Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
PŘÍLOHA > 14. ÚNOR 2017<br />
ZPRAVODAJ<br />
NOSTALGICKÉ<br />
OKÉNKO<br />
Piknik – kondenzované plnotučné<br />
mléko slazené s obsahem 9,1<br />
procenta tuku v sušině, plněné<br />
do hliníkových tub<br />
Jesenka – kondenzovaná smetana<br />
s obsahem 25 procent tuku v sušině,<br />
40 procenty cukru a 4 procenty vody,<br />
plněná do hliníkových tub<br />
Karmil – zahuštěné slazené mléko<br />
s přídavkem karamelu, plněný do<br />
plechovek<br />
Zdroj: Josef Winter, Jiří Čejp; Mléko,<br />
mléčné výrobky, máslo (Merkur,<br />
Praha 1978)<br />
kárny Hlinsko. Sám Jiří Tvrdík v té době<br />
v mlékárně Hlinsko ještě nepůsobil,<br />
našel však pamětníky a přetlumočil nám<br />
jejich vzpomínky.<br />
Svědectví pamětníků z Hlinska<br />
Ze vzpomínek hlinských mlékařů vyplývá,<br />
že tolik oblíbená Tatra se prodávala<br />
v plechovkách s obsahem 170 gramů,<br />
měla 31 % sušiny a v obchodech stála<br />
2,70 Kčs. Pro tuzemský trh byl určen<br />
výrobek s obrázkem tří modrých květů<br />
hořce a názvem Tatra, pro exportní trh<br />
pak obrázek kravičky s nápisem Tatra.<br />
Občas se výrobky určené na export<br />
objevily i na domácím trhu. Se zkušební<br />
výrobou se podle pamětníků z Hlinska<br />
začalo v prosinci 1969, od roku 1970<br />
se výroba rozjela naplno. Automatická<br />
plnící a balící linka FMC belgické výroby<br />
vyprodukovala kolem jednoho tisíce tun<br />
za rok. Tato kapacita však brzy nestačila<br />
pokrýt zvyšující se potřeby tuzemského<br />
i exportního trhu. Linka stárla, opotřebovávala<br />
se, až nakonec po 15 letech<br />
provozu v roce 1984 definitivně dosloužila.<br />
Nahrazena byla modernější linkou<br />
na plnění a balení plechových obalů od<br />
firmy Krupp a Stork. Už to však nebyly<br />
plechovky na 170 gramů mléka, jejich<br />
obsah byl 410 nebo 310 gramů. Etikety<br />
získaly nový vzhled s nápisem Tatra<br />
Grand. Velikost plechovek byla zvolena<br />
na základě exportních požadavků. Po<br />
úplném zprovoznění byla výrobní kapacita<br />
linky pět tisíc tun za rok, tedy pětkrát<br />
vyšší než původní v roce 1970.<br />
Tatranské štíty inspirací<br />
České čtenáře bude jistě zajímat, proč<br />
mlékárna zvolila pro svůj výrobek název<br />
Tatra. Ředitel Jiří Tvrdík krčí rameny:<br />
„Tohle dnes v Hlinsku už nikdo přesně<br />
neví. Pamětníci mi říkali, že se kdysi<br />
zamýšlelo, že by značka měla vyjadřovat<br />
čistotu prostředí Vysočiny. Někoho<br />
tenkrát napadlo, že takovým prostředím<br />
jsou Tatry a z toho vznikla Tatra.<br />
Je pravděpodobné, že to tak skutečně<br />
mohlo být, protože dříve se na našich<br />
výrobcích objevovaly siluety hor.“ Že<br />
Foto: shutterstock.com<br />
v Hlinsku zvolili jako symbol čisté přírody<br />
Tatry a ne Vysočinu, zní vcelku logicky.<br />
Pro cizinu, kam mléčné výrobky také<br />
směřovaly, byly Tatry rozhodně známější<br />
než Vysočina, byť je tam také krásně.<br />
Dodejme, že existuje ještě jiné vysvětlení.<br />
Za někdejšího společného státu<br />
byly Tatry jako jediné československé<br />
velehory symbolem náročného terénu<br />
a fyzické zdatnosti, která byla nutná<br />
k jejich zdolání. Slovo Tatra přešlo do<br />
názvu automobilů či turistické obuvi<br />
tatranek. Tatranky jsou i oplatky, které<br />
si nosíme na výlety, a tak i plechovkové<br />
mléko Tatra našlo místo v ruksaku<br />
nejednoho turisty.<br />
Kritizovali i poslanci<br />
Mlékárna Hlinsko nebyla jediným potravinářským<br />
podnikem, který měl trampoty<br />
s obalovým materiálem a balicími<br />
stroji. Z toho důvodu často chyběly<br />
v obchodech mléčné výrobky, které<br />
byly nejvíce žádané. V polovině<br />
osmdesátých let to bylo třeba pomazánkové<br />
máslo. I to se dostalo na půdu<br />
Federálního shromáždění. Poslanec<br />
Jaroslav Kalkus v březnu 1987 uvedl<br />
ve svém vystoupení, že obalového materiálu<br />
durofol dostaly mlékárny jen<br />
57 procent z plánovaného množství,<br />
takže nebylo možné vyexpedovat požadované<br />
množství pomazánkového másla.<br />
Nedostatek hliníkové fólie pro mlékárenský<br />
průmysl měl za následek výpadky ve<br />
výrobě jogurtů a zakysaných mléčných<br />
výrobků. Přitom se, jak poslanec<br />
Kalkus poukázal, některé z těchto<br />
nedostatkových obalových materiálů<br />
místo v potravinářství běžně používají<br />
například pro balení WC deodorantů.<br />
Potravinářům byly prostředky na obalovou<br />
techniku pro rok 1987 kryty jen<br />
z osmdesáti procent.<br />
Uplynulo třicet let<br />
Třicet let poté, v dnešní době, nám již<br />
zmíněné projevy poslanců někdejšího<br />
Federálního shromáždění ČSSR připadají<br />
jako z jiného světa. Nedostatek obalů<br />
je to poslední, co potravináře i spotřebitele<br />
trápí. Neslazené kondenzované (zahuštěné)<br />
mléko Tatra - nyní se prodává<br />
v tetrapackových krabičkách - je běžně<br />
k mání v každé samoobsluze. Jenom to<br />
složení už není, co bývalo. Sice se stejně<br />
jako dřív prodává Tatra s devíti procenty<br />
mléčného tuku, avšak podíl sušiny už<br />
není 31 procent, ale pouze 26,5 procenta.<br />
S nižším podílem sušiny souvisí i nižší<br />
obsah bílkovin. Těch je v současném<br />
výrobku 7,9 procenta, zatímco dříve jich<br />
Tatra měla 8,4 procenta, jak vyplývá<br />
z československé státní normy<br />
ČSN 57 0702 z roku 1980.<br />
Alice Olbrichová<br />
1 > 2017 15
Change language