Zima 2008 [4MB] - Národní park Šumava

depozice se ovzduší zbavuje plynných
a tuhých částic včetně škodlivin antropogenního
původu, ale zároveň atmosférická
depozice představuje mechanismus
látkového vstupu do ostatních složek
prostředí (hydrosféry, pedosféry, litosféry,
kryosféry, biosféry). Celková depozice je
složena z depozice mokré a suché. Mokrá
složka depozice je spojena se srážkovou
činností. Má zejména složku padajících
srážek (kapalné dešťové srážky, sníh,
kroupy, mrholení a ostatní padající srážky)
a složku usazených srážek (depozice
z větrem hnané nízké oblačnosti a mlhy,
námraza, jíní, jinovatka, rosa a zmrzlá
rosa, ledovka).
USAZENÉ SRÁŽKY
Představují velmi zajímavou, důležitou,
ale často nepochopitelně opomíjenou
složku atmosférické depozice (tedy
přenosu vody a látek z atmosféry na
zemský povrch) významně ovlivňující
vodní i látkovou bilanci krajiny. Je zejména
důležitá v přímořských oblastech
a v oblastech horských, kdy vysoké
rychlosti větru a dlouhotrvající intenzivní
mlhy způsobují významný vstup vody na
lesní porosty, což se projevuje tak, že pod
stromy v takových případech „prší“, ač padající
srážky v tu chvíli nejsou mimo les patrné.
Usazené srážky jsou vítaným a mnohdy
nejvýznamnějším zdrojem vody v aridních,
na vodu chudých oblastech. Například
v horských a přímořských oblastech Jižní
Ameriky (Chile) a Afriky (Jihoafrická
republika, Namibie, Maroko, aj.) se mlžná
voda dnes již běžně sbírá na speciálních
sítích a představuje cenný zdroj užitkové
vody, který svým ročním úhrnem převyšuje
úhrn srážek vertikálních (padajících).
I proto první studie vlivu usazených srážek
na vodní bilanci pochází z oblasti Stolové
hory nad Kapským Městem a není bez
zajímavosti, že se náhorní planina na této
hoře díky nadbytku atmosférické vláhy
z mlh nápadně podobá šumavským
mokřadům.
V našich oblastech je nesporně větší
ekologický význam usazených srážek,
díky jejich až řádově vyšším obsahům
znečišťujících látek, ve srovnání
s padajícími srážkami před významem
vodohospodářským. Množství usazených
srážek je velmi proměnlivé a přesně
nekvantifikovatelné. Pro odhad množství
nejdůležitějších usazených srážek, a sice
depozice vody z větrem hnané nízké
oblačnosti a mlhy, existuje několik metod:
nejčastěji používaná metoda je vodní
bilance v lesním porostu, kdy se měří
všechny měřitelné vstupy a neznámá
složka usazené (někdy také nesprávně
nazývané horizontální) depozice se dopočte.
Dalšími metodami jsou sledování
usazených srážek na náhradních površích,
10 zima 2008