You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA<br />
ZPRAVODAJ<br />
CO DÁLE S NEONIKOTINOIDY?<br />
V ROCE 2013 ZAKÁZALA EVROPSKÁ KOMISE NA DVA ROKY MOŘENÍ OSIVA TŘEMI AKTIVNÍMI LÁTKAMI (CLOTHIANIDIN,<br />
IMIDACLOPRID AND THIAMETHOXAM), KTERÉ SPADAJÍ DO KATEGORIE TZV. NEONIKOTINOIDŮ, PRO PODEZŘENÍ Z NEGATIVNÍHO<br />
VLIVU TĚCHTO LÁTEK NA OPYLOVAČE. ZÁKAZ BYL NÁSLEDNĚ PRODLOUŽEN S TÍM, ŽE NA ZAČÁTKU LETOŠNÍHO ROKU BY MĚLO<br />
DOJÍT K VYHODNOCENÍ DOPADU STAŽENÍ VÝŠE ZMÍNĚNÝCH TŘÍ LÁTEK Z TRHU.<br />
Podle posledních informací, která má<br />
Agrární komora k dispozici, bylo však<br />
posouzení dopadu Evropskou komisí<br />
posunuto až na druhou polovinu roku<br />
a na místo toho se počítá s nastartováním<br />
debaty o stažení dalších neonikotinoidů<br />
či dokonce úplném zákazu jejich<br />
používání v zemědělství.<br />
Ačkoli dopad na opylovače samozřejmě<br />
nelze podceňovat, je třeba dle našeho<br />
názoru také vyhodnotit, zda nejsou jejich<br />
populace decimovány jinými činiteli (včelí<br />
mor neboli varoáza, klimatické vlivy a další)<br />
a jestli dosud platný zákaz moření osiva,<br />
který byl v mnoha případech nahrazen<br />
nucenou opakovanou aplikací jiných<br />
prostředků na ochranu rostlin, přispěl<br />
k jejich revitalizaci. Na druhou stranu<br />
nelze z debaty zcela vynechat (a vlivem<br />
environmentální lobby k tomu někdy dochází)<br />
také možná rizika a hospodářské<br />
dopady na zemědělský sektor a jednotlivá<br />
národní hospodářství celkově.<br />
Německý nezávislý institut HFFA (Humboldt<br />
Forum for Food and Agriculture)<br />
v této souvislosti posuzoval celkem 17<br />
různých studií, které se věnovaly dopadům<br />
zákazu neonikotinoidů na produkci<br />
řepky olejky. Všechny studie prokázaly<br />
pokles ve výnosech řepky po zákazu neonikotinoidů<br />
v rozmezí od – 0,5 % do – 22 %<br />
(výnosy v EU klesly průměrně o – 4 %),<br />
některé ze studií prokázaly i pokles kvality<br />
produkce. Současně všechny studie<br />
prokázaly dodatečnou aplikaci jiných insekticidů,<br />
nárůst byl v rozmezí 0,2 – 2,7<br />
(průměr v EU 0,73 na hektar). Produkce<br />
řepky v EU klesla o 912 000 tun (což se<br />
rovná 345 milionům EUR), což vedlo ke<br />
zvýšení importu do EU (Francie aktuálně<br />
dováží dvojnásobné množství řepky, než<br />
tomu bylo před zákazem). Snížení kvality<br />
produkce způsobilo snížení výkupní<br />
ceny řepky, celkové ekonomické ztráty<br />
pro EU zemědělce tak dosáhly výše 513<br />
milionů EUR (reálné ekonomické dopady<br />
ale mohou být ještě vyšší - analyzované<br />
studie nebraly v potaz komplexní škálu<br />
škůdců). Zákaz neonikotinoidů měl dopad<br />
i na životní prostředí a klima – podle<br />
analýzy HFFA způsobil zákaz neonikotinoidů<br />
uvolnění dalších 80 milionů tun<br />
emisí oxidu uhličitého, a dodatečnou<br />
globální spotřebu 1,4 miliardy m 3 vody.<br />
Podle HFFA by tedy mělo být uvažováno<br />
o opětovném povolení moření osiva<br />
neonikotinoidy. Celá zpráva je k dispozici<br />
na internetových stránkách HFFA.<br />
Jednotné výzkumné středisko (Joint<br />
Research Centre - JRC), které působí<br />
při Evropské komisi, zkoumalo ochranu<br />
rostlin proti škůdcům po zákazu neonikotinoidů<br />
a fipronilu. Stažení fipronilu<br />
bylo zkoumáno pouze na jedné případové<br />
studii ve Španělsku, kde byl fipronil<br />
nahrazen tefluthrinem, což znamenalo<br />
zvýšení nákladů na rostlinolékařskou<br />
péči u 30 % zemědělců, kteří se výzkumu<br />
účastnili, zároveň se zvedla časová<br />
náročnost ochrany rostlin u 20 %.<br />
V případě neonikotinoidů bylo vybráno<br />
8 případových studií ze 7 členských států<br />
EU (Česká republika, Španělsko, Itálie,<br />
Velká Británie, Maďarsko, Francie<br />
a Německo) se zaměřením na kukuřici,<br />
řepku a slunečnici. JRC se ve své studii<br />
zaměřilo také na to, jak se zemědělci<br />
na zákaz těchto látek adaptovali, a jaké<br />
využívají alternativy. Ve všech případech<br />
byl zaznamenán nárůst užití preemergentních<br />
i postemergentních pesticidů.<br />
Francie (kukuřice) – thiamethoxam<br />
u osiv byl nahrazen thiaclopridem,<br />
v 60 % zkoumaných případů je ale<br />
thiacloprid méně efektivní. Náklady<br />
na rostlinolékařskou péči vzrostly<br />
u 60 % zkoumaných zemědělců, časová<br />
náročnost ochrany rostlin vzrostla<br />
u 40 % zemědělců.<br />
Španělsko (kukuřice) – clothianidin<br />
u osiv nahrazen thiaclopridem, v 80 %<br />
zkoumaných případů ale byla prokázána<br />
nižší efektivita thiaclopridu. Náklady<br />
Foto: Jiří Felčárek<br />
1 > 2017<br />
7
Change language