CHRONICKÁ MYELOIDNÍ LEUKEMIE - European Leukemia Net

5. JAK SE CHRONICKÁ MYELOIDNÍ LEUKEMIE DIAGNOSTIKUJE?
5.5. Cytogenetické vyšetření kostní dřeně a periferní krve
Zásadním pro potvrzení diagnózy CML je průkaz Filadelfského (Ph) chromozomu,
který je přítomen u 95 % pacientů s CML (Obrázek 7). U zbylých 5 % sice nenajdeme Ph
chromozom, ale jeho produkt, fúzní gen BCR-ABL1 je přítomen vždy, jen je nutné k jeho
detekci použít citlivější metodu. Klasické vyšetření cytogenetické, tzv. karyotypování
je prováděno zkušeným odborníkem ve speciální laboratoři a je časově poměrně
náročné (2–3 týdny). Je k němu nutný vzorek kostní dřeně. Dřeňové buňky se musí
určitou dobu kultivovat ve vhodném médiu a k vyšetření je nezbytné, aby vešly do cyklu
buněčného dělení. K získání informativního výsledku je nutné, aby bylo zhodnoceno
nejméně 20 dělících se buněk (tzv. mitóz nebo metafází). Cytogenetické preparáty se
hodnotí po speciálním barvení (nejčastěji tzv. G-pruhování) ve světelném mikroskopu,
většinou vybaveném počítačovou analýzou obrazu. Výsledek vyšetření uvádí laboratoř
v písemné podobě, průkaz Filadelfského chromozomu je dle cytogenetické nomenklatury
zaznamenán následovně: 46, XY, t (9;22)(q34;q11) u mužů a 46, XX, t (9;22)(q34;q11)
u žen. Množství Ph-pozitivních buněk se při diagnóze blíží nebo dosahuje 100 %,
s účinnou terapií pak klesá v ideálním případě úplně vymizí (stav nazýváme kompletní
cytogenetickou odpovědí). Karyotyp se pak stává fyziologickým u 100 % hodnocených
buněk, tj. 46, XY u mužů a 46, XX u žen.
Klasické cytogenetické vyšetření má i přes svou náročnost stěžejní postavení
v diagnostice i dalším sledování pacientů s CML, a to nejen proto, že defi nice léčebných
odpovědí jsou na něm založeny, ale i proto, že jedině tímto vyšetřením je možné posoudit
i případné jiné chromozomální abnormality (mimo Ph chromozom), které mohou mít
význam pro další prognózu pacientů.
Dalším vyšetřením spadajícím do ranku cytogenetických metod je
tzv. fl uorescenční in situ hybridizace (FISH). Toto vyšetření má ve srovnání s klasickou
cytogenetikou vyšší citlivost, tedy dokáže zachytit i ty buňky nesoucí Ph chromozom,
které by klasická cytogenetika nezachytila. Posuzuje se více buněk (200–300), které
navíc nemusejí být v cyklu buněčného dělení, na kvalitu vzorku tedy nejsou kladeny tak
vysoké nároky. Často se totiž stává, že klasické cytogenetické vyšetření je tzv. nehodnotitelé
právě z důvodu nutnosti použití dělících se buněk. FISH je možno provést i z buněk
periferní krve. Principem metody je použití speciálních fl uorescenčně obarvených
sond, které se přímo vážou na určitá místa na chromozomech. V případě podezření na
CML jsou použity sondy cílené na geny BCR a ABL1 svítící červeně a zeleně. Pokud je
přítomen patologický fúzní gen BCR-ABL1, dojde ke splynutí fl uorescenčních signálů,
což se projeví žlutým zbarvením místa fúze (Obr. 9). Výsledek vyšetření je udán
v % BCR-ABL1 pozitivních jader či buněk.
29