Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
HISTORIE<br />
ZPRAVODAJ<br />
Pictus (Svět v obrazech) z roku 1658 je<br />
ze 132 kapitol věnováno zemědělství 14<br />
(např. plody zemské, ovoce stromů, obilí,<br />
dobytek, vinobraní, lnářství, vozba). Ve<br />
spise Všenáprava nabádá hospodáře,<br />
aby „žádná část země, polí, lesů, zahrad<br />
a budov neležela ladem“. Pokud jde<br />
o poddané, stál Komenský na stanovisku<br />
své doby, i když ve spise Labyrint světa<br />
a ráj srdce uznává mnohé křivdy a lsti<br />
vůči poddanému lidu ze strany vrchnosti.<br />
V knize Praxis pietatis nabádá vrchnost<br />
k lásce ke všem a připojuje návody<br />
každodenního křesťanského života. Stojí<br />
za připomenutí přátelství Komenského<br />
s významným představitelem anglického<br />
zemědělského pokroku Samuelem<br />
Hartliebem (1599-1670) a lze vyslovit<br />
domněnku o působení malé skupiny<br />
pobělohorských exulantů v anglickém<br />
Norfolku. Je příznačné, že právě v tomto<br />
hrabství ve východní Anglii o více než<br />
sto let později vznikl a do ostatní Evropy<br />
rozšířil norfolkský osevní postup, který<br />
stál u zrodu střídavého hospodaření,<br />
jež vystřídalo klasický po staletí vžitý<br />
trojpolní systém.<br />
Pokrok nové doby<br />
V pobělohorském období v našem<br />
prostředí ještě nedošlo k výraznému<br />
zdokonalení zemědělského nářadí. Ovšem<br />
naše země ještě před rokem 1848<br />
obohatily technický pokrok v zemědělství<br />
dvěma vynálezy, respektive rozhodně<br />
zdokonalením konkrétních druhů nářadí<br />
ve středoevropském prostoru. Tak<br />
k nejpropracovanějším koncepcím řádkového<br />
secího stroje ve střední Evropě<br />
patřily řádkové secí stroje na obilí Josefa<br />
Wunderlicha (1729-1793) z Českých<br />
Budějovic. Ten v letech 1774-1778<br />
předvedl novou koncepci secího stroje.<br />
Na svoji dobu moderně koncipovaný secí<br />
stroj měl výsevní ústrojí válečkové, ale<br />
navíc měl společnou zásobovací skříň na<br />
osivo. Čtrnáctiřádkový secí stroj byl na<br />
pevném rámu na dvou kolech. Řiditelnost<br />
stroje zdokonalil Wunderlich v další<br />
konstrukční variantě podle výsledků<br />
zkoušek, když stroj opatřil čtyřmi koly.<br />
K většímu rozšíření jeho secích strojů<br />
však nedošlo zřejmě proto, že tehdy<br />
nebylo u nás možné zhotovit tak složitý<br />
stroj ze železa a stroje zhotovované<br />
ze dřeva trpěly značnou poruchovostí.<br />
Avšak vynález a konstrukce tohoto stroje<br />
jsou významným českým přínosem<br />
evropskému vývoji zemědělské techniky,<br />
protože na Wunderlicha navázali další<br />
vynálezci v Anglii a Německu, kteří jeho<br />
dílo dovedli později k plné dokonalosti.<br />
Další významný pokrok se uskutečnil ve<br />
zdokonalení hlavního orebního nářadí<br />
- pluhu. Účinky jednoduchých háků<br />
a rádel právě s nástupem střídavého<br />
hospodaření se staly nedokonalými<br />
a nemohly vyhovovat požadavkům<br />
zintenzivnění zemědělské výroby. Rolník<br />
František Veverka (1799-1849) a jeho<br />
bratranec kovář Václav Veverka (1791-<br />
Foto: shutterstock.com<br />
1849) sestrojili v letech 1824-1827<br />
v Rybitví u Pardubic nový typ pluhu,<br />
který v českém prostředí dostal název<br />
ruchadlo. Tito nadšení konstruktéři<br />
dospěli k němu tak, že stále technicky<br />
vylepšovali tzv. královehradecký hák.<br />
Nejdříve ho doplnili širokým plazem<br />
a místo rádlového tělesa upevnili šikmo<br />
na svislý rámec prohnutou plechovou<br />
desku přibližně čtvercového tvaru. Dolní<br />
hrana desky byla přiostřena a úhel, jež<br />
svíral ostří se směrem jízdy neboli úhel<br />
radliční, tvořil kolem 70 %. Nová, vhodně<br />
upevněná válcovitá radlice umožnila<br />
podstatně kvalitnější a produktivnější<br />
orbu než předcházející typy oradel.<br />
Ruchadlo kromě jiného umožnilo rozšíření<br />
systému střídavého hospodaření<br />
a přispělo k zintenzivnění zemědělství<br />
vůbec. Šířilo se velmi rychle, a to nejen<br />
v českých zemích, ale i v Rakousku-<br />
-Uhersku, v Německu, Rusku a jeho<br />
principy se ujaly i v Americe proti všem<br />
teoretickým názorům o orbě v té době.<br />
Zemědělským strojům a nářadím<br />
(pluhy, kultivační nářadí, stroje k setí<br />
a sázení) se úspěšně věnoval skoro<br />
35 let průkopník zemědělského pokroku<br />
František Horský z Horkysfeldu (1801-<br />
1877). Mnohé z jeho strojů se dostaly do<br />
Haliče, Lombardie a dokonce i do Ruska.<br />
Zemědělské stroje se v našich zemích<br />
