KNIHKUPEC 03

26
Titus Welliver jako seriálový Bosch. Foto: archiv Prima
schopnosti i pracovní výsledky jsou
neoddiskutovatelné.
Bosch tak neustále čelí neúměrnému
tlaku přicházejícímu z různých stran –
a zejména pak od nadřízených, již se
nedokážou s jeho vzpurností a zatvrzelostí
smířit a touží ho zlomit, přidusit,
vysoustružit do poddajné podoby,
která by jim vyhovovala a šla na ruku.
Nikdy se to však nepodaří.
Spravedlnost je pro Bosche vším, a to
i v okamžiku, kdy musí zatknout ženu,
již miluje, neboť se podílela na vraždě.
Případně když očišťuje jméno svého
zavražděného kolegy, přestože ví, že
mu tím už nepomůže. A přestože ví
i to, že pro někoho vysoce postaveného
by bylo velice výhodné, kdyby
stín podezření ulpěl na člověku, který
se už nemůže bránit.
Touha po hledání pravdy Bosche
nakonec zavede i na oddělení
nevyřešených případů, kde pátrá
po pachatelích dávno promlčených
zločinů – a to i těch, kteří proklouzli
jemu samotnému. A i když také zde
čelí mnoha morálním dilematům,
stále zůstává tím osamělým lovcem
a ochráncem, stojícím bokem celého
policejního soukolí.
Harry Bosch, muž bydlící v domě
vysoko nad městem, stojící na prosklené
terase nad útesem ve čtvrti
Hollywood Hills, poslouchající z gramofonu
jazz a melancholicky shlížející se
sklenkou whisky v ruce na světla města
andělů, která jsou někdy matná kvůli
všudypřítomnému smogu. A smutné
je, že v drsném světě Harryho Bosche
zůstává tento melancholický obraz
často tou jedinou klidnou a pozitivní
věcí, již má možnost zažít.
Třicet let s Harrym Boschem
Kdo je tedy Harry Bosch? Muž bez rodiny,
který se musel protloukat dětskými
domovy, protože matku prostitutku mu
zavraždili a otec, významný právník, se
k němu léta nehlásil. Vietnamský veterán
doživotně poznamenaný službou
u „tunelových krys“, jednotky, která cíleně
vyhledávala pod zemí se ukrývající vojáky
nepřítele. Přitažlivý prošedivělý drsňák