Verliebt ins Umgebindeland Překrásnou krajinou podstávkových domů

22
Böhmisches Glas mit Weltruf
Am Südhang des Lausitzer Gebirges liegt die Glasmacherstadt
Kamenický Šenov/Steinschönau. In der Glashütte Jílkova
formt der erfahrene Glasmeister Petr Drnec (Foto 1) mit einem
Dorn geschickt die weiche, glühende Masse. Eine Schale, ein
kunstvolles Stück Böhmisches Glas entsteht. Unter diesem
Namen hat die Glaskunst aus Böhmen vor allem ab Ende des
17. bis Anfang des 20. Jahrhunderts Weltgeltung erlangt. Seit
der politischen Wende 1989 greifen an Traditionsstandorten
private Glashütten, Manufakturen und kleine Werkstätten alte
Veredelungstechniken für bekannte Stilrichtungen und neue
Dekore auf. In Handarbeit werden filigrane Figuren (Foto 2)
gezaubert. Unerschöpflich sind die Formen für die Glaswaren,
die mit dem Mund geblasen werden, so wie im Atelier David
Wünsch in Nový Bor/Haida (Foto 3). Die riesigen Holzvorräte
und Funde von Quarzadern im Gestein hatten einst die Glasmacherei
zum Erwerbszweig in den dichten Wäldern des Lausitzer
Gebirges gemacht. Die Blütezeit brachte der Barock. Von
Kamenický Šenov und Nový Bor aus wurde veredeltes Glas in
alle Welt verkauft. Sensationell war 1834 die Erfindung der
Rotbeize. Diese spezielle Art, Glas zu färben, wurde zu einer
charakteristischen Technik der Region. Glasmuseen in Nový
Bor und Kamenický Šenov (Foto 4) widerspiegeln heute die
700-jährige Geschichte der hiesigen Glasherstellung, darunter
mit Handwerkzeug und erlesenen Schaustücken.
České sklo světové pověsti
Jižní svahy Lužických hor ochraňují město Kamenický Šenov.
Česká sklářská tradice zde a v nedalekém Novém Boru přežívá
již více než 700 let - jak ostatně dokazují inventáře místních
sklářských muzeí (obr. 4), kterým vévodí nejen samotné umělecké
skvosty, ale i originální ruční nářadí jeho tvůrců. České
sklo si světový věhlas vydobylo především v období od konce
17. až po začátek 20. století. Dobou jeho největšího rozkvětu
bylo baroko. Obrovské zásoby dřeva a nálezy křemenných žil
udělaly ze sklářství jistý zdroj příjmů pro zdejší obyvatele.
Z Kamenického Šenova a Nového Boru se zušlechtěné sklo
vyváželo do celého světa. Senzací bylo vynalezení červené glazury
v roce 1834. Tato speciální technika barvení skla se stala
charakteristickou pro celý region. Po posledních politických
změnách v roce 1989 se na tradiční styly a místa snaží navázat
soukromé sklářské hutě, manufaktury a dílničky. Kraj Kamenického
Šenova a Nového Boru zapsal do sklářského povědomí
mezi jinými i takové pojmy jako Jílkova huť, mistrovská práce
Petra Drnce (obr. 1), foukané sklo ateliéru Davida Wünscheho
(obr. 3) nebo ruční filigránové figurky (obr. 2).