plný text publikace - Pedagogická fakulta MU

44
tradičním myšlením. Zdůraznil, že pedagogika musí být silná především sama
v sobě, musí vyjádřit svou základní pozici. Jádro spočívá ve vzdělanosti člověka.
Z toho vyplývají dva základní úkoly, a to, jak efektivně vzdělávat a k čemu vzdělávat.
Přestože se hlavní referáty zaměřovaly na různé aspekty, dva momenty jim
byly společné: snažily se o reflexi stavu dané problematiky a často i o nastínění
možností budoucího vývoje. Prvním přednášejícím byl prof. J. Kotásek, který se
snažil postihnout situaci a vývoj České pedagogické společnosti v historických
souvislostech (rok 1964 až 1969). Prof. J. Skalková se zaměřila na problematiku
obsahu vzdělávání. Konstatovala, že změny v obsahu vzdělávání se dějí spíš
aditivním přiřazováním. V této souvislosti je důležité zabývat se otázkou, jaké
vzdělání budou žáci potřebovat pro život. Prof. J. Průcha se pokusil pozitivně
reflektovat stav české pedagogické vědy od roku 1989 až po současnost. Dospěl
k závěru, že v tomto období dosáhla česká pedagogická věda největšího rozvoje
ve své historii. Přesto je potřeba pracovat na tomto rozvoji dále a kvalitněji. Navrhl
několik konkrétních možností, např. změnit pohled na pedagogiku a chápat
ji v širším smyslu, nejen v rámci školního prostředí, ale i mimo ně; důsledněji
realizovat interdisciplinární výzkum; využívat poznatky, provádět jejich syntézu,
ne je neustále kumulovat. Doc. J. Slavík se ve svém příspěvku zabýval současností
oborových didaktik a oborových didaktiků. Konstatoval, že by se mělo věnovat
více pozornosti interdisciplinárnímu pojetí oborových didaktik. Prof. B.
Sliwerski prezentoval svůj pohled na pedagogiku jako na „hypermarket věd o
výchově“. Prof. Š. Švec poukázal na nejednotnost vědecké terminologie v pedagogice.
Prof. V. Švec, předseda České pedagogické společnosti a hlavní moderátor
konference, se zabýval pedagogikou mezi teorií a praxí.
Druhá část konference probíhala v pěti sekcích. V první sekci se diskutovalo
o teoreticko-metodologických problémech rozvoje pedagogiky jako vědy
(moderace – doc. E. Walterová a doc. V. Spilková), druhá pojednávala o společnosti
a pedagogice (moderace – doc. M. Rabušicová), třetí se zaměřila na proměny
učitelské profese (moderace – dr. J. Kohnová a ing. K. Marková), ve čtvrté
sekci věnovali pozornost specifickým přístupům ve výchově (moderace – dr. P.
Franiok a dr. J. Prokop) a tématem páté sekce byly aktuální problémy multikulturní
výchovy (moderace – dr. D. Knotová).
Druhý den dopoledne jsme byli seznámeni se závěry z jednání v sekcích.
V plném znění budou závěry, stejně jako i vybrané příspěvky, publikovány ve
sborníku z konference. Vybrali jsme proto jen některé:
• Malá pozornost je věnována filozofii výchovy a teorii výchovy.
• Chybí pedagogická disciplína, která by se zabývala účastníkem výchovněvzdělávacího
procesu.