osvobodí
Ä. 1 on-line - Milujte se!
Ä. 1 on-line - Milujte se!
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ani nebyl v Římě, natož aby tam měl svůj<br />
hrob. Podobně Luther a jiní představitelé<br />
reformace popírali existenci hrobu svatého<br />
Petra ve Vatikánu a zároveň vyvolávali<br />
pochybnosti okolo primátu papeže<br />
a jeho neomylnosti v otázkách víry.<br />
Vykopávky pod svatopetrskou bazilikou<br />
začaly na jaře roku 1939, po smrti Pia<br />
XI., který vyslovil přání, aby byl pochován<br />
ve vatikánských katakombách. Při<br />
kopání hrobu se objevily zbytky pohanského<br />
pohřebiště z římského období.<br />
Když se papež Pius XII. doslechl o tomto<br />
objevu, pověřil skupinu vědců, aby<br />
pokračovali s výzkumem, který po několika<br />
letech vedl k senzačním objevům.<br />
Po dobu deseti let archeologických prací<br />
odkrývali část velkého hřbitova. Období<br />
jeho největšího rozvoje spadá pravděpodobně<br />
mezi druhé a začátek čtvrtého<br />
století po Kristu. Hroby byly objeveny na<br />
cestě vedoucí v těsné blízkosti Neronova<br />
amfiteátru. Toto velmi dobře zachované<br />
pohřebiště je typickým pohanským hřbitovem,<br />
ale byly na něm nalezeny i hroby<br />
křesťanů. Dodnes je možné obdivovat<br />
hrobky a monumenty jedinečné architektonické<br />
krásy, které patřily bohatým<br />
římským rodinám.<br />
Ve Valériově hrobce byl nalezen<br />
latinský nápis: Petrus regat Christus pro<br />
sanctis hominibus christianis ad corpus<br />
suum sepultis (Petr prosí Ježíše Krista<br />
Takto mohl vypadat Kristův hrob<br />
Část Vatikánského pohřebiště<br />
za křesťany, kteří jsou pochovaní s ním).<br />
V hrobce Popilia Herakla stál následující<br />
nápis: IN VATIC, AD CIRCUM (ve<br />
Vatikánu, u amfiteátru), který potvrzuje<br />
polohu hřbitova na vatikánském návrší<br />
hned vedle Neronova amfiteátru. Většinou<br />
to však byly hrobky rodin vyznávajících<br />
pohanské náboženství.<br />
Začátkem 4. století se hřbitov plně<br />
využíval. Podle římského práva byly<br />
hrobky posvátné a nedotknutelné. Jediným<br />
důvodem, proč byl požádán císař<br />
Konstantin (280–337) o to, aby v případě<br />
tohoto pohřebiště porušil římské právo,<br />
byla naléhavá žádost postavit křesťanský<br />
chrám na místě hrobu svatého Petra,<br />
který se zde nacházel. Toto místo se<br />
těšilo velké úctě křesťanů. Císař nařídil<br />
tzv. congestion terrarum, dal zbourat<br />
severní část hřbitova a hroby, které byly<br />
nalezeny v jeho jižní části, přikrýt zeminou.<br />
Cílem bylo získat široké prostranství<br />
na úbočí vatikánského kopce na<br />
stejné úrovni jako byl hrob svatého Petra<br />
a začít tu s výstavbou baziliky z úcty<br />
k prvnímu papeži. Svědčí to o nesmírné<br />
úctě, kterou první křesťané k hrobu svatého<br />
Petra chovali.<br />
Vykopávky v centrální části baziliky<br />
pod papežským oltářem vedly k senzačnímu<br />
objevení hrobu a ostatků svatého<br />
Petra. Jako první byla objevena velká<br />
kvádrová mramorová hrobka široká<br />
skoro 2,6 m. Dal ji postavit císař Konstantin<br />
v letech 321–324. V hrobce byl na<br />
červené stěně umístěn malý náhrobek ve<br />
tvaru vyhloubené kapličky a podpíraly<br />
ho dva sloupy.<br />
Jestliže byl tento maličký pomník<br />
zavřený v hrobce, musel mít mimořádný<br />
význam. Badatelé narazili na nejdůležitější<br />
úsek vatikánské baziliky<br />
a celého podzemního pohřebiště. Bylo<br />
zřejmé, že to byl první pomník, který<br />
byl postaven v druhém století nad hrobem<br />
svatého Petra. První křesťané tento<br />
hrob pokládali za vítěznou trofej. Protože<br />
nejstarší informace, které se týkají<br />
„vítězné hrobky“ svatého Petra, pocházejí<br />
od římského kněze Gaia, byl tento<br />
náhrobní kámen nazván Gaiovou trofejí.<br />
Na začátku druhého století postavili římští<br />
křesťané „vítěznou hrobku“ na nečekaně<br />
skromném hrobě svatého Petra,<br />
který byl celkem prostě vykopán v zemi.<br />
Na západní straně ho obklopovala červená<br />
stěna. Tato zeď ohraničovala malý<br />
pohřební pozemek s rozměry asi osm<br />
metrů na čtyři metry. Okolo hrobu svatého<br />
Petra, na kterém stála Gaiova trofej,<br />
bylo mnoho obyčejných a prostých<br />
hrobů. Hrob apoštola Petra byl obzvlášť<br />
uctíván, o čemž svědčí mnoho nápisů na<br />
takzvané „g-zdi“, včetně velkého řeckého<br />
nápisu: „Petr je tu na ‚červené zdi‘“.<br />
Výzkum, který mnoho let prováděla<br />
profesorka Margherita Guarducciová,<br />
odhalil význam mnoha nápisů na<br />
„g-zdi“. Napsal je jeden člověk, který byl<br />
zodpovědný za toto místo, podle ustálených<br />
principů tajného šifrování. Například<br />
víme, že písmena [u – a] znamenají<br />
přechod z konce, tedy ze smrti, na začátek,<br />
k plnosti života. Po straně, vedle<br />
1/2007 • 11