
bádání ovšem ukazuje, že realita hospodářského<br />
úspěchu meziválečné ČSR<br />
byla v mnohem prozaičtější, složitější<br />
a v žádném případě jednoznačně neodpovídala<br />
vžitému mýtu o ekonomickém<br />
potenciálu naší země.<br />
Národní hrdost byla zde ovšem jednoznačně<br />
spojována s průmyslem, zatímco<br />
zemědělství bylo jaksi stranou, jeho<br />
úspěchy se ve srovnání s průmyslovými<br />
odvětvími vědomě či nevědomě ztrácely<br />
nebo jim z nejrůznějších důvodů nebyla<br />
věnována patřičná pozornost. V každém<br />
případě se tak stávalo neprávem, neboť<br />
zemědělství bylo nezbytnou součástí<br />
národního hospodářství a svými výsledky<br />
během staletí obohacovalo materiální<br />
výrobu a zajišťovalo výživu národa. Proto<br />
chceme stručně poukázat na to, čím<br />
jsme nejenom přispěli do pokladnice<br />
evropského zemědělství, ale i na to,<br />
k čemu jsme se dopracovali sami a pro<br />
sebe a co má smysl porovnávat s výsledky<br />
jiných zemí. Mnohé z pozitivního čeho<br />
naše zemědělství dosáhlo, přirozeně<br />
postupem doby ztratilo na významu,<br />
ale naopak jiné může nám nebo dalším<br />
generacím sloužit za příklad.<br />
Odkaz středověku<br />
První vážné úspěchy zaznamenalo české<br />
zemědělství v 15. - 16. století, tedy v období<br />
renesance. Z příslušníků šlechtických<br />
rodů (Pernštejnové, Rožmberkové,<br />
Černínové, Lobkowizcové, Šternberkové,<br />
Smiřičtí i Valdštejnové) vynikli a svými<br />
hospodářskými výsledky získali uznání<br />
ve střední Evropě Pernštejnové, ale hlavně<br />
Rožmberkové. Tak například Vilém<br />
z Pernštejna (1430-1521) veden podnikavým<br />
duchem propojil zemědělskou<br />
a lesní výrobu s jinými aktivitami, čímž<br />
dosáhl značné intenzívní produkce, která<br />
byla s uznáním a obdivem přijímána<br />
v Evropě. Jošt z Rožmberka (1488-1539)<br />
byl znám v zahraničí jako proslulý botanik,<br />
pěstitel ovocných stromů a vydal<br />
uznávanou publikaci „Knižka o štěpování“.<br />
Politicky a hospodářsky v té době<br />
byli jihočeští Rožmberkové - zejména<br />
Vilém z Rožmberka (1535-1592) a jeho<br />
bratr Petr Vok (1539-1611), který kromě<br />
stavitelských zájmů (renesenační sídla<br />
Český Krumlov, Kratochvíle, Bechyně,<br />
Třeboň) vytvořil jednu z nejbohatších<br />
knihoven ve střední Evropě. Růst pozemkového<br />
majetku, vytvoření několika<br />
nových správních center a intenzivní<br />
hospodaření ve vrchnostenské režii byly<br />
okolnosti, jež kladly zvýšené nároky na<br />
pevnou organizaci rožmberského dominia<br />
(žilo v něm asi 60 tisíc poddaných).<br />
Zmíněný Vilém z Rožmberka našel<br />
jedinečného zastánce těchto potřeb<br />
v Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan<br />
(1535-1604), který svými schopnostmi<br />
i ctižádostí ztělesňoval dravý vzestup<br />
pozdně feudálního velkostatku. Velkolepé<br />
Krčínovo hospodaření dosáhlo<br />
trvalých výsledků v budování rybníků,<br />
zvláštěv dotvoření tzv. třeboňské rybniční<br />
soustavy. Za 25 let činnosti přestavěl<br />
nebo vybudoval 30 rybníků, mezi nimi<br />
i takové velikány jako rybník Rožmberk<br />
s plochou více než 1000 ha nebo rybník<br />
Svět na Třeboňsku. Proslulý rybníkář<br />
navazoval na svého předchůdce Štěpána<br />
Netolického († 1539), jehož nejvýznamnějším<br />
dílem bylo založení Zlaté stoky.<br />
Jejím úkolem bylo napájet v délce<br />
