17.09.2015 Views

osvobodí

č. 1 on-line - Milujte se!

č. 1 on-line - Milujte se!

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

ani nebyl v Římě, natož aby tam měl svůj<br />

hrob. Podobně Luther a jiní představitelé<br />

reformace popírali existenci hrobu svatého<br />

Petra ve Vatikánu a zároveň vyvolávali<br />

pochybnosti okolo primátu papeže<br />

a jeho neomylnosti v otázkách víry.<br />

Vykopávky pod svatopetrskou bazilikou<br />

začaly na jaře roku 1939, po smrti Pia<br />

XI., který vyslovil přání, aby byl pochován<br />

ve vatikánských katakombách. Při<br />

kopání hrobu se objevily zbytky pohanského<br />

pohřebiště z římského období.<br />

Když se papež Pius XII. doslechl o tomto<br />

objevu, pověřil skupinu vědců, aby<br />

pokračovali s výzkumem, který po několika<br />

letech vedl k senzačním objevům.<br />

Po dobu deseti let archeologických prací<br />

odkrývali část velkého hřbitova. Období<br />

jeho největšího rozvoje spadá pravděpodobně<br />

mezi druhé a začátek čtvrtého<br />

století po Kristu. Hroby byly objeveny na<br />

cestě vedoucí v těsné blízkosti Neronova<br />

amfiteátru. Toto velmi dobře zachované<br />

pohřebiště je typickým pohanským hřbitovem,<br />

ale byly na něm nalezeny i hroby<br />

křesťanů. Dodnes je možné obdivovat<br />

hrobky a monumenty jedinečné architektonické<br />

krásy, které patřily bohatým<br />

římským rodinám.<br />

Ve Valériově hrobce byl nalezen<br />

latinský nápis: Petrus regat Christus pro<br />

sanctis hominibus christianis ad corpus<br />

suum sepultis (Petr prosí Ježíše Krista<br />

Takto mohl vypadat Kristův hrob<br />

Část Vatikánského pohřebiště<br />

za křesťany, kteří jsou pochovaní s ním).<br />

V hrobce Popilia Herakla stál následující<br />

nápis: IN VATIC, AD CIRCUM (ve<br />

Vatikánu, u amfiteátru), který potvrzuje<br />

polohu hřbitova na vatikánském návrší<br />

hned vedle Neronova amfiteátru. Většinou<br />

to však byly hrobky rodin vyznávajících<br />

pohanské náboženství.<br />

Začátkem 4. století se hřbitov plně<br />

využíval. Podle římského práva byly<br />

hrobky posvátné a nedotknutelné. Jediným<br />

důvodem, proč byl požádán císař<br />

Konstantin (280–337) o to, aby v případě<br />

tohoto pohřebiště porušil římské právo,<br />

byla naléhavá žádost postavit křesťanský<br />

chrám na místě hrobu svatého Petra,<br />

který se zde nacházel. Toto místo se<br />

těšilo velké úctě křesťanů. Císař nařídil<br />

tzv. congestion terrarum, dal zbourat<br />

severní část hřbitova a hroby, které byly<br />

nalezeny v jeho jižní části, přikrýt zeminou.<br />

Cílem bylo získat široké prostranství<br />

na úbočí vatikánského kopce na<br />

stejné úrovni jako byl hrob svatého Petra<br />

a začít tu s výstavbou baziliky z úcty<br />

k prvnímu papeži. Svědčí to o nesmírné<br />

úctě, kterou první křesťané k hrobu svatého<br />

Petra chovali.<br />

Vykopávky v centrální části baziliky<br />

pod papežským oltářem vedly k senzačnímu<br />

objevení hrobu a ostatků svatého<br />

Petra. Jako první byla objevena velká<br />

kvádrová mramorová hrobka široká<br />

skoro 2,6 m. Dal ji postavit císař Konstantin<br />

v letech 321–324. V hrobce byl na<br />

červené stěně umístěn malý náhrobek ve<br />

tvaru vyhloubené kapličky a podpíraly<br />

ho dva sloupy.<br />

Jestliže byl tento maličký pomník<br />

zavřený v hrobce, musel mít mimořádný<br />

význam. Badatelé narazili na nejdůležitější<br />

úsek vatikánské baziliky<br />

a celého podzemního pohřebiště. Bylo<br />

zřejmé, že to byl první pomník, který<br />

byl postaven v druhém století nad hrobem<br />

svatého Petra. První křesťané tento<br />

hrob pokládali za vítěznou trofej. Protože<br />

nejstarší informace, které se týkají<br />

„vítězné hrobky“ svatého Petra, pocházejí<br />

od římského kněze Gaia, byl tento<br />

náhrobní kámen nazván Gaiovou trofejí.<br />

Na začátku druhého století postavili římští<br />

křesťané „vítěznou hrobku“ na nečekaně<br />

skromném hrobě svatého Petra,<br />

který byl celkem prostě vykopán v zemi.<br />

Na západní straně ho obklopovala červená<br />

stěna. Tato zeď ohraničovala malý<br />

pohřební pozemek s rozměry asi osm<br />

metrů na čtyři metry. Okolo hrobu svatého<br />

Petra, na kterém stála Gaiova trofej,<br />

bylo mnoho obyčejných a prostých<br />

hrobů. Hrob apoštola Petra byl obzvlášť<br />

uctíván, o čemž svědčí mnoho nápisů na<br />

takzvané „g-zdi“, včetně velkého řeckého<br />

nápisu: „Petr je tu na ‚červené zdi‘“.<br />

Výzkum, který mnoho let prováděla<br />

profesorka Margherita Guarducciová,<br />

odhalil význam mnoha nápisů na<br />

„g-zdi“. Napsal je jeden člověk, který byl<br />

zodpovědný za toto místo, podle ustálených<br />

principů tajného šifrování. Například<br />

víme, že písmena [u – a] znamenají<br />

přechod z konce, tedy ze smrti, na začátek,<br />

k plnosti života. Po straně, vedle<br />

1/2007 • 11

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!