<strong>Šumava</strong> I Ochranářský průzkum Šumavy Text Pavel Trpák Dne 27.12. <strong>2008</strong> uplyne 45 let od vyhlášení CHKO <strong>Šumava</strong>, a protože většina z tehdejších bojovníků za ochranu jejího území již není mezi námi, chci jako jeden z posledních pamětníků nejen připomenout dobovou atmosféru a okolnosti jejího vzniku, ale především osobnosti, bez nichž by tato v pořadí třetí česká CHKO nebyla v roce 1963 vyhlášena. OCHRANÁŘSKÝ PRŮZKUM ŠUMAVY příběh úspěšné realizace vzdušného zámku 26 zima <strong>2008</strong> Foto František Kadoch
V mém případě je toto období spjato se studentskými časy, kdy jsem s Ladislavem Vodákem (1921-2001), ochranou přírody a Šumavou strávil většinu svého tehdejšího volného času. Je nutné ovšem zdůraznit, že to nebyla jenom záležitost celoživotního osobního přátelství, ale tehdejší ochranu přírody charakterizoval velmi důležitý dobový rys, že v ní působila celá řada velice rázovitých a poměrně tvrdohlavých osobností regionálních či celostátních odborníků především z řad pedagogů, lesníků, či úředníků, kteří s ojedinělým zápalem a osobním nasazením dobrovolně pracovali jako zpravodajové či konzervátoři ochrany přírody a památkové péče a bez jejichž osobní statečnosti a mimořádných znalostí by neexistovalo naše současné kulturní a přírodní dědictví. Pro tehdejší nomenklaturu byly tito lidé nejen často předmětem posměchu, ale především zdrojem věčných problémů, zatímco pro nás studenty to byli vzory. V Táboře, kde jsme oba žili a později byli zpravodaji OP, to byl např. konzervátor RNDr. A. Z. Hnízdo. Jedinou odměnou pro tyto tehdejší dobrovolné pracovníky byla každoroční odborná setkání - tzv. školení jihočeského Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) spojená s několikadenní či týdenní exkurzí po přírodních a památkových fenoménech daného vybraného kraje nebo území, kde se vyměňovaly nejen zkušenosti, ale i navazovaly kontakty a celoživotní přátelství, která pak mnohdy sehrála klíčovou roli při prosazovaní myšlenky ochrany Šumavy. Takto jsme se seznámili jak s ředitelem střediska prom. pedagogem Jiřím Ebenhöhem, nebo s manžely Dr. Miladou a Otou Leiskými ze SÚPPOP, tak i s ing. Slávkem Franclem, ing Skorunkou, ing. J. Fenclem, dr. Janem Čeřovským, Ant. Říhou z horské služby, entomologem J. Niedlem, manžely Braunovými, dr. M. Hostičkou, E. Bouškou a dalšími. Je nutné zdůraznit, že tu nejdůležitější roli v realizaci myšlenek ochrany šumavské přírody sehrálo založení Sboru ochrany přírody Společnosti <strong>Národní</strong>ho muzea v Praze, a to 5. září 1958. Právě tímto širokým propojením dobrovolné a nečetné tehdejší profesionální ochrany přírody napříč generacemi byly vytvořeny ideální podmínky jak pro akceleraci úsilí o záchranu naší krajiny, tak i pro předávání myšlenek a ideálů E. T. Setona, A. B. Svojsíka, H. D. Thoreaua, Františka z Assisi ale i R. Maximoviče, H. Conventze, L. K. Šapošnikova a dalších. Tam se pro nás studenty otvíral naprosto odlišný svět. Je to zcela pochopitelné, neboť Láďa Vodák, který v této době pracoval na ředitelství RAJ v Táboře, žil především pro ochranu přírody a ideály woodcraftu, ale to je již jiná historie. Návrh prof. Julia Komárka na vyhlášení národního <strong>park</strong>u na Šumavě z roku 1948 byl pro něj doslova celoživotním hnacím motorem. Dnes, když se dívám zpět, uvědomuji si tu obrovitou milost, jež mu byla dána, neboť se mu podařilo zcela zásadním způsobem prospět svému milovanému rodnému kraji, a dokonce po návratu do Sušice výrazně ovlivňovat jeho ochranu, a to až do konce života. Přestože byl mezi námi 21letý věkový rozdíl, tak jsme zanedlouho tuto ideu společně předložili manželům Leiským, kde jsme nalezli silnou odezvu. Stejně tak jako u entomologa, památkáře a ochranáře Jiřího Ebenhöha. Všichni se tak stali na počátku realizace myšlenky <strong>Národní</strong>ho <strong>park</strong>u <strong>Šumava</strong> tou naší největší oporou mezi profesionálními pracovníky ochrany přírody a památkové péče. SNAHY SE NAPLŇUJÍ A tak po mém zahájení studia biologie a chemie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v září roku 1959 nabývá naše snaha o realizaci myšlenky národního <strong>park</strong>u na Šumavě zcela konkrétní podoby a na intenzitě, neboť to též umožňoval častější kontakt s pražskými milovníky Šumavy. Vzhledem k tomu, že jsem koncem týdne jezdil domů k rodičům, byla výměna informací a úkolů oboustranná. A tak již v lednu 1960 nám oběma vydává pověření Sbor ochrany přírody Společnosti <strong>Národní</strong>ho zima <strong>2008</strong> 27
![Zima 2008 [4MB] - Národní park Šumava](https://img.yumpu.com/21236024/26/500x640/zima-2008-4mb-narodni-park-sumava.jpg)
Change language