![Zima 2008 [4MB] - Národní park Šumava](https://img.yumpu.com/21236024/14/500x640/zima-2008-4mb-narodni-park-sumava.jpg)
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Šumava</strong> I <strong>Zima</strong> pod Malou Mokrůvkou<br />
Text a foto Zbyněk Klose, Radka Hanková<br />
<strong>Zima</strong><br />
pod Malou Mokrůvkou<br />
Bylo nebylo, bylo bílo. A jak už to bývá, bílo bylo<br />
dlouho. Sníh totiž patří k Šumavě, zejména té centrální,<br />
jako mlhy na Blata. Srážkově bohaté partie se zde<br />
obvykle pod silnou sněhovou peřinou „potí“ téměř<br />
půl roku. Co se po celou tu dobu se sněhem děje, jak<br />
se vyvíjí, jak čistý na Šumavě vlastně je a jak se těší<br />
na jaro... to jsou otázky, kterými se zabývá tento článek.<br />
Myšlence podrobného výzkumu sněhu<br />
byl v říjnu 2007 vdechnut život zadáním<br />
dvou diplomových prací se zaměřením na<br />
kvantitativní a kvalitativní vývoj sněhové<br />
pokrývky. Jako oblast výzkumu bylo<br />
zvoleno malé horské povodí v srdci Šumavy.<br />
Pro tento projekt se překvapivě podařilo<br />
najít i patřičně odhodlané „dobrovolníky“,<br />
a tak mohla „sněhologie“ na Šumavě začít.<br />
V minulých letech zde nepravidelně k několika<br />
měřením došlo, nicméně zima<br />
2007/<strong>2008</strong> měla být z hlediska výzkumu<br />
sněhové pokrývky něčím novým.<br />
Povodí, na kterém monitoring probíhal, leží<br />
na svazích Malé Mokrůvky (1330 m n. m.),<br />
asi 7 km jižně od Filipovy Huti. Fakulta životního<br />
prostředí ČZU zde dlouhodobě monitoruje<br />
srážko-odtokové procesy a teplotu<br />
vzduchu, čímž jsou k dispozici data nutná<br />
například pro vyhodnocení vlivu sněhu<br />
na hydrologickou bilanci. S rozlohou 17 ha,<br />
mimo hlavní turistické trasy, tedy představuje<br />
pro výzkum takového charakteru<br />
ideální lokalitu. Měření byla prováděna<br />
jednou týdně, v neděli nebo v pondělí,<br />
po celou dobu výskytu sněhové pokrývky.<br />
Pro podrobnější představu, jak měření<br />
probíhalo, a vyvrácení široce zažité představy<br />
„Sněholog, ten lehký život má“,<br />
nechť se čtenář blíže seznámí s průběhem<br />
terénního výzkumu.<br />
JAK NA TO<br />
Základní pomůckou jsou běžky pro<br />
dopravu nákladu a osoby pod ním do<br />
zájmové oblasti. Náklad je tvořen měřičským<br />
náčiním, lopatkou a sněžnicemi pro<br />
pohyb po sněhu při sběru dat.<br />
Z kvantitativního hlediska byla na povodí<br />
monitorována výška a hustota, respektive<br />
vodní hodnota sněhu, což je výška vodního<br />
sloupce, který by teoreticky vznikl kompletním<br />
roztáním sněhu. Pro určení výšky sněhu<br />
bylo povodí pravidelně osazeno stálými<br />
sněhoměrnými latěmi. Hustota se zjišťuje<br />
vážením sněhu známého objemu. K odběru<br />
sněhu slouží tzv. sněhoměrný válec, jehož<br />
hmotnost je na místě určována pomocí<br />
přenosné digitální váhy. Vedle všech latí<br />
(v zimě 2007/<strong>2008</strong> jich bylo na povodí 12)<br />
se tyto parametry sněhu měřily ještě na 13<br />
dalších vybraných stanovištích. Vznikl tedy<br />
poměrně přesný přehled o distribuci sněhu<br />
na povodí. Parametry sněhu nebyly měřeny<br />
jen plošně, ale i na úrovni jednotlivých<br />
vrstev. K tomuto účelu vznikla na povodí<br />
stálá sonda (s pracovním označením<br />
Tonda), kde se měřila výška a hustota<br />
jednotlivých vrstev a odebíraly se zde vzorky<br />
sněhu pro chemické rozbory. Ty byly<br />
porovnávány s rozborem vody odtékající<br />
z povodí.<br />
Není tedy divu, že si „výlety“ na Malou<br />
Mokrůvku vždy vyžádaly celého dne i celých<br />
mužů. Nejednou jsme se na Modravu, kde<br />
14 zima <strong>2008</strong>
Change language