KNIHKUPEC 24
Říjnový magazín Knihkupec je opět plný napětí, lidských osudů a lásek, stejně jako knižní novinky, které na svých stránkách přináší. Řada zajímavých rozhovorů nejen s autory, spousta knižních tipů a recenzí, přehled novinek a články z knižního prostoru. Hezké čtení.
Říjnový magazín Knihkupec je opět plný napětí, lidských osudů a lásek, stejně jako knižní novinky, které na svých stránkách přináší. Řada zajímavých rozhovorů nejen s autory, spousta knižních tipů a recenzí, přehled novinek a články z knižního prostoru. Hezké čtení.
- TAGS
- knihy
- kniha
- wwwknihkupecnet
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
to nestresuje. Když se mi psaní daří, většinou<br />
ji překročím. A když mi to nejde,<br />
když mám pocit, že to drhne, stejně se<br />
snažím napsat aspoň kousek. Většinou<br />
se mi podaří se tím dostat zpátky do té<br />
správné nálady a znovu navázat kontakt<br />
se svými hrdiny. Vím, že kdybych<br />
si dala v psaní delší pauzu, vrátit se do<br />
toho pocitu bude o to těžší.<br />
Vaše novinka vychází v nakladatelství<br />
Motto, se kterým spolupracujete už<br />
dlouho. Dá se nějak pojmenovat, proč<br />
vám to tak klape?<br />
Je to jednoduché, v nakladatelství se<br />
ke mně chovají hezky, slušně, jsou ke<br />
mně vstřícní, máme k sobě navzájem<br />
důvěru.<br />
Kdo je vlastně váš první čtenář?<br />
Moje kamarádka Pavla. Je to úžasná<br />
rychločtenářka, když jí pošlu rukopis,<br />
většinou ho přečte do druhého dne. Její<br />
podpora je pro mě moc důležitá. Někdy<br />
s ní konzultuju nápady i během psaní<br />
a občas mě to zavede někam, kam<br />
bych se sama nedostala. Připomínky<br />
k hotovému rukopisu už ale slyšet<br />
nechci, nerada měním příběh, který<br />
považuju za hotový. Pak už chci jenom<br />
slyšet, že se jí to líbí!<br />
Co byste si přála, aby si čtenáři z vaší<br />
novinky odnesli? Co v nich chcete<br />
vyvolat?<br />
Přeju si, aby si odnesli především zážitek.<br />
Pocit, že tu cestu podnikli spolu<br />
s jejími hrdiny. Říká se, že romány nás<br />
učí empatii. Přála bych si, aby to platilo<br />
i o téhle mojí knize.<br />
Proč je podle vás důležité připomínat<br />
si minulost?<br />
Už jen z úcty k našim předkům, kteří<br />
v minulosti žili. Ale i proto, že nám<br />
pomáhá dávat si do kontextu současné<br />
události.<br />
Jak jsme řekly v úvodu, jste editorkou<br />
archivu Paměť národa společnosti<br />
Post Bellum. Co vám osobně tahle<br />
práce přináší?<br />
Můžu dělat to, co mě nejvíc baví.<br />
Poslouchat vyprávění o lidských osudech<br />
a psát. Jsem dost introvert, takže<br />
pro mě je to práce snů. Kromě toho mi<br />
nabízí možnost dívat se na události naší<br />
historie očima lidí z různých prostředí<br />
– dělníků, univerzitních profesorů,<br />
sedláků, komunistů, disidentů… Je to<br />
příležitost rozšířit vlastní pohled na svět<br />
z různých jiných úhlů. Když začínám<br />
pracovat na nějaké nahrávce, většinou<br />
nevím předem, o jakého člověka jde, co<br />
prožil. Teprve postupně během vyprávění<br />
se přede mnou odvíjí jeho příběh,<br />
jako film nebo román. Takže každý další<br />
příběh je trochu překvapení.<br />
Máte teď v hlavě nějaký silný příběh,<br />
který jste vyslechla a rezonuje<br />
s vámi?<br />
Nedávno jsem pracovala na příběhu<br />
romské dívky, nyní už dospělé ženy, kterou<br />
v šesti letech v roce 1971 bez vysvětlení<br />
i s její sestrou odvezli do dětského<br />
domova. Jen proto, že sociální odbor<br />
potřeboval doplnit tabulkový počet<br />
dětí. Její popis prvního dne v dětském<br />
domově mě opravdu rozplakal, což se<br />
mi jinak při práci moc nestává. Jejich<br />
matka, sama negramotná dělnice, si<br />
ale najala právníka a po dvou letech<br />
se jí podařilo dcery dostat zpět. Jenže<br />
v dětském domově se odnaučily mluvit<br />
romsky a už nikdy úplně nezapadly do<br />
rodinného prostředí.<br />
Co si myslíte, že se jednou bude<br />
vyprávět o naší době?<br />
„Staré dobré časy“. Doufám tedy, že<br />
o naší době nebude jednou vyprávět<br />
jenom umělá inteligence.<br />
Na co se těšíte v nejbližších týdnech?<br />
Na autorská čtení z Hotelu Atlantic<br />
v knihovnách, kterých se během<br />
podzimu už pár chystá. Pořád jsem<br />
toho příběhu plná a moc mě baví<br />
o něm vyprávět, jsem velmi vděčná za<br />
publikum. Těším se například 7. října<br />
na čtení v Havlíčkově Brodě, 17. října<br />
v Morkovicích a 27. listopadu v Liberci.<br />
Co vám kontakt se čtenáři dává?<br />
Psaní je osamělá práce (ne že by mi<br />
to vadilo, já jsem docela samotář).<br />
Většina reakcí na moje knihy se ke mně<br />
dostává elektronicky, v podobě zpráv<br />
na sociálních sítích nebo v e-mailu.<br />
Setkání s živými lidmi, kteří četli nějakou<br />
mou knihu, je zvláštní, zázračný<br />
pocit. Vždycky si tak trochu užasle<br />
říkám: „Hele, oni fakt existují.“<br />
A jaká knížka v poslední době nadchla<br />
vás?<br />
Právě čtu Celý život, výbor z deníků<br />
Jana Zábrany. Je to úžasné intimní<br />
nahlédnutí do vnitřního života velmi<br />
BARBORA ŠŤASTNÁ (* 1973)<br />
Vystudovala scenáristiku na FAMU<br />
a pracovala jako novinářka. Nyní je<br />
editorkou archivu Paměť národa<br />
společnosti Post Bellum. V letech<br />
2010–2018 zachycovala postřehy<br />
z každodenního života na svém<br />
Šťastném blogu, který se stal<br />
inspirací pro její prvotinu Šťastná<br />
kniha a další sbírky fejetonů Jak<br />
jsem sebrala odvahu a Dobrá<br />
tak akorát. Po nich následovala<br />
Láska pro samouky, rodinný<br />
příběh Hezčí svět a trojgenerační<br />
román Samotářky. Začátkem října<br />
jí vychází v nakladatelství Motto<br />
historický román s názvem Hotel<br />
Atlantic.<br />
talentovaného a vzdělaného muže,<br />
který kvůli vnějším okolnostem nemohl<br />
svoje nadání plně uplatnit. Ale taky<br />
je to nemilosrdný pohled na to, jak<br />
se pod vládou komunistů měnil život<br />
v Československu od roku 1948 do osmdesátých<br />
let, taková kronika temných<br />
časů.<br />
15