PROST JN PORTRÉT VYSOKÉ je jednoduše dobré 64 MAGAZÍN <strong>BORA</strong>
PORTRÉT PROST JN otoae BRAN ODES, LUKAS JAN Text MARTN RAAS Vroni Lutz, šéfkuchařka týmu <strong>BORA</strong> <strong>–</strong> hansgrohe, v kuchyni ocěňuje především přehlednost. Zastává také, že perfektní jídlo musí být jednoduché a rozhodujícím je, jak chutná. Dynamické Veronice Lutz se poařilo en he p let poait v avok hiau vaření vu uní e z vtší ti nauila aa yní z nho potuí i cyklit týu hanohe oy eich týov kuchařka i připavue zav a zove chutn íla Psal se duben 015 a tato mladá žena se v kostkované košili dřevorubce objevila v televizním kuchařském pořadu Hra o šéfkuchaře. Počínala si s takovou svěžestí a samozřejmostí, že se do ní zamiloval celý televizní národ. Veronice utz se jako jediné amatérské kuchařce podařilo získat ve finále třetí místo. „Možná se tím, že jsem uvolněná a hodně mluvím, vypořádávám se stresem“ říká Vroni, jak jí všichni říkají. „Nervózní jsem byla jen chvilku. Pak jsem na všechny kamery zapomněla a v zápalu boje jsem málem o jednu zakopla.“ S touto letou ženou se sektáváme v jejím rodném městě Riedering v oblasti Chiemgau. Od první chvíle jsme ohromeni energií, která z Vroni vyzařuje. Má tři děti, „dvě dívky a jednoho chlapce“. Sama péče o ně je prací na plný úvazek, ale ona se k tomu ještě zvládá starat o správu stavby nedaleko svého domu. Dle Vroniných představ zde bude stát kavárna. Chtěla by ji otevřít příští rok. Splní si tím velký sen. „Budeme podávat snídani, svačinu, zdravé sendviče k obědu a odpoledne klasickou kávu s dezerty“. Jednou týdně by chtěla otevírat i večer a zhruba dvaceti hostům podávat šest druhů pokrmů. Ve svém stylu to chce dělat bez velkých okázalostí. „idé by měli sedět kolem dlouhého stolu a bavit se. Jídlo jim přineseme na velkých starých talířích, ze kterých se obsouží sami.“ Je zřejmé, že ačkoli bylo jedno z jejích jídel oceněno v pořadu Hra o šéfkuchaře kuchařskou hvězdou, výsledný produkt je pro ni důležitější nežcelé kuchařské hvězdné nebe. Jejím cílem je nabízet jídla na nejvyšší úrovni, ale bez vytváření naškrobené, strojené a zkoprnělé atmosféry stolování. Nesmíme zapomenout poznamenat, že má Vroni ještě další zaměstnání. Je šéfkuchařem cyklistického týmu <strong>BORA</strong> <strong>–</strong> hansgrohe. K filozofii firmy <strong>BORA</strong> patří svěřovat odpovědnou pozici i někomu, kdo přichází z jiného prostředí. Stejně jako <strong>BORA</strong> svými produkty převratným způsobem změnila architekturu kuchyně, i Vroňa neustále přehodnocuje status uo. Nebojí se inovovat a měnit jídla. Jde si za svým, a to velice úspěšně. Když se hovoří o cyklistickém hvězdném týmu <strong>BORA</strong> <strong>–</strong> hansgrohe, říká, „moji chlapci“. Vroni je díky své nekomplikované povaze u sportovců velmi oblíbená. V krátké době si získala jejich nejvyšší úctu a respekt. Je to i proto, že ví, co „její chlapci“ po závodě, při kterém spálí 6 000 až 000 kalorií, potřebují. „Sedí šest hodin v sedle kola, tak si zaslouží, aby se večer po závodě dobře najedli,“ říká Vroni svým okouzlujícím bavorským dialektem. Ve svých výtvorech umí vykouzlit rovnováhu mezi zdravým a chutným. „Chutná to jako ve -hvězdičkovém podniku,“ pochválil ji nedávno jeden z týmových jezdců. „Velmi mne to potěšilo“, přiznává. S cyklistickým týmem se natolik ztotožnila, že se coby bývalá zdatná plavkyně, která byla ještě nedávno v juniorské reprezentaci, sama zapojila do silniční cyklistiky. MAGAZÍN <strong>BORA</strong> 65