začaly vyrábět ve srovnání s okolními zeměmi<br />
poměrně brzy a zvýšená poptávka<br />
po nich vedla k vytvoření samostatného<br />
průmyslového odvětví - zemědělského<br />
strojírenství, v němž české země<br />
a později ČSR dosahovaly velmi dobrých<br />
mezinárodních úspěchů. K nejdůležitějším<br />
a nejslavnějším výrobním firmám<br />
na zemědělské stroje v našich zemích<br />
například patřily: firma Frenzel<br />
(Praha, 1833, zemědělské stroje), firma<br />
A. Valenta (Koštice, 1845, ruční a žentourové<br />
mlátičky), firma A. Dobrý (Mladá<br />
Boleslav 1854, mlátičky), firma Carow<br />
(Praha 1863, různé druhy zemědělských<br />
strojů). Zemědělské stroje z těchto<br />
a dalších firem byly díky železnici<br />
vyváženy především do zemí rakousko-uherské<br />
monarchie, do Itálie, na<br />
Balkán, Polska, Ruska a v meziválečném<br />
období dokonce do jižní Ameriky. Naši<br />
včelaři výrazně poznamenali vývoj svého<br />
oboru zejména pak modernizaci provozu<br />
včelařství. Konkrétně Josef A. Janiš<br />
(1749-1822) v Uhříněvsi u Prahy<br />
sestrojil v roce 1789 tzv. nástavkový úl,<br />
který podstatně přispěl k racionalizaci<br />
chovu včel a řešení konstrukce úlů.<br />
Ovšem jeho hlavní zásluha spočívá<br />
v tom, že již v roce 1788 objevil partenogenezi<br />
u včel a jako první u nás zavedl<br />
tzv. rozběrné úly. Moravský včelař<br />
F. Hruška (1819-1888) na sjezdu evropských<br />
včelařů v Brně v roce 1865 předvedl<br />
jako první nový přístroj k vymetání<br />
medu (medomet), který došel svého<br />
technického zdokonalení až v zahraničí.<br />
Češi samozřejmě významně zasáhli do<br />
rozvoje pivovarnictví a sladařství. Stalo<br />
se tak díky zavádění nových vědních<br />
poznatků do výroby piva a působení některých<br />
sládků. Jedním z nich byl první<br />
český pivovarský odborník František<br />
Ondřej Poupě (1753-1805), který do<br />
sladovnictví zavedl některé novinky jako<br />
teploměr a jím vynalezené pivní vážky.<br />
Dalším odborníkem byl Karel Napoleon<br />
Balling (1805-1868), který dosáhl<br />
světového věhlasu v kvasné chemii.<br />
Zdokonalil a do výroby zavedl sachometr,<br />
vypracoval atenuační teorii při kvašení,<br />
dále se zasloužil o rozvoj cukrovarnictví<br />
a zemědělského průmyslu. Rostoucí obliba<br />
hanáckého ječmene u zahraničních<br />
způsobila vyvážení hotového sladu namísto<br />
ječmene. U zrodu tohoto nápadu<br />
nejspíše stáli moravští pivovarníci bratři<br />
Kubelkovi z Těšetic a Dolan. Na Moravě<br />
také bylo zpočátku nejvíce sladoven, ale<br />
postupně se těžiště sladovnictví přesunulo<br />
do Čech. Právě na vývozu sladu<br />
do zahraničí lze vystopovat úspěchy<br />
českého pivovarnictví ve světě. Tak již<br />
v 80. letech 19. století byl český slad<br />
prodáván do všech rakouských zemí,<br />
Německa, Itálie i Ruska, v dalším desetiletí<br />
náš slad pronikl na britské ostrovy,<br />
do Skandinávie, Bulharska a Řecka.a od<br />
začátku 20. století se uchytil v Egyptě,<br />
Jižní Africe, Argentině a Brazílii.<br />
Z bohatých českých agrárních dějin<br />
vyplývá několik charakteristik postihujících<br />
všeobecnou hospodářskou<br />
situaci našich zemí. Již v předbělohorském<br />
období dosáhla některá odvětví<br />
našeho zemědělství značného úspěchu<br />
a věhlasu v zahraničí zejména v rybnikářství,<br />
rybářství, ovocnářství, později<br />
v pivovarnictví i chovu koní. Základním<br />
technickým předpokladem modernizace<br />
zemědělství a jeho souměřitelnosti se<br />
zahraničím bylo zdokonalení zemědělského<br />
nářadí a zavádění nových strojů.<br />
A nejen to. Pro české zemědělství bylo<br />
charakteristické propojení odborného<br />
zájmu o půdu s úpravou vlastnických<br />
poměrů vztahujících se k ní, kdy příkladem<br />
může být provedení pozemkové<br />
reformy na demokratických základech<br />
po roce 1918. S ohledem na omezené<br />
možnosti článku jsme vzpomenuli pouze<br />
jedny z nejdůležitějších aktivit českého<br />
zemědělství, které posunuly jeho slávu<br />
za hranice našich zemí. Bez nadsázky<br />
lze říci, že to bylo především meziválečné<br />
období, které přineslo pozoruhodné<br />
úspěchy českého zemědělství, které se<br />
mohlo srovnávat s vyspělým zahraničím<br />
a mohlo mu zdařile konkurovat. Ovšem<br />
za těmito úspěchy stáli především lidé,<br />
vynikající jedinci, kteří zanechali inspirující<br />
odkaz dalším generacím a dílo<br />
některých z nich je vskutku nadčasové...<br />
Ale to je již jiná kapitola.<br />
ak<br />
1 > 2017<br />
51
Change language