INFORMAČNÍ SERVIS

písm. c) a § 32) je součástí komunálního odpadu, je příliš nejasná
a problém neřeší. Rozlišování výrobní a nevýrobní činnosti je zcela
zatěžující a nadbytečné, jelikož i při výrobní činnosti drobných
živnostníků vzniká odpad podobný komunálnímu (např. truhláři,
pekaři, krejčí, brašnáři, čalouníci), a z věcného hlediska nelze rozlišit,
kdo a při jaké činnosti odpad vyprodukoval. Živnostníci by
měli být do systému nakládání s komunálním odpadem zapojeni
povinně za příslušné zpoplatnění, pokud jednoznačně neprokáží,
že odpad neprodukují, nebo že s veškerou svou produkcí nakládají
v souladu s právními předpisy.
Návrh zákona a v souladu s ním novelizované právní předpisy
(zákon o místních poplatcích) rovněž mění stávající tři formy
zpoplatnění občanů za nakládání s odpady (dnes v § 17 odst. 5
– smluvní úhrada, § 17a – zvláštní poplatek za nakládání komunálním
odpadem, § 10b zákona o místních poplatcích), ačkoliv stávající
způsoby nevyvolávají v praxi vážnější problémy. Výběr formy má
být plně na obci, která zohlední své místní podmínky a finanční
možnosti. Námitky ztráty motivace ke třídění odpadů uplatňováním
kapitační platby (§ 10b zákona o místních oplatcích, zavedeno
v cca 80 % obcí České republiky) bez zohlednění vyprodukovaného
množství odpadů příslušným poplatníkem je vyváženo zejména
efektem nízkého procenta černých skládek, jejichž odstraňování
dodatečně zatěžuje veřejné rozpočty, dále administrativní
a evidenční jednoduchostí a i snadným vymáháním ze strany obcí.
Krom toho stávající místní poplatek umožňuje pružně reagovat na
životní situaci daného poplatníka a případně mu celý, nebo část
poplatku prominout. Nově navrhovaný poplatek odvozený od
množství vyprodukovaného poplatníkem je v praxi těžko aplikovatelný
s ohledem na skutečnost, že více jak 60 % obyvatelstva
České republiky bydlí v sídlištní zástavbě a nebude možné identifikovat,
kolik odpadu poplatník vyprodukoval.
Návrhu novely nařízení č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví
národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění
nařízení vlády č. 301/2007 Sb.
Návrh z dílny Ministerstva životního prostředí ve spolupráci
s Agenturou ochrany přírody a krajiny je předkládán z důvodu
potřeby novelizace evropsky významných lokalit (NATURA 2000).
Svaz má k návrhu nařízení vlády a odůvodnění k němu zásadní
výhrady, koncepčně návrh odmítá, jelikož způsob přípravy aktualizovaného
národního seznamu evropsky významných lokalit
(dále jen „seznam“) je z pohledu měst a obcí velmi netransparentní.
Opakuje se zkušenost z tvorby prvního seznamu z roku 2005.
Provedený výběr je v případě některých lokalit v rozporu se zájmy
měst a obcí, zejména na rozvoj území z hlediska dopravního, hospodářského
a kulturního, využívání zdrojů pro zásobování obyvatelstva
pitnou vodou, budování protipovodňových opatření,
popř. nejsou dořešeny nároky na náhradu újmy při hospodaření
na daných lokalitách a nejsou známy podmínky hospodaření na
vymezených lokalitách. V případech, kdy jsou ve střetu dva zájmy,
tj. veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny a veřejný zájem rozvoj
území, zásobování a ochrany obyvatelstva, je třeba preferovat
ten zájem, který neohrozí nebo neztíží existenci obyvatelstva v
daném regionu, tj. užít pravidla přiměřenosti.
Ochrana přírody a krajiny nesmí být upřednostňována na úkor
nepřiměřených ekonomických nákladů zatěžujících samosprávy
při zajišťování potřeb svých občanů. Návrhy na vymezení nových
území evropsky významných lokalit a střety z těchto návrhů vyplývající
je nutno bezpodmínečně vypořádat po vzájemné dohodě
s konkrétními městy a obcemi, a to u všech navrhovaných lokalit
v dostatečném časovém prostoru. Mezi obcemi, jejichž území je
zahrnováno do evropsky významných lokalit, panuje obava (např.
Hradec králové, Dambořice, Kopřivnice, Děčín, Brno, České Budějovice
aj.), že využití jejich území bude zatíženo a rozvoj obce se
tak zastaví nebo velmi omezí.
Z tohoto důvodu požaduje Svaz vytvoření seznamu evropsky
významných lokalit jedině s jednoznačným souhlasem (včetně
případných podmínek zabezpečujících přiměřený rozvoj území)
všech dotčených vlastníků nemovitostí, zejména měst a obcí
k navrhovaným lokalitám, a to bez jakéhokoliv finančního a hospodářského
dopadu jak na obce a města, tak i na kraje.
připravil Mgr. Pavel Drahovzal
legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu
Obce a Evropská unie
16. plenární zasedání Kongresu místních a regionálních
orgánů Rady Evropy (CLRAE)
Ve dnech 3.- 5. března 2009 se konalo ve Štrasburku, sídle Rady Evropy, 16. plenární
zasedání jejího Kongresu místních a regionálních orgánů. Delegace ČR, která se jej
zúčastnila, byla tentokrát 5členná: Jana Fischerová, starostka Havlíčkova Brodu, Zdeněk
Brož, starosta Šumperka, Alenka Antošová, starostka Proboštova, Hana Richtermocová,
místostarostka Hořic, a Jan Mrázek, radní Opavy.
Rada Evropy oslaví letos, stejně jako
NATO, 60 let od svého založení. Má již
47 členů, o 20 více než Evropská unie (27).
Česká republika byla přijata v roce 1993.
Kongres místních a regionálních orgánů
je jedním z hlavních pilířů Rady Evropy
spolu s Evropským soudem pro lidská
práva, Výborem ministrů a Parlamentním
shromážděním.
Hlavními tématy 16. plenárního zasedání
Kongresu byly celosvětová finanční
informační servis č. 4/2009 strana 38