KNIHKUPEC 24
Říjnový magazín Knihkupec je opět plný napětí, lidských osudů a lásek, stejně jako knižní novinky, které na svých stránkách přináší. Řada zajímavých rozhovorů nejen s autory, spousta knižních tipů a recenzí, přehled novinek a články z knižního prostoru. Hezké čtení.
Říjnový magazín Knihkupec je opět plný napětí, lidských osudů a lásek, stejně jako knižní novinky, které na svých stránkách přináší. Řada zajímavých rozhovorů nejen s autory, spousta knižních tipů a recenzí, přehled novinek a články z knižního prostoru. Hezké čtení.
- TAGS
- knihy
- kniha
- wwwknihkupecnet
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Fejeton<br />
Alena Mornštajnová, Gustave Flaubert,<br />
Harriet Beecher Stoweová a další byli<br />
v nedávné literární polemice obviněni<br />
z nesprávného vnímání a líčení okolního<br />
světa. Nic nového. Karlu Hynku<br />
Máchovi vytýkala dobová obrozenecká<br />
kritika, že jeho Máj popisuje pokřivené<br />
rodinné vztahy, místo aby podporoval<br />
české národní uvědomění a drobnou<br />
práci pro vlast. Naopak Zdeněk Nejedlý<br />
adoroval Aloise Jiráska z ideologických<br />
pozic tak dlouho a tak moc, až jeho<br />
historické romány mnoha generacím<br />
čtenářů dokonale zprotivil.<br />
Z nesprávného názoru a dokonce<br />
i falšování dějin byl obviněn<br />
i významný finský spisovatel Väinö<br />
Linna (1920 – 1992), který ve své trilogii<br />
Pod Severkou líčí občanskou válku<br />
z roku 1918 z pohledu poražených<br />
rudých. Zjednodušeně řečeno chudých<br />
venkovských pachtýřů, kteří<br />
se přidali k rudým proto, aby zlepšili<br />
své bezprávné postavení. To ovšem<br />
byl jen jeden důvod občanské války<br />
Markéta Hejkalová<br />
Literatura je víc než ideologie<br />
– tím hlavním byla snaha sovětských<br />
bolševiků o znovupřipojení Finska<br />
k Rusku, v té době už sovětskému.<br />
Bílí pod vedením generála Gustava<br />
Mannerheima zvítězili a zachránili<br />
Finsku svobodu a samostatnost. Tento<br />
oficiální výklad se po vydání a obrovském<br />
čtenářském úspěchu Linnovy<br />
trilogie začal drolit, až byl téměř<br />
přehlušen oním výkladem literárním,<br />
líčícím události z pohledu jedné chudé<br />
rodiny.<br />
Po rozpadu Sovětského svazu<br />
a Linnově smrti zazněly hlasy, že Linna<br />
svým dílem zkresluje historii – ale<br />
debata skončila tím tím, že Väinö Linna<br />
byl výborný spisovatel, měl plné právo<br />
vylíčit události ze svého úhlu pohledu<br />
a rozhodně není odpovědný za další<br />
výklady a interpretace svého románu.<br />
Četla jsem knihu v roce 1980 jako<br />
dvacetiletá studentka finštiny. Uměla<br />
jsem si představit mnoho lákavějších<br />
činností než číst tlustou bichli o nějaké<br />
staré válce, navíc z pohledu bolševiků,<br />
ale byla to povinná četba ke zkoušce<br />
z literatury a já jsem byla šprtka.<br />
Otevřela jsem knihu – a nemohla<br />
jsem se od toho skvělého románu<br />
odtrhnout. Se zatajeným dechem<br />
jsem hltala osud Jussiho Koskely, který<br />
proměnil nehostinný močál v půdu<br />
k bydlení i obživě, osud jeho syna,<br />
jemuž právě po občanské válce hrozila<br />
poprava, milostné příběhy a peripetie,<br />
všední život několika vesnických rodin.<br />
Díky Väinö Linnovi jsem si uvědomila,<br />
že život a svět je mnohem složitější,<br />
zákeřnější, ale i pestřejší a nádhernější,<br />
když ho přestaneme vnímat pouze<br />
ideologicky.<br />
To jsem objevila Ameriku, říkala jsem<br />
si později. Každý přece ví, že literatura<br />
je víc než ideologie. Opravdu každý?<br />
V poslední době si tím přestávám být<br />
jistá a mám čím dál častěji obavy, aby<br />
nás ideologie znovu nesevřely do svých<br />
smutných a bezútěšných pout.<br />
17<br />
FEJETON