osvobodí

Antikoncepce
a přirozené metody
Ke své sexualitě a plodnosti je možné mít dva postoje: buď se
přijmout, přijmout svou biologii, přirozenost (ekologii) Božího
stvoření, anebo se nepřijmout – pokoušet se opravovat přírodu,
a tím opravovat i Boha v jeho stvořitelském díle.
pro
V prvním případě poznáme svou přirozenost
a svůj vklad do ní, tedy i vklad
do koncepce Stvořitele. V druhém případě
rozvíjení antikoncepce jako zdánlivě
lepší, modernější, stojí proti koncepci
Stvořitele, zároveň však zavrhuje skutečnou
přirozenost člověka. I v této
druhé situaci člověk vždy prohrává.
Sám, osobně. Prohrává každý, komu se
zdá, že přírodu – v konečném důsledku
Pána Boha – oklamal, že využil to, co je
příjemné, a zavrhl to, co se zdá v Božím
plánu lásky nevýhodné. Na takovémto
člověku se to projevuje. On sám je v tom
všem největší chudák.
A protože se nemůžeme dostat k lidem
tvrzením: „Pán Bůh to pro tebe naplánoval
a je to dobré“ – neboť s tím se nedostaneme
ke všem mladým lidem – přejděme
na rovinu ekologie: „Toto je zdravé. Toto
je v souladu s přírodou, toto není. Toto je
zničující.“
Nebudu se teď zabývat celou problematikou
škodlivosti antikoncepce, to si
lze někde přečíst. Avšak antikoncepce
jako taková je postojem člověka, který
chce napravit přírodu, opravit Pána Boha.
Je to politováníhodný postoj v porovnání
se záměrem Tvůrce. Vždyť na začátku 21.
století máme dostatečné poznání o lidské
plodnosti a nemusíme se jí bát a ze strachu
ji ničit. Skutečně se můžeme naučit rozeznávat
plodnost a využívat ji nejlépe, jak
se dá. Zde je třeba jedním dechem dodat:
důležitou podmínkou správného používání
přirozených metod je zapojení muže
do interpretace pozorování ženy. Pokud
ho to zaujme, potom je velká naděje, že
takovému manželství se bude dařit. Mnohem
horší to je tehdy, když to žena musí
foto: archiv MS!
provádět za jeho zády – někdy je na to
odkázaná – ať se tedy pokusí postupně ho
do tohoto sledování zatáhnout.
Obecně lidé nepříliš rozlišují mezi
antikoncepčním a přirozeným přístupem
k plodnosti. Často hovoří: „Vždyť jde o to,
abychom neměli děti. A jestli toho dosáhneme
přirozenou cestou anebo umělou
(‚moderní‘, ‚vědeckou‘), je až druhořadé.“
To je úplně zamotané a zmatené.
Předně u přirozených metod nejde
o to, aby nebyly počaty děti. Jde o to, aby
byly počaty – ale tehdy, když jsme schopni
je přijmout, a tolik, kolik jsme v nejlepší
víře uznali za optimální pro naši rodinu.
Navíc jsou přirozené metody velmi nápomocné
v případě těžkostí s početím.
Pomáhají určit příčinu problémů a vybrat
nejvhodnější dobu pro pohlavní styk, aby
tak byla největší šance na početí. Přirozené
metody slouží člověku, který akceptuje
svou přirozenost a uznává, že život
dítěte je důležitější než sexuální zážitek.
Takto je manželské soužití podřízené
vyššímu cílu, plodnosti. Neznamená
to zříkání se sexuální rozkoše, naopak,
ta je plnější a hlubší, protože je zná-
1/2007 • 39