![Zima 2008 [4MB] - Národní park Šumava](https://img.yumpu.com/21236024/19/500x640/zima-2008-4mb-narodni-park-sumava.jpg)
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
jiných skupin (Perlidae, Perlodidae) jsou<br />
vrcholovými predátory, jako např.<br />
ohrožené, nápadné a až 55 mm dlouhé<br />
druhy rodu Perla, původně na Šumavě<br />
žijící téměř ve všech vodních tocích. Jako<br />
první sbíral na Šumavě pošvatky František<br />
Klapálek, který v okolí Železné Rudy,<br />
Boubína a Plechého našel 28 druhů<br />
(48 % z tehdy 58 druhů známých<br />
z Čech), nálezy dalších druhů publikovali<br />
Willi Nowak, Jaromír Šámal a Otto<br />
Winkler, o poznání šumavské fauny se<br />
však nejvíce zasloužila v 50. a 60. létech<br />
minulého století Eugenie Nováková-Křelinová,<br />
která z celkem 72 šumavských<br />
lokalit uvádí 56 druhů (22 z nich<br />
nalezených v Čechách poprvé, uvedená<br />
čísla jsou orientační, sbírka Dr. Křelinové je<br />
v současné době podrobně revidována).<br />
Přesto se v poslední době podařilo také na<br />
Šumavě najít další ohrožené druhy, jako<br />
jsou Capnopsis schilleri, Capnia nigra<br />
a Brachyptera monilicornis.<br />
CHROSTÍCI JSOU TAKÉ<br />
STAVITELÉ I TKALCI<br />
Chrostíci jsou nápadnou hmyzí<br />
skupinou velmi příbuznou motýlům<br />
(dospělci se liší, zjednodušeně řečeno,<br />
hlavně kousacím ústním ústrojím namísto<br />
motýlího sosáku a chloupky na křídlech<br />
namísto šupinek). Larvy jsou dvojího typu:<br />
kampodeoidní - velmi pohyblivé, zploštělé<br />
a většinou dravé, které si nestaví<br />
schránku, a eruciformní („s domečkem“)<br />
- zavalité, většinou býložravé, které jsou<br />
velmi podobné motýlím housenkám<br />
a staví si schránku z rostlinných zbytků či<br />
úkrojků, zrníček písku, ulitek vodních plžů<br />
nebo pouze ze svých slizovitých výměšků.<br />
Někteří chrostíci, podobně jako pavouci<br />
na souši, tkají pod vodou sítě ve formě<br />
vrší, do kterých zachytávají potravu.<br />
Chrostíci žijí ve všech typech vod a často<br />
mají poměrně širokou ekologickou valenci<br />
(tolerance k různým životním<br />
podmínkám), takže jejich využití pro<br />
bioindikaci je u některých druhů<br />
omezené. O poznání chrostíků Šumavy se<br />
zasloužil již koncem 19. století opět František<br />
Klapálek, později Stanislav Obr<br />
a hlavně Karel Novák, v nejnovější době<br />
publikovali pozoruhodné nálezy Pavel<br />
Chvojka a Petr Komzák. Druhová diverzita<br />
chrostíků Šumavy je ve srovnání<br />
s jepicemi (asi 65 druhů) a pošvatkami (asi<br />
75 druhů) obrovská, bylo zde zjištěno přes<br />
156 druhů (přes polovinu druhů žijících na<br />
území ČR) a jen na jediné lokalitě ve<br />
Vltavě u Pěkné žije 58 druhů. Kromě<br />
bohužel vymřelých druhů (např. Chimarra<br />
marginata, Orthotrichia angustella<br />
a Klapálkem ze Šumavy popsaného druhu<br />
Oxyethira tristella) v rámci ČR výhradně<br />
nebo převážně na Šumavě žijí např.<br />
Hydropsyche silfvenii (Prášilský potok<br />
a Křemelná), zranitelný druh Rhyacophila<br />
hirticornis (pramenné stružky v okolí Srní),<br />
ohrožený druh Acrophylax zerberus<br />
(Hamerský potok nad 1000 m n. m.)<br />
a kriticky ohrožený druh Molanna nigra<br />
(Prášilské jezero).<br />
ŠUMAVA JE PRO VODNÍ<br />
HMYZ KŘIžOVATKOU<br />
V neposlední řadě je oblast Šumavy,<br />
a to bez nadsázky, otevřenou učebnicí<br />
biogeografie vodního hmyzu. Stejně jako<br />
jinde v ČR většina druhů představuje prvky<br />
arboreální (prvky lesů mírného pásma).<br />
Zde se ale vyskytují druhy se souvislým<br />
rozšířením ve Skandinávii a ostrůvkovitým<br />
výskytem v horách střední Evropy, kdy<br />
<strong>Šumava</strong> tvoří jižní hranici areálu<br />
formovaného posledním zaledněním<br />
(např. jepice Arthroplea congener<br />
a Heptagenia fuscogrisea, klešťanka<br />
Glenocorisa propingua aj.), druhy<br />
s atlantickým rozšířením, kde je <strong>Šumava</strong><br />
východní hranicí areálu (např. chrostík<br />
Ecclisopteryx guttulata aj.), a vzácně<br />
i druhy submediteránní se severní hranicí<br />
areálu v této oblasti (např. vážka<br />
Filipohuťský potok patří k nejvýše<br />
položeným tokům Šumavy. Jeho fauna<br />
vodního hmyzu je poměrně chudá,<br />
avšak s velkým počtem vysloveně<br />
horských druhů, se kterými se jinde<br />
téměř nesetkáme.<br />
Členitost šumavských vodních toků je<br />
ideálním prostředím pro život rozličných<br />
živočišných druhů.<br />
páskovec proužkovaný Cordulegaster<br />
boltoni) a druhy rozšířené hlavně v Alpách<br />
s disjunkcí (odloučením) areálu na<br />
Šumavu nebo na Šumavu a do Novohradských<br />
hor (např. pošvatky Leuctra cingulata<br />
a Chloroperla susemicheli).<br />
Tomáš Soldán<br />
Biologické centrum AV,<br />
Entomologický ústav České Budějovice<br />
soldan@entu.cas.cz<br />
Světlana Zahrádková<br />
Botanický a zoologický ústav<br />
Masarykovy univerzity v Brně<br />
zahr@sci.muni.cz<br />
Jindřiška Bojková<br />
Botanický a zoologický ústav<br />
Masarykovy univerzity v Brně<br />
bojkova@centrum.cz<br />
zima <strong>2008</strong> 19
Change language