Zima 2008 [4MB] - Národní park Šumava

More documents

Recommendations

Info

se sice částečně zregenerují, ale v žádném případě nedosáhnou hodnot, které měly před začátkem působení kyselého deště. Otázka, jak je to možné, je zcela na místě. Hlavním důvodem je, že kyselý déšť působí podobně jako cigareta na kuřáka. Pokud je zdráv a nekouří dlouho, účinky kouření se nijak neprojevují, přestože v jeho těle prozatím skrytě probíhají procesy vedoucí k oslabení organismu a nejrůznějším chorobám. Až se choroby dostaví, obvykle ani úplné nekuřáctví už není schopno organismus regenerovat. A podobně je to i s kyselým deštěm. Dlouho není mnoho znát, přestože kyselý déšť pozvolna ničí neutralizační schopnosti půd v povodí jezera. Až je postupně a pomalu sníží pod kritickou mez, voda se okyselí. Problémem je, že tato neutralizační schopnost půd se tvořila velmi dlouho (od poslední doby ledové, tedy zhruba 10 000 let), aby ji pak kyselý déšť zničil během několika desítek let. Proto jsou jezera stále kyselá, i když intenzita kyselého deště polevila. Kyselý déšť ale nezmizel úplně. I dnes má ČR dvojnásobné emise síry na obyvatele v porovnání s průměrem EU a aut u nás jezdí velké množství. Proto i šumavská jezera ještě dlouho nebudou ve stavu, v jakém byla před 100 lety. Ze šumavských jezer je nejkyselejší Čertovo jezero, následováno Černým, Plešným a Prášilským. Nejméně je okyseleno nejmenší jezero Laka. I zde si ale na stav umožňující život ryb musíme ještě roky počkat. Foto Vladislav Hošek pH Černého jezera. Plná čára je modelový výpočet dlouhodobých zněm v letech 1860-2050, body jsou hodnoty měřené v letech 1984-2006 (Vladimír Majer, © Česká geologická služba). MŮŽE KŮROVEC ZNIČIT VODU? V souvislosti s kůrovcovým žírem v bezzásahových územích parku se objevují neustále spekulace, že po odumření dospělého patra lesa dojde k dramatickému vzrůstu koncentrací dusičnanů ve vodách, které pak nebude možné pít. A jaký je vlastně mechanismus, proč by k tomu mělo dojít? Pokud dojde k vysušení a osvětlení půdy (například když zmizí dospělé stromy a je jedno, jestli úmyslnou těžbou nebo kůrovcem), v půdě se nastartují procesy, kdy z humusu začnou mikroorganismy uvolňovat dusičnany. Čím více dusíku ve formě organických sloučenin v půdě bylo, tím víc se obvykle dusičnanů uvolní. Jejich koncentrace ale jsou, z hlediska pitnosti vody, velmi nízké. Navíc tato perioda uvolňování dusičnanů trvá jen několik let. Jakmile se zásoba surového humusu vyčerpá, a trávy a nový les začnou znovu růst, množství dusičnanů se vrátí na velmi nízké hodnoty. Koncentrace dusičnanů v šumavských vodách jsou tedy velmi nízké i tam, kde dospělý les podlehl kůrovci. Norma pro pitnou vodu je 30 mg dusičnanů na litr vody (mg/l), pro kojence 15 mg/l. Průměrné koncentrace ve vodách NP jsou dnes jen okolo 1 mg/l. Koncentrace dusičnanů se skutečně v místech s odumřelým lesem v porovnání s koncem 06 zima 2008
Porovnání koncentrací dusičnanů v povrchových vodách NP Šumava mezi lety 1984-1990 a 2003-2004. © Česká geologická služba osmdesátých let zvýšily, ale nedosahují zdaleka ani oněch kojeneckých 15 mg/l a v nejbližších letech se opět značně sníží. Všechny šumavské vody tedy bohatě splňují kojeneckou normu, a hlasatelé ekologické katastrofy zapříčiněné kůrovcem pouze šíří poplašnou zprávu. Kůrovec jako přírodní činitel kvalitu vody dlouhodobě poškodit nemůže. Pokud má někdo problémy s vysokými dusičnany ve studni, musí se poohlédnout po hnojišti nebo po blízké zemědělské výrobě. Voda na Šumavě je, mimo okyselená jezera, v dobrém stavu, mnohem lepším než na zbytku území ČR. A je to i díky existenci národního parku, který chrání toto unikátní území před neuváženými zásahy. Titul Vydra u Rechlí u Antýglu Obrázky na straně 5 Hnědá voda Vydry vytváří přirozené pěny Obr. na straně 6 Černé jezero Obr. na straně 7 Voda i z kůrovcem postižených lesů dosahuje kvality vody pro kojence RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba Praha jakub.hruska@geology.cz Foto Vladislav Hošek zima 2008 07
Page 2 and 3: Šumava I Editorial František Krej
Page 4 and 5: Šumava I Proč je voda hnědá, je
Page 8 and 9: Šumava I Mlhy na Šumavě Text a f
Page 10 and 11: depozice se ovzduší zbavuje plynn
Page 12 and 13: Šumava I Půda vysychá Text Stani
Page 14 and 15: Šumava I Zima pod Malou Mokrůvkou
Page 16 and 17: Šumava I Rozmanitost a bohatství
Page 18 and 19: Foto Jiří Kadoch Teplá Vltava me
Page 20 and 21: Šumava I Malajsie NP Taman Negara
Page 22 and 23: Šumava I Národní park Bavorský
Page 24 and 25: Šumava I Národní parky z jiného
Page 26 and 27: Šumava I Ochranářský průzkum
Page 28 and 29: muzea, jehož byl O. Leiský spoluz
Page 30 and 31: Šumava I Julius Mařák: Šumavsk
Page 32 and 33: Šumava I Johann Peter Text Dana Z
Page 34 and 35: VÝSTAVA ZACHRÁNĚNÉ DĚDICTVÍ A

Zima 2008 [4MB] - Národní park Šumava

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?