48 km velký počet rybníků v prostoru<br />
mezi Chlumem a Veselí nad Lužnicí<br />
a vodu z nich odtékající opět sbírat.<br />
Vedle rybníkářství se v předbělohorském<br />
období začala prosazovat i další<br />
odvětví. Na prvním místě stálo pivovarnictví,<br />
které přinášelo skoro na všech<br />
panstvích největší užitek. Chmel se pro<br />
potřebu tehdejších pivovarů pěstoval<br />
téměř všude, dokonce i v podhorských<br />
oblastech. Ovšem již tehdy bylo známo,<br />
že nejvýhodnější půdní a klimatické podmínky<br />
pro pěstování chmele má Žatecko,<br />
Rakovnicko, Slánsko a Litoměřicko<br />
a že chmel z těchto oblastí má vynikající<br />
jakosti. Český chmel se v té době vyvážel<br />
ve velkém do Falcka, Lužice, Míšně<br />
a až do Hamburku. Kvalita českého<br />
chmele a tím i piva byla uznávána<br />
v Evropě po dlouhou dobu, tedy<br />
od 16. - do 20. století.<br />
Mimořádný rozkvět zaznamenalo i české<br />
ovocnářství, které úspěšně pronikalo do<br />
sousedních zemí, zejména do Saska<br />
a dále na sever a podpořilo tam pěstování<br />
ovoce. Ve 2. polovině 16. století se rovněž<br />
rozšířil zahraniční obchod s českým<br />
ovocem. Staří čeští ovocnáři znali ve své<br />
době několik způsobů štěpování.<br />
České zemědělství v předbělohorském<br />
období bylo příznivě ovlivněno humanismem<br />
jako filozofickým směrem, který<br />
u nás navázal na starší počátky tohoto<br />
hnutí v době Karla IV. Právě v době<br />
renesance a humanismu působili u nás<br />
první zemědělští odborníci, kteří byli<br />
autory zemědělských instrukcí a tištěné<br />
zemědělské literatury. Zvláště vynikl<br />
olomoucký biskup Jan Dubravius (1486-<br />
1553). Napsal vynikající průkopnický spis<br />
De piscinus (O rybnících a rybách, které<br />
v nich žijí). Kniha vyšla 5x za sebou, také<br />
anglicky a polsky (v češtině novodobé<br />
vydání zásluhou ČSAV v roce 1953).<br />
Tato práce je základním dílem českého<br />
rybnikářství a dokladem jeho evropské<br />
úrovně. Stala se na dlouhou dobu učebnicí<br />
mezinárodního významu.<br />
Po roce 1627 odešli z českých zemí také<br />
mnozí odborníci, kteří v exilu ovlivňovali<br />
zemědělství v cizích zemích (Sasko,<br />
Lužice, Švédsko) a sepsali na svoji dobu<br />
vynikající zemědělské knihy. Jedním<br />
z nich byl i Jiří Holík, který v roce 1666<br />
tajně odešel do Žitavy, kde působil jako<br />
evangelický kazatel. Vynalezl družení,<br />
sedélkování a triangulaci, šířil české<br />
odrůdy ovoce v zahraničí (například<br />
jablko Vejlímek). Působil ve Švédsku,<br />
v Německu, v pruském Královci, nakonec<br />
se usadil v Rize, kde i zemřel. Tento<br />
Čech, propagující české ovocnářství<br />
v zahraničí, napsal kromě jiného světově<br />
známou učebnici zahradnictví Der Vereinigter<br />
Lift-und ausländischer Gartenbau,<br />
Riga 1684. Tato práce vyšla ve více<br />
než dvaceti vydáních a dlouhou dobu<br />
představovala základní sumu vědomostí<br />
daného oboru.<br />
Je málo známou skutečností, že<br />
k zemědělství měl jednoznačně kladný<br />
vztah polyhistor a biskup Jednoty bratrské<br />
Jan Amos Komenský (1593-1671).<br />
Je známo, že během pobytu na Moravě<br />
mu záleželo na povznesení včelařství<br />
(sám dovezl včelstva z Uher a své žáky<br />
učil včelařství). Svým dílem rovněž šířil<br />
vyspělost českého předbělohorského<br />
zemědělství. Například ve spise Orbis<br />
50<br />
1 > 2017
Change language