CHRONICKÁ MYELOIDNÍ LEUKEMIE - European Leukemia Net

2. JAK VZNIKÁ CHRONICKÁ MYELOIDNÍ LEUKEMIE?
v procesu zvaném transkripce (přepis) a následně pak vzniká příslušná bílkovina (protein)
procesem zvaným translace (překlad). Trojice různě zkombinovaných nukleotidů kódují
jednotlivé aminokyseliny, které jsou základními stavebními kameny bílkovin (Obr. 3).
Bílkoviny jsou vlastními vykonavateli příslušné genetické informace. Pro proces vyjádření
informace obsažené v genu například funkcí určité bílkoviny se též používá pojmu
tzv. exprese (vyjádření) genu. Výše popsané pochody a pojmy nám pomohou k pochopení
řady dalších souvislostí, které se týkají vlastní CML a budou probrány v následujících
kapitolách.
2.2. Co to je leukemie a jaké jsou její druhy?
Jak již bylo zmíněno v úvodu této stati, leukemie je nádorovým, tedy zhoubným
onemocněním mateřských krvetvorných buněk. Název leukemie pochází z řečtiny
(leukos´= bílý,´haima´ či ´aima´ = krev; leukemie = bělokrevnost). Podstatou leukemie
je genetická porucha v mateřské krvetvorné buňce, v jejímž důsledku se naruší regulace
krvetvorby a celý proces se vymyká kontrole. Krevní buňky se nekontrolovaně množí
a hromadí se nejen v kostní dřeni, ale zvýšeně se vyplavují i do periferní krve a ukládají
se v různých orgánech, např. ve slezině, játrech, lymfatických uzlinách, ale i v plicích,
centrálním nervovém systému, apod. Tyto patologické nádorové krvinky navíc neplní
svoji funkci a případná zdravá zbývající krvetvorba je v důsledku útlaku hromadícími
se nemocnými buňkami nedostatečná. Následkem této situace jsou nejrůznější projevy,
kterými na sebe onemocnění upozorní a pacienta přivede k lékaři.
Pod pojmem leukemie si nepředstavujme jednu nemoc. Existuje několik druhů,
které můžeme rozdělit podle některých znaků. Podle rychlosti průběhu rozlišujeme
leukemie akutní a chronické. Akutní formy mají zpravidla rychlý průběh a neléčeny
vedou rychle ke smrti nemocného. Dochází zde k rychlému množení nejmladších
krvetvorných buněk, blastů. Na druhou stranu chronické formy mají většinou pomalý
a postupný průběh, často jsou diagnostikovány zcela náhodně. V některých případech
může nemocný bez léčby žít několik let. Množící se buňky současně vyzrávají a mohou
si částečně, alespoň zpočátku, ponechat svoje funkce. Dalším dělícím měřítkem je typ
buněk, které jsou postiženy, odtud rozdělení na myeloidní (postihující granulocyty
a/nebo monocyty) a lymfatické (postihující lymfocyty) leukemie.